Ruský nadšenec si staví repliku slavné plachetnice, která obeplula svět

18.06.2017 - Zuzana Rychlá

Ruský šikula si plní dětský sen. Na střeše své dílny si staví repliku slavné galeony, na které Francis Drake obeplul před 440 lety svět


Reklama

Plachetnice mořeplavce Francise Draka je zřejmě to poslední, co byste na procházce ruským Bělgorodem čekali. Slavnou galeonu si zde vlastnoručně staví Valerij Vasilijevič Kiku. Valerij, který vyrůstal na Krymu, od mládí s kamarády pozoroval lodě plující v Černém moři a snil o tom, že se jednou stane námořníkem. Jak už to tak s dětskými plány bývá, nakonec se jím nestal, na lodě ale nezanevřel ani když se odstěhoval do vnitrozemského Bělgorodu, ležícího nedaleko ruského Charkova.

Námořníkem na suchu

Jako zručný modelář si postavil desítky modelů egyptských obchodních lodí, benátských galér, vikinských lodí, anglických a španělských fregat a ruských křižníků. V roce 2011 se Valerij rozhodl, že si své modelářské dovednosti vyzkouší ve větším měřítku. Místem, kde měla stát jeho první velká loď, se stala střecha jeho vlastní dílny.

Předobrazem Valerijova díla se stala plachetnice Golden Hind (Zlatá laň) na níž slavný britský mořeplavec a korzár Francis Drake obeplul v letech 1577–1580 zeměkouli. Přesné rozměry původní plachetnice nejsou známé, historikové ale předpokládají, že na délku měřila okolo 26 metrů. Podobně velká bude i Valerijova „létající“ galeona. Po dokončení na ni ale nečekají mořské vlny – zručný stavitel z ní chce udělat muzeum, kde by si mohl vystavit své modely a další díla spojená s námořní tematikou.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Oddity Central

  • Zdroj fotografií: Dmitry Romanenko, Wikipedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907