Úspěšné misi na Mars předchází nejen obrovské investice a plánování, ale také několikaleté sestavování a testování, návštěvy státníků a v neposlední řadě netrpělivé čekání. Bylo tomu tak loni, když cestu na vzdálenou planetu zvládla sonda InSight, i při prvních pokusech před padesáti lety
Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.
K „obyvatelům“ Marsu se nejnověji připojila robotická sonda InSight: K rudé planetě se vydala loni 5. května a 26. listopadu bezpečně dosedla na její povrch. Vypravit ji na cestu stálo v přepočtu 18,6 miliardy korun a průzkumník musel k cíli urazit 483 milionů kilometrů. Snímek zachycuje poslední laboratorní testy, při nichž se zkoušelo, zda se fotovoltaické články sondy bez problémů rozevřou.
Testovací areály NASA zahrnují také oblasti, jež simulují marsovské prostředí a kde se odehrávají cvičné jízdy roverů. Zavítal tam mimo jiné viceprezident Mike Pence (třetí zprava), když loni při své cestě napříč Spojenými státy „kontrolně“ navštívil americkou kosmickou agenturu.
Pozemské modely marsovských roverů mimo jiné ukazují postupný nárůst schopností nosných raket. Nejmenší Sojourner z roku 1996 vážil jen 12 kg, dvojčata Spirit a Opportunity startující v roce 2003 už 185 kg a dosud aktivní Curiosity, jenž se k rudé planetě vydal před sedmi lety, má hmotnost 900 kg.
První sondou, která úspěšně dosedla na povrch rudé planety, se stal Mars 3 – vydržel odtud ovšem vysílat pouze 14,5 sekundy. Šlo přitom o jediný zdařilý pokus Sovětského svazu o přistání na Marsu, poté už následovala jen série havárií.
Zatímco loni na povrchu Marsu bezpečně přistála sonda InSight a momentálně jej aktivně zkoumá, NASA už připravuje následující misi k rudé planetě: Uskutečnit by se měla v červenci 2020, a pokud všechno půjde podle plánu, přibude v rodině marsovských vozítek další dálkově ovládaný člen.
ZajímavostiV minulosti sestávaly nejjemnější látky z více než dvou set vláken na centimetr čtvereční a zdobily je také výšivky. (foto: Shutterstock)
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VesmírMohutný výron koronální hmoty na snímku sondy SOHO
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
PřírodaPohled z planiny Omalos na vrcholky Bílých hor (Lefka Ori) s divokými růžovými tulipány (Tulipa bakeri) a fialovými sasankami věncovými (Anemone coronaria) v popředí. (foto: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi - se souhlasem k publikování)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
