Rudá planeta dobyta: Minulost a budoucnost vesmírných misí na Mars
Úspěšné misi na Mars předchází nejen obrovské investice a plánování, ale také několikaleté sestavování a testování, návštěvy státníků a v neposlední řadě netrpělivé čekání. Bylo tomu tak loni, když cestu na vzdálenou planetu zvládla sonda InSight, i při prvních pokusech před padesáti lety
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/5/8/3/0/3/5/6/0/mars_01.jpg?itok=PbEU9RhO)
Marsovské selfie
Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/5/8/3/0/3/5/6/0/mars_02.jpg?itok=Db-axAfz)
Nejmladší průzkumník
K „obyvatelům“ Marsu se nejnověji připojila robotická sonda InSight: K rudé planetě se vydala loni 5. května a 26. listopadu bezpečně dosedla na její povrch. Vypravit ji na cestu stálo v přepočtu 18,6 miliardy korun a průzkumník musel k cíli urazit 483 milionů kilometrů. Snímek zachycuje poslední laboratorní testy, při nichž se zkoušelo, zda se fotovoltaické články sondy bez problémů rozevřou.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/5/8/3/0/3/5/6/0/mars_03.jpg?itok=bxz6Cd4M)
Falešný Mars
Testovací areály NASA zahrnují také oblasti, jež simulují marsovské prostředí a kde se odehrávají cvičné jízdy roverů. Zavítal tam mimo jiné viceprezident Mike Pence (třetí zprava), když loni při své cestě napříč Spojenými státy „kontrolně“ navštívil americkou kosmickou agenturu.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/5/8/3/0/3/5/6/0/mars_04.jpg?itok=hHRiFtbs)
Rodinka pohromadě
Pozemské modely marsovských roverů mimo jiné ukazují postupný nárůst schopností nosných raket. Nejmenší Sojourner z roku 1996 vážil jen 12 kg, dvojčata Spirit a Opportunity startující v roce 2003 už 185 kg a dosud aktivní Curiosity, jenž se k rudé planetě vydal před sedmi lety, má hmotnost 900 kg.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/5/8/3/0/3/5/6/0/mars_05.jpg?itok=I-h2rA3S)
Poprvé a naposledy
První sondou, která úspěšně dosedla na povrch rudé planety, se stal Mars 3 – vydržel odtud ovšem vysílat pouze 14,5 sekundy. Šlo přitom o jediný zdařilý pokus Sovětského svazu o přistání na Marsu, poté už následovala jen série havárií.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/5/8/3/0/3/5/6/0/mars_06.jpg?itok=HrGbE-Re)
Připravujeme budoucnost
Zatímco loni na povrchu Marsu bezpečně přistála sonda InSight a momentálně jej aktivně zkoumá, NASA už připravuje následující misi k rudé planetě: Uskutečnit by se měla v červenci 2020, a pokud všechno půjde podle plánu, přibude v rodině marsovských vozítek další dálkově ovládaný člen.