Samotář v evoluční mlze: Tajemný opeřenec guan horský

21.09.2019 - Peter Vršanský

Vynořujeme se z věčné mlhy horského deštného pralesa a opět se propadáme do jejích polštářů. Tady v Sierra Madre je domov posledních guanů horských. Zůstalo už jen asi osm stovek těchto obrovských ptáků a my s bázní přemýšlíme nad jejich neuvěřitelně dlouhou historií

<p>Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.</p>

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.


Reklama

Všichni ptáci jsou přímými potomky dinosaurů. Někteří z nich se ovšem dávno vyhynulým obyvatelům naší planety blíží i svým „věkem“ a jen málokterý druh stojí na rozcestí v evoluční mlze tak pevně jako guan horský (Oreophasis derbianus).

Vývojová linie, do níž patří, má dnes kolem 40 milionů let (dinosauři přitom vyhynuli před 65 miliony roků). Právě tehdy se evoluční větev, jejímž jediným potomkem je právě guan horský, oddělila od ostatních příslušníků čeledi hokovitých (Cracidae).

Hlava v korunách stromů

Dnes je guan horský zřejmě největším ptákem, který reálně čelí vymření. Na seznam ohrožených druhů se dostal kvůli neustálému ústupu rozdrobeného životního prostředí, malé populační velikosti a pytláctví. Na obtíž je z hlediska životaschopnosti i velmi důvěřivá povaha a nízká ostražitost tohoto opeřence. Náš průvodce Lyko téměř vždy spatřil guany dříve, než oni sami stačili zaznamenat přítomnost zvědavých dvounožců. Je pravda, že Lyko je profesionální ranger a průvodce pracující pro UNESCO a jeho zrak je na „lov“ ptáků vycvičený. Dlouhá léta se věnuje jejich monitorování v rezervacích jižního Mexika a Střední Ameriky a guan je jeho životní láskou.

Lyko stojí nohama pevně na zemi, ale svět, ve kterém žije, je stejně tam nahoře, v korunách stromů. Na měsíc se stal mým průvodcem v pralese a já vždy obdivoval, jak potichu se dokáže pohybovat. Snad i díky tomu spatřil ve čtyřech z pěti případů vzácného ptáka dříve než já. I zcela nehybného a za větvemi přikrčeného tvora dokázal ve spleti tvarů a pohybů pralesa neomylně rozlišit.

Nezaměnitelný „jednorožec“

Ještě předtím, než guany spatříme, slyšíme jejich typický hlasový projev. Dá se snadno napodobit, když „zakřičíte“ se zavřenými ústy „hu“. Nesmíte zvuk vypustit nosem a nápodoba je v tom případě velmi věrná. Guani ovšem kromě toho klapou zobákem a samička se navíc ozývá až sedmi různými způsoby.

První pár guanů, které vidím, sedí na hnízdě. Neškrábeme se za nimi do koruny stromu, ale víme, že obvykle sedí na dvou obrovských bílých vajíčkách. Sameček i samička jsou si velmi podobní. Mláďata se dají rozeznat podle chybějícího červeného rohu, který dorůstá až k druhému roku života, a hnědých křídel s ocasem. Kromě rohu jsou u dospělců nezaměnitelné červené nohy, žlutý zobák a bílá hruď.

Pod ochranou odpovědných

Hlavní příčinou ohrožení druhu je mizící a degradující mlžný prales Střední Ameriky. Les je ohrožen zemědělskou činností, kávovými plantážemi a výběrovou těžbou dřeva. V roce 2009 zmizeli guani z lokality Volcán Santo Tomás následkem požáru. Odlesňování je pak vyhnalo z lokalit Cuilco, San Sebastian Coatan a San Pedro Soloma v Guatemale. Z toho je až příliš dobře vidět, jak je druh v důsledku roztříštěného životního prostředí citlivý na lokální podmínky.

Guani horští už dnes naštěstí nejsou loveni pro peří a maso a z krátkodobého hlediska je pozitivní i ústup jejich hlavního predátora – harpyje pralesní (Harpia harpyja). Díky mexické vládě je druh prohlášen za ochranářskou prioritu (Semarnat 2011) a většina jeho lokalit v Guatemale je pod ochranou.

Odsouzeni k samotě?

Ozvěna hromů v obrovském, několik kilometrů dlouhém strmém údolí, se odráží neutuchající ozvěnou. Chvíli mám pocit, že se roklina tímhle nesnesitelným hřmotem roztrhne na dvě poloviny. Pak zůstanou dvě Země – jedna s guany a druhá bez nich. Sedíme na dně údolí, v přítmí mlhy horského pralesa, a studujeme a fotografujeme vzácný a také dosud nikým neviděný hmyz a neobyčejné druhy orchidejí. Fascinují nás obrovské mechy, a když je svah dostatečně strmý, prohlížíme si taky vrcholky stromových kapradin.

TIP: Peruánský zázrak vzkříšení: Guan bělokřídlý vstal jako fénix z popela

Nad námi nemotorně létají obrovští zvědaví guani a já přemýšlím nad cestou, kterou už urazili. Dlouhých 40 milionů let se na povrchu naší planety protloukají úplně sami. S nadsázkou se dá říct, že my máme gorily a šimpanze, ale guani nemají nikoho – létají a stojí v mlze horského pralesa úplně osamoceni. Evolučně s nimi sice nemáme moc společného, ale když se k nim solidárně nepřidáme a nevezmeme na sebe odpovědnost za jejich další život, nezůstane po nich žádná stopa.

Guan horský (Oreophasis derbianus)

  • Řád: Hrabaví (Galliformes)
  • Čeleď: Hokovití (Cracidae)
  • Rozšíření: Guani žijí pouze v mlžném pralese Sierra Madre, v mexické provincii Chiapas (El Triunfo, Cerro Venado, Cerro Cebu, Cerro Quetzal, Volcán Tacana, Chimalapas ) a v Guatemale (39 lokalit zabírajících plochu 1 140 km2). Zde se vyskytují ve výškách zhruba od 1 200 do 3 350 metrů nad mořem. Páří se od ledna do června.
  • Potrava: Lesní plody, vzácněji listy a bezobratlí živočichové. 
  • Početnost: Přesné údaje o populaci nejsou známy.
  • Velikost: Délka těla kolem 85 cm. Ptáky lze vzdáleně přirovnat ke krocanům. 
  • Zbarvení: Našedlá hruď s černými skvrnami, zbytek peří je černý. Má červené nohy, žlutý zobák a na hlavě červený roh, který dorůstá až k druhému roku života. Tato kostěná ozdoba je 55–60 mm vysoká, u samiček měří maximálně 45 mm. Mláďata mají hnědá křídla i ocas. 
  • Způsob života: Žijí v korunách stromů a jen zřídka slétají na zem.
  • Rozmnožování: Budují si hnízda v korunách stromů, až 20 metrů vysoko. Samečci se páří s více samičkami. Slepice guana většinou snese dvě bílá vejce, z nichž se po 36 dnech vylíhnou mláďata.
  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Peter Vršanský

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čingischánovo vraždění udělalo z hedvábné stezky paradoxně bezpečnější místo pro obchod.

Zajímavosti

Skupina trilobitů Ampyx priscus, společně zaplavených bahnem

Věda
Zajímavosti

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun

Vesmír

Babylon dnešní doby

V odlehlých údolích se během staletí vyvinuly stovky etnik s naprosto rozdílnou kulturou a jazykem. Jen s východní části ostrova (tedy nezávislým státem Papua-Nová Guinea) je spojeno celkem 841 různých jazyků a společně se západní Indonéskou půlkou se počet používaných nářečí šplhá k tisícovce. To je asi sedmina všech jazyků světa. Většinou z nich však nehovoří více než 1 000 lidí. Na východní polovině ostrova se proto lidé z různých kmenů dorozumívají prostřednictvím Tok Pisin – směsi místních dialektů a zkomolených výrazů z angličtiny. V západní části je společným dorozumívacím prostředkem indonéština.

Příroda

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907