Reklama


Secesní skvost v srdci Brna: Kde vyrůstala budoucí paní Tugendhatová?

31.03.2018 - Jana Ládyová

Brněnskou vilu Tugendhat znají snad všichni. Příběh Löw-Beerovského sídla je ale neméně zajímavý

Vila Löw-Beer -<p>Secesní rodinnou vilu, se čtrnácti pokoji, sedmi kabinety, třemi kuchyněmi, dvěma koupelnami a šesti záchody, nechal v letech 1903 až 1904 postavit továrník Moritz Fuhrmann.</p>
Vila Löw-Beer -

Secesní rodinnou vilu, se čtrnácti pokoji, sedmi kabinety, třemi kuchyněmi, dvěma koupelnami a šesti záchody, nechal v letech 1903 až 1904 postavit továrník Moritz Fuhrmann.


Reklama

Příběh brněnské secesní vily Löw-Beer je spjat se jménem stejnojmenné židovské průmyslnické rodiny, která získala významné postavení v rakousko-uherské ekonomice 19. století a velkou roli hrála i po vzniku samostatné republiky. V nedávné době prošla rekonstrukcí a nyní je přístupná návštěvníkům. Jaké osudy pamatuje?

Fuhrmannova vila

Novodobá urbanizace dnes velice atraktivní brněnské lokality Černá Pole začala někdy v poslední třetině 19. století. Tehdy se v blízkosti současného Lužáneckého parku nacházely rozsáhlé vinice a zahrady. Dvě z parcel v oblasti ulice Sadové neboli Parkstrasse, jak se v 19. století nazývala dnešní ulice Drobného, vlastnil v letech 1854 až 1888 majitel cihelny Antonín Rüdiger Dreyks. Po jeho smrti byly dědicům na obtíž, a tak je prodali.

Parcely se po čase staly majetkem jiného továrníka – Moritze Fuhrmanna. Ten si tu v letech 1903 až 1904 nechal postavit secesní rodinnou vilu, v níž se nacházely čtyři byty se čtrnácti pokoji, sedmi kabinety, třemi kuchyněmi, dvěma koupelnami a šesti záchody. Je zajímavé, že tak obrovská budova není podsklepená! Důvod? Vysoká hladina spodních vod v nedalekých Lužánkách. Jméno projektanta dlouho nebylo známo, nicméně poslední dobou se objevují názory, že by jím mohl být vídeňský architekt Alexander von Neumann. Továrník Fuhrmann si domu příliš neužil, zemřel už v roce 1910. Jeho synové ji pak v srpnu 1913 za 290 tisíc korun prodali továrníku Alfredu Löw-Beerovi, jehož jméno vila dnes nese. 

Nový majitel 

Alfred Löw-Beer (1872–1939) nebyl jen tak někdo. Do Brna se přestěhoval ze Svitávky spolu s manželkou Mariannou a třemi dětmi Hansem, Gretou a Maxem. Byl „nechutně bohatý“, řečeno dnešním slovníkem. Jak jinak by mohl své dceři Gretě věnovat horní část své zahrady a k tomu i neomezený rozpočet na stavbu proslulé vily Tugendhat? Löw-Beerovy továrny prosperovaly, rodina patřila k brněnské smetánce. Žila na vysoké kulturní i společenské úrovni. 

Ve třicátých letech už secese není „in“, a tak ve vile dochází k výrazným změnám a modernizaci interiéru. Úpravy navrhl vídeňský architekt a rodinný přítel Rudolf Baumfeld. Unikátní světlé secesní obložení a zábradlí v centrální hale bylo překryto tmavých dřevem bez jakýchkoli ozdob. Na to se při nedávné rekonstrukci přišlo úplnou náhodou… Část tmavého obložení při práci nešťastně odpadla a památkářům se ukázala původní nádhera. Dnes mají návštěvníci vily možnost srovnání secese i moderní úpravy z třicátých let. 

Tragický 15. březen 1939

Poklidný život rodiny končí ve druhé polovině třicátých let, kdy dochází k perzekuci židovských rodin. Löw-Beerovi si nebezpečí nacismu moc dobře uvědomují, a tak se většina z rozvětvené rodiny, včetně Grety a Fritze Tugendhatových, rozhodne emigrovat do Velké Británie. Jejich majetek je však obrovský. Alfred Löw-Beer tedy prozatím zůstává v Brně, řeší finanční záležitosti a snaží se zachránit, co se dá. Jenže ho sledují…

Prakticky ještě před příchodem německých okupantů a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava, v brzkých ranních hodinách 15. března 1939 je zatčen. Ještě téhož dne vpodvečer ho propustí. Druhý den se scénář opakuje. Opět je ráno zatčen, dovezen na Policejní ředitelství v Brně a večer propuštěn. Důvody nejsou známy. Kdo pomohl Alfredovi z vězení? Vykoupil se?

Dramatický konec

Pro Alfreda Löw-Beera jsou tyto události jasným signálem. Už nesmí na nic čekat. Narychlo prchá do Prahy, aby si zde sehnal pas na jméno Friedrich Schweigler. Pod touto identitou se snaží dostat ze země. Jenže… za pár dní je na železniční trati v blízkosti Stříbra, tedy na samých hranicích Protektorátu na kolejích nalezena jeho mrtvola! Stal se obětí vraha nebo zemřel nešťastnou náhodou? Jaké drama se odehrálo v posledních hodinách před jeho smrtí? To se dodnes nepodařilo spolehlivě objasnit.

TIP: Vila Tugendhat: Funkcionalistická perla z brněnských Černých Polí

Rodina v Británii neměla tušení, co se s Alfredem stalo. Najala si proto agenta britské tajné služby Paula Dukese a od něj se dozvěděla, že Alfred zemřel. Dukes  na základě svého vyšetřování v roce 1940 napsal špionážní román An Epic of a Gestapo. Mezitím továrníka pod falešnou identitou Friedrich Schweigler pochovali na hřbitově ve Stříbře. Až po válce jej pozůstalí exhumovali a pod pravým jménem uložili do rodinného hrobu na Židovském hřbitově v Brně. 

Další osudy vily

Vilu po Alfrédově útěku okamžitě zabavilo gestapo. Po dobu války ji okupovalo pro své potřeby. Veškerý nábytek Němci ukradli nebo zničili. Proto se nedochovalo nic z původního vybavení vily. Bohužel se nedochovaly ani autentické fotografie. Po válce byla vila znárodněna a v letech 1962 až 2012 tu sídlil Domov mládeže. Naštěstí! Za totality nebyly peníze skoro ani na údržbu, natož na nějaké stavební zásahy či rozsáhlejší změny. Proto dům zůstal v původním stavu. Proto mohl být rekonstruován do dnešní krásy…

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česko je křižovatkou Evropy. V našem genomu se protíná dědictví lidí migrujících ze všech světových stran.

Zajímavosti

Ludvík Očenášek sloužil v armádě, byl sokol a patřil mezi úspěšné vynálezce. Už dříve sestrojil letadlo, se kterým však jeho nesvědomitý mechanik havaroval.

Historie

Přestože posádka ISS spíš ubývá na váze, sladkosti v jídelníčku astronautů obvykle chybějí. Narozeniny jsou však výjimečným dnem i ve vesmíru.

Vesmír
Věda

Pár delfínů skákavých (Tursiops truncatus) prokázal, že opravdový odpočinek vůbec nepotřebuje.

Příroda

Mešita v Baku je jednou z viditelných připomínek muslimské tradice v zemi, jejíž obyvatelé se k islámu opět vracejí.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907