Vila Tugendhat: Funkcionalistická perla z brněnských Černých Polí

18.09.2016 - Janka Ryšánek Schmiedtová

Hledejte ji v brněnské čtvrti Černá Pole. Pozor ale, ať ji nepřehlédnete! Z ulice totiž vůbec nevypadá jako perla světové architektury a skvost evropského funkcionalismu, spíš vám připomene pěkně omítnutou garáž. Počkejte ale, až vejdete...

<p>Vila Tugendhat - na svou dobu bylo technické řešení domu unikátní, nechybělo topení kombinované s klimatizací či ovládání oken pomocí elektromotorů</p>

Vila Tugendhat - na svou dobu bylo technické řešení domu unikátní, nechybělo topení kombinované s klimatizací či ovládání oken pomocí elektromotorů


Reklama

Prvotní střídmost totiž vystřídají velkoryse pojaté interiéry s do nejmenšího detailu promyšlenými, i když na první pohled nenápadnými, bytovými doplňky. V roce 1929 nákladnost projektu rozpoutala skandál: „Vila pro rodinu v ceně bloku činžovních domů! A ke všemu to zvenku vypadá jako nějaký pavilon, samé sklo a ocel, kdo by v tom chtěl bydlet?“  

Zrození architektonické legendy 

Manželé Greta a Fritz Tugendhatovi si ale z pomluv nic nedělali. Německý architekt Ludwig Miese van der Rohe, kterému mimochodem nestanovili maximální rozpočet, splnil všechna jejich přání. Mají, co chtěli: čisté, stylové a moderní bydlení. V celém domě nenajdete jediný pozlacený štuk, broušenou parketu nebo těžký závěs. To vše patří do secesních vil – ostatně jedna taková stojí nedaleko. Vlastní ji Gretin otec, vlivný průmyslník Löw-Beer. To právě jeho napadlo, že by dceři k svatbě daroval kus své zahrady, pozemek nedaleko centra města, s nádherným výhledem na Petrov i Špilberk.              

Van der Rohe přijel obhlédnout terén a možnosti stavby v září roku 1928, na Silvestra dokončil návrh a pouhých 14 měsíců od vykopání základů bylo hotovo a Tugendhatovi se mohli stěhovat. Každý v té době toužil být pozván k nim na večírek, neexistoval člověk, který by neumíral zvědavostí, jak to asi uvnitř toho podivného domu vypadá!     

Hlavní obytný prostor nerozdělují zdi, přiléhá k němu zimní zahrada a po celé jedné délce se táhnou okna. Dvě z nich se dají spustit do podlahy a interiér tak v několika minutách zcela splyne se zahradou. Unikátním kouskem je i onyxová stěna přivezená z pohoří Atlas. Odděluje pracovnu od společenského posezení a v zimním období pod určitým úhlem propouští sluneční paprsky. Ty monolit rozzáří a změní jeho barvu.

TIP: Perla brněnského socialismu: Vzorem pro Janáčkovo divadlo byl antický chrám

Za pozornost stojí také kruhová stěna ze dřeva makasar, která od ostatního prostoru odděluje jídelní část pokoje. Po roce 1940 ji Němci odvezli neznámo kam, a tak byla během renovace v roce 1984 nahrazena replikou. Odborníci považovali originál za ztracený. Pak ale přišla senzace. Historik Miroslav Ambroz objevil v deníku jednoho německého vojáka zmínku o tom, kam bylo drahocenné obložení uloženo. A světe div se: zdobilo menzu právnické fakulty, dříve německý bar! A kde je nyní? Zase zpět na svém místě, v domě na Černopolní ulici. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Svět 9/12

  • Zdroj fotografií: Profimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907