Ryby s vlastním světlometem: Účinný plášť neviditelnosti před predátory

28.08.2017 - Zuzana Teličková


Reklama

První podrobná studie vzácného světlouna pestrého (Etmopterus splendidus) z řádu ostrounů ukázala, že tyto ryby nejen svítí ve tmě, ale dokážou si pomocí světelných efektů vytvořit jakýsi „plášť neviditelnosti“, který je skryje před predátory. Světlo vychází z devíti fotoforů – zvláštních orgánů umístěných například na bocích, břiše, reprodukčních orgánech či na ocasních a hrudních ploutvích. Tato místa světlounova těla, zvláště jsou-li umístěna na břiše, účinkují podobně jako svit slunce přicházející ze shora. Silueta ryby při pohledu ze spodu pak zcela zanikne. To se světlounům hodí zvláště ve chvílích, kdy pod nimi proplouvají predátoři s očima umístěnýma na vrchu hlavy. Světlo vycházející z břišních partií jim znemožní případnou kořist spatřit, a tak plují, netuše, že potenciální kořist mají na dosah. Jinými fotofory dávají světlouni najevo, že jsou připraveni se pářit.

TIP: Steve Loveček Lichtag - Napřed točte, pak se zachraňujte!

Podle vedoucího studie Juliena Claese z Katolické univerzity v Lovani je činnost fotoforů řízena pravděpodobně nervovou soustavou a hormony. Zdá se, že luminiscenci začali světlouni používat v době, kdy obývali hluboké vody – tedy před 65 až 75 miliony let v období křídy. Dnes se světlouni vyskytují v hloubce 200 až 1 000 metrů, kde je stále velmi málo světla. Podobný vývoj zaznamenal také světloun trnitý (Etmopterus spinax), jenž má se světlounem pestrým mnoho společných znaků, včetně umístění fotoforů. Claes z toho vyvozuje, že luminiscence se u těchto živočichů musela vyvinout ještě před tím, než se jejich vývojové větve rozdělily. „Bohužel je bioluminiscence záležitostí měkkých tkání, a tak je v podstatě nemožné najít pro ni fosilní důkazy,“ říká Claes.

  • Zdroj textu:

    Příroda 9/2011

  • Zdroj fotografií: Jerome Mallefet

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907