Samota chtěná a nechtěná: Jak se žije dnešním singles

20.06.2017 - Lada Švadlenková

Součástí dnešní doby je krom řady změn v technologiích a vědě také změna hodnot. Pro mnoho lidí už není hlavním životním cílem rodina a soužití s partnerem. Žijí sami, jsou spokojení a neměnili by. Nebo je to jen zdání?

<p>Singles se častěji setkávají s lidmi ze svého okolí a pečují o vztahy k přátelům a rodině.</p>

Singles se častěji setkávají s lidmi ze svého okolí a pečují o vztahy k přátelům a rodině.


Reklama

Úspěchy mnoha seznamovacích agentur i mobilních aplikací, jako je Speed dating nebo Tinder, dokládají, že touha nebýt sám je silná. Často tak zkusíme téměř cokoli. Vztah – ať už milenecký, partnerský či manželský – a posléze rodina naplňuje určitým způsobem to, co hledáme za představou takzvaného šťastného života. Jak to ale jde dohromady s tím, že zhruba polovina manželství v České republice končí rozvodem? Čím to je, že v našich vztazích selháváme? Umíme ještě žít v páru či rodině, nebo přichází čas „singles“? 

Pětina nezadaných

Trend takzvaných singles je stále málo prozkoumaný, nepopiratelně však existují. Nezadaní, tedy lidé, kteří žijí sami, jsou ekonomicky nezávislí a oddaní své práci a vlastnímu rozvoji. Někteří lidé vnímají singles jako sobecké či neschopné soužití, jako egoisty upřednostňující sami sebe. Ale jací jsou ve skutečnosti? A koho všeho lze mezi ně zařadit?

Podle statistik při sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011 tvoří nezadaní až 1/5 z celkového počtu domácností. Jako singles byli započítáni všichni jedinci ve věku 20 až 39 let žijící samostatně. Převažovali muži, nicméně trend směřuje k vyrovnanému zastoupení obou pohlaví. V případě mužů i žen dominují svobodní jedinci, v menšině jsou tedy lidé po rozvodu. Tato skupina obyvatel je ekonomicky aktivní, převládá v ní ukončené vysokoškolské vzdělání a samostatné bydlení většinou v podnájmu.

Egoisté a workoholici?

Představu, že singles jsou lidé, kteří žijí jen sami pro sebe, rozbíjí vědkyně Bella DePaulo z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. DePaulo vyhledala výzkumy na dané téma a z jejích výsledků vyplývá, že singles bývají obecně více integrovaní ve společnosti než lidé žijící v páru. Nezadaní se ve srovnání s lidmi žijícími v manželství častěji setkávají s mnoha lidmi ze svého okolí a pečují o vztahy ke svým přátelům a rodině. Více pomáhají stárnoucím rodičům, potkávají se se sourozenci a jinými příbuznými.

Výsledky dalších výzkumů poukazují na to, že nezadaní lidé si více váží smysluplné práce než ti, kdo žijí v manželství a rodičovství. Kritériem pro ně není velikost odměny. Nicméně představa, že singles jsou workoholici nebo lidé, kteří žijí jen prací, nemusí být tak daleko od pravdy. Vztahem nezadaných k práci a jejich výzkumem celkově se u nás zabývá Barbora Vacková z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií MU. Sama popisuje singles jako těžko definovatelnou skupinu lidí, kteří se nijak zásadně neliší od ostatních, akorát z různých důvodů zůstali sami.

Pod tíhou samoty

Velké množství času, strávené prací, může být podle Barbory Vackové dáno právě tím, že singles nežijí s dalšími osobami. Lidé, s nimiž žijeme, nám totiž poskytují určitý rytmus dne – například nepracujeme, když se věnujeme partnerovi nebo se staráme o děti. Nezadaným však činí potíže vymezit prostor pro práci a pro volný čas. Ve chvílích, kdy už práce přerůstá přes hlavu, hledají určité meze a způsoby, jak nepracovat. Například pořízením domácího mazlíčka či různou regulací připojení k internetu. 

Někdy se může nezadanost stát až příčinou diskriminace v pracovním prostředí: Člověk žijící sám může vzbuzovat dojem, že nemá žádné závazky, a může tedy pracovat pořád. I tento tlak by mohl stát za vyšším počtem hodin strávených prací.

Bez stresu a nadváhy

Skutečnost, že člověk žije sám či v partnerství, může zásadně ovlivnit i jeho zdraví. V posledních letech se mnoho studií zabývalo vlivem partnerství a žitím single na lidský organismus. Shrnutí výsledků ukazuje, že obě možnosti mají svá pro a proti. V roce 2013 vyšla studie v časopise Health Psychology, ze které vyplývá, že s vyšší pravděpodobností přiberete váhu v manželství či partnerství, než pokud jste single. Nebezpečí nadváhy se přitom týká hlavně novomanželských párů v prvních čtyřech letech manželství.

Stres spojený s penězi se rovněž týká více partnerského soužití než singles. Studie z roku 2014 ukazuje, že 1/3 dospělých ve vztahu zkreslovala partnerovi své finanční možnosti. A pokud jste sami, odpadá také stres spojený s domácími pracemi. Zdraví lidí, kteří jsou single, je však ohroženo ve spojitosti s náročnějším lékařským zákrokem. Lidé v manželství totiž podle studií vykazují mnohem lepší výsledky, co se týče pravděpodobnosti úspěšné rekonvalescence a uzdravení.

Spokojenost a osobní růst

Vědkyně DePaulo uvádí, že studií na téma singles je stále málo. Většina výzkumů byla zaměřena spíše na partnerství a manželství či rodinný život a singles sloužili pouze jako srovnávací skupina. Ať už stojí za stylem života nezadaných jakýkoli důvod, DePaulo uvádí další výzkumy, které staví samotu do pozitivnějšího světla: Lidé, kteří zůstali sami, mají vyvinutější smysl pro sebeurčení – silněji pociťují svůj osobní růst a vývoj. Jejich samostatnost se jim osvědčuje i v tom, že se odráží v celoživotní spokojenosti. Více samostatnosti vede k nižší pravděpodobnosti prožívání negativních emocí.

TIP: Když se řekne polyamorie: Šťastný život ve třech

Pokud po přečtení výše zmíněných výzkumů máte chuť na život ve stylu singles, zvažte, zda je to pro Vás to pravé ořechové. Samotná Bella DePaulo říká, že ani jedna skupina není lepší než ta druhá. Zkrátka nikdo z nás nemá návod na to, jak žít šťastný život. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 Zázraky medicíny

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907