Rychlejší než letadla: Jak by mohla vypadat doprava budoucnosti?

09.10.2021 - Vladimír Kouba

Bezpečná, pohodlná, šetrná k životnímu prostředí, rychlejší než mnohé letadlo. Taková by měla být doprava budoucnosti zvaná hyperloop. Potrubí pro speciální kabiny by mělo spojovat jednotlivá města i země a nedávno v nich poprvé jela lidská posádka

<p>Dopravní terminál Virginia Hyperloop v představách grafiků.</p>

Dopravní terminál Virginia Hyperloop v představách grafiků.


Reklama

Lidstvo je zase o krůček blíž k revoluci v dopravě. Důležitý milník má za sebou totiž takzvaný hyperloop, který by se dal popsat jako „jízda potrubím“ v několikamístné kapsli, v níž se už projeli první lidé. Dopravní prostředek budoucnosti by měl pasažéry přepravovat až rychlostí zvuku pomocí takzvané magnetické levitace.

Rychlost téměř nadzvuková 

Velké nadšení i viditelná nervozita panují při první zkušební jízdě s lidskou posádkou. Důležitý milník se blíží, hyperloopem se v nevadské poušti právě chystají projet první lidé. Jde o zástupce společnosti Virgin Hyperloop, kteří se na cestu vydají dvoumístným modelem kapsle, u čehož je sleduje celý tým. Kabina má obrovské zrychlení a na pět set metrů dlouhé dráze dosáhne rychlosti 172 kilometrů v hodině. Celou vzdálenost přitom urazí za 15 vteřin.

Pro celou společnost je to obrovský úspěch a očekává se, že hyperloop jednou bude běžným dopravním prostředkem, který bude lidi vozit rychlostí až 1 200 kilometrů v hodině, což je těsně pod hranicí rychlosti zvuku. Do jedné kapsle by se přitom mělo vejít dvacet pět až třicet lidí. 

Tunely „létajících“ kapslí

Josh Giegel, jeden ze spoluzakladatelů Virgin Hyperloop, líčí dopravní budoucnost s hyperloopem velmi lákavě: „Budete moci jet přímo do své destinace a nebudete muset nikde zastavovat. Nebudete muset čekat na velké množství lidí. Vyrazíte, kdy budete chtít, vrátíte se, kdy budete chtít.“

Systém je založený na pohybu přetlakových kapslí v podtlakových tunelech. Kabina je v tunelu nadnášena nad povrchem kolejnic podobně jako u japonských rychlovlaků. Nevyužívá se tedy kol, čímž se minimalizuje tření. V potrubí nebude téměř žádný vzduch, nebo dokonce úplné vakuum, a tím zmizí i problém s aerodynamickým odporem. Samotné tratě by měly vést v několika metrech nad zemí, případně i pod ní. Díky vysoké rychlosti by měl hyperloop dokázat přepravit desetitisíce lidí za hodinu.

Jako letadlo bez turbulencí

První komerční dráha by měla spojit Dubaj a Abú Dhabí. Hyperloop by ale v budoucnu mohl dopravovat lidi i náklad také mezi evropskými městy. Například cesta z Prahy do Brna by touto moderní dopravou teoreticky mohla trvat pouhých 14 minut. 

„Cestování hyperloopem bude velmi plynulé a příjemné. Start budou pasažéři vnímat trochu jako vzlétnutí v letadle, ale jakmile naberete rychlost, nebudou žádné turbulence. Budete si moci užít kávu nebo martini beze strachu, že se vám rozlije,“ plasticky popisuje budoucnost Josh Giegel.

Bližší, než bychom čekali?

Doprava patří mezi výrazné zdroje emisí, a je tedy jednou z příčin současné klimatické krize. Budoucnost fandí ekologicky šetrným způsobům přepravy a mezi ně by měl patřit i hyperloop, který je z velké části energeticky soběstačný.

Jay Walder, který je ředitelem společnosti Virgin Hyperloop, tvrdí, že hyperloop bude „tou vůbec nejudržitelnější formou hromadné dopravy kdekoliv na světě“. Z hlediska potřebné energie by měl být dvakrát úspornější než rychlovlaky a dokonce desetkrát ekologičtější než letecká doprava. Dvě třetiny potřebné energie by měly vyrábět solární panely a provoz tohoto dopravního prostředku nebude vytvářet žádné přímé emise.

TIP: Čína představila prototyp nového super vlaku: Jezdit má rychlostí 620 km/h

Hyperloop je stále poměrně mladý koncept, který představil Elon Musk, miliardář a majitel společností SpaceX a Tesla. A i když se může zdát, že vznášející se kapsle, která se pohybuje rychlostí zvuku, je vizí velmi vzdálené budoucnosti, podle vývojářů by mohly první linky fungovat už za pět až deset let. 

Jenom drahý sen?

Elon Musk poprvé veřejně zmínil Hyperloop v roce 2012. Koncept by měl výrazně zkrátit časy přesunu ve srovnání s cestováním vlakem a letadlem, a to především u vzdáleností kratších než přibližně 1 500 kilometrů. Někteří dopravní analytici jsou ovšem dost skeptičtí pokud jde o budoucnost této dopravy, která vyžaduje velkou technickou infrastrukturu, jejíž vybudování je velmi nákladné.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Tropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.

Zajímavosti

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda
Historie

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907