Rozvážná očista: Jak vypadala hygiena na dvoře španělského krále

17.10.2016 - Martina Hřibová

Renesanční dámy byly známé svým přepychovým stylem oblékání. Jak se ale stavěly ke každodenní péči o tělo?

Lázně -<p>Zatímco v antice patřily lázně k oblíbeným místům, ve středověku postupně mizí ze scény</p>
Lázně -

Zatímco v antice patřily lázně k oblíbeným místům, ve středověku postupně mizí ze scény


Reklama

V Evropě panovala tzv. malá doba ledová, tedy byla přibližně o 2 °C nižší teplota než dnes. Tehdejší vytápění silných hradních místností nebylo příliš efektivní. I tak je velký počet oděvních vrstev poněkud překvapující. Bylo však vyzkoušeno, že pokud si dnešní člověk na sebe ráno obleče podobný šat a po celý den jej nesundá, ani v parném létě netrpí o nic více než v plavkách. Tělo si vytvoří své vlastní mikroklima. 

Hygiena a kosmetika

Na rozdíl od dnes rozšířené představy, ve vrcholném a pozdním středověku (14.–15.století) byly veřejné lázně po celé Evropě velmi časté. Ovšem rozšíření moru vystrašilo obyvatelstvo natolik, že lázně v 16. a zejména 17. století začaly mizely ze scény. Snad pod vlivem doporučení dr. W. Bunela z r. 1513 se věřilo, že voda otvírá póry a nemoci mohou snáz do těla vnikat.

Obličej a ruce si však lidé myli každé ráno, stejně jako si vyplachovali ústa a čistili zuby. Ve Španělsku prý tento zvyk byl podpořen také strachem z toho, aby člověk nebyl označen za šíleného. Lidé totiž měli v čerstvé paměti příběh Johany Šílené (La Loca), babičky Filipa II., která se po smrti milovaného muže pomátla smutkem. Prvním příznakem její duševní poruchy byl nezájem o zevnějšek a očistu. Jenže při pověstné čistotnosti Filipa II. se nedá uvažovat, že by vedle sebe snesl nemytou manželku.

Postavení šlechtičny bylo zdůrazněno světlou pletí a přirozeným, upraveným vzhledem. Která jiná žena by si mohla totiž dovolit nepracovat venku a neopálit se? Kosmetické přípravky, jež v té době prožívaly rozkvět, se zaměřovaly zejména na čištění a bělení pleti. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie 3/2009

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Leif Eriksson objevuje Ameriku, obraz od norského malíře Hanse Dahla (1849–1937).

Zajímavosti

Arové hyacintoví vyhledávají na zemi velké palmové ořechy, které se jim tady louskají lépe než ve větvích stromů

Příroda
Věda

Kometa Čurjumov-Gerasimenko na snímku meziplanetární sondy Rosetta

Vesmír

Německá infiltrační taktika použitá během protiútoku slavila úspěch, na snímku vilémovské kulometné družstvo

Válka
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907