Šeptanda vás nevyléčí: Sedm nejčastějších mýtů a pověr o chřipce

07.11.2020 - Radomír Dohnal

Na chřipku antibiotika, hromadu citrusů a radiátor naplno. To jsou jen některé z pověr, které kolem tohoto virového onemocnění kolují. Abyste urychlili svůj návrat mezi zdravé lidi a neuškodili svému tělu ještě více, neváhejte na ně zapomenout a využijte metody léčby, které vám skutečně pomohou

<p>Chřipka je virové onemocnění, které není možno léčit antibiotiky. A přestože specifická protichřipková antivirotika existují, nejedná se o běžně nasazovanou terapii.</p>

Chřipka je virové onemocnění, které není možno léčit antibiotiky. A přestože specifická protichřipková antivirotika existují, nejedná se o běžně nasazovanou terapii.


Reklama

Chřipku můžete kvůli ne vždy zcela jasným příznakům snadno zaměnit za jiné onemocnění, stejně jako jí přisoudit řadu vlastností, které ve skutečnosti nemá. Zároveň se chřipkou běžně nazývají stavy, které však s chřipkovým virem nemají mnoho společného. Všechny tyto faktory způsobily, že se kolem chřipky točí řada mýtů, jež úspěšné vyléčení komplikují a mohou způsobit, že tuto nebezpečnou chorobu podceníte – a pak se budete divit. 

1. Hlavně pěkně v teple

Čím nižší je vlhkost prostředí, tím více vlhkosti obsahuje aerosol vašeho kýchnutí. A tím dál mohou přenášené viry doletět. Suchý vzduch také přesušuje vaše sliznice, a brání jim v efektivním zachycování putujících virů. Z jediného exempláře se po čtyřiadvaceti hodinách množení může stát 16 milionů jedinců. Teplota místnosti, ve které stonáte, by tedy měla odpovídat běžnému provoznímu optimu. Myšlenka, že nemocným pořádně osolíte termostat, není šťastná. Výsledkem přetopené místnosti je totiž jen suchý vzduch, který jim dýchání rozhodně neusnadní.

2. Univerzální lék?

Vitamín C má se skutečnou léčbou chřipky jen pramálo společného. Pochopitelně, že dostatek všech vitamínů je důležitý jako prevence většiny onemocnění. Ale když už jednou chřipku máte? Zvýšené dávky „céčka“ vám souboj s nemocí už nevyhrají. I když zahájíte frontální útok, při kterém nasadíte céčko v prášku a budete k tomu přikusovat citron, lépe vám nebude. Tělo si totiž nevezme žádného vitamínu o mnoho víc, než dokáže aktuálně zpracovat. Nadbytečné látky v lepším případě vyloučí. Se zbytečnou  přemírou vitamínu C ve formě surové šťávy si můžete spíš poškodit zubní sklovinu, rozhodit zažívání nebo uhnat alergickou kopřivku. Mimochodem, dosud žádná vědci řízená studie neprokázala, že by vitamín C proti chřipce nějak zázračně působil.

3. Antibiotika jako těžký kalibr?

Komu se chce doma ležet týden nebo dva s chřipkou? Nikomu! A protože všichni dobře vědí, že nejtěžší ráží v běžné výbavě lékáren jsou antibiotika, dožadují se jich pacienti i na léčbu chřipky. Jenže chyba lávky. Chřipka je onemocnění virového původu, tudíž se antibiotiky, která zabírají na bakteriální infekce, léčit nedá. Antibiotika vám v případě chřipky nepomohou, jen vám huntují už tak podlomené zdraví. Jistě, čas antibiotik při chřipce může nadejít – zvláště když nedodržíte doporučované klidové podmínky, a přiberete si ještě třeba zápal plic.

4. Kde všude se schovávají?

Vzhledem k velikosti viru je dost těžké poznat, kde všude jsou. Pokud přistanou na hladkém a suchém neporézním povrchu, dokážou tu přežít až osmačtyřicet hodin, na šatstvu potom kolem dvanácti. Tedy dost dlouho na to, aby je někdo jiný nabral. Riziko tak svým způsobem může představovat kniha, kterou nemocný čte, televizní ovladač, který používá, nebo chumel posmrkaných kapesníků pod polštářem. Postačí, když si budete dál mýt ruce a obličej jako normálně. Virus vám stejně může ve 30 % případů předat někdo, kdo se zatím jeví zdravý a bez příznaků. Nejspíš proto, že o své nemoci ještě neví.

5. S nakaženým jako s malomocným?

Nakaženému ruku podat můžete, a pokud mu podáte hrnek horkého čaje, bude nejspíš za trochu toho lidského kontaktu rád. Primární forma přenosu chřipkových virů je totiž v kapénkové infekci, tedy ve formě nepatrných částeček slin a nosního sekretu. Do okolí je uvolňujete hlavně během kýchání a kašlání, kdy z vás tenhle aerosol obohacený o viry vyráží rychlostí přesahující sto kilometrů v hodině. Účinný dolet je kolem osmi až dvanácti metrů. Teprve když se přenášené viry trefí do vašeho nosu nebo sliznice oka, může dojít k pokusu o invazi. Výhoda je ale na vaší straně. Takže pokud si pacient odmítá při kašli dávat před pusu ruku nebo kapesník, izolaci si nejspíš opravdu zaslouží. Jinak se jej ale bát nemusíte.

6. Chřipka není levná

Počet omluvených dnů, které stráví američtí žáci doma s chřipkou místo ve škole, činí dohromady 60 milionů. A pokud jde o dospělé a počet dnů, které ročně promarodí doma? Dalších 50 milionů. Prakticky každý Američan stráví v hrubém průměru čtyři dny léčbou chřipky. Ztráta pracovní produktivity pak podle Centra pro prevenci šíření chorob (CDC) ročně vystoupá na 9,7 miliardy dolarů. Pokud se budeme bavit o ušlé mzdě, přijde chřipka každý rok Američany na 15 miliard dolarů a léčba včetně hospitalizací kritických případů na dalších 10,4 miliardy dolarů.

TIP: Přechozená chřipka: V krajním případě můžete dát všanc i svůj život

Spojené státy americké bohužel vedou i v dalších oblastech. Tato země například dosahuje rekordního počtu chybné medikace. Ano, doktoři tu rádi vyslyší nesmyslná přání pacientů, pokud si za ně sami připlatí. A výsledek? Na chřipku se zde ordinují antibiotika až v 60 % zaznamenaných případů. Pacienti v USA během chřipek také ve velkém užívají nejrůznější doplňky stravy a neregistrovaná léčiva, která jim údajně mají pomoci. Jen z jejich ceny mrazí: Je to pět miliard dolarů ročně. V zemi, kde každoročně opakovaně onemocní 5–20 % obyvatel, je chřipka zlatý důl pro podnikání.

7. Jsem silnější než nějaká chřipka!

Rázný přístup a zápal pro věc se jistě cení, ale v případě chřipkového onemocnění opravdu namístě není. Snaha vytlačit ze sebe chřipku sportovním výkonem je vyloženě špatným krokem. I když si to možná neuvědomujete, během infekce jste opravdu silně oslabení. A pokud spotřebujete veškerou dostupnou energii na běh nebo posilovnu, ponecháváte tím své tělo naprosto bezbranné. Fyzická námaha je jen pozvánkou pro další, nebezpečnější a život ohrožující komplikace. Šetřete se a nabírejte sílu. I když jindy zvládáte maraton, běh s chřipkou by mohl být váš poslední. Podobně nešťastný nápad je nechat chřipku vyhladovět. Ne, tohle opravdu není čas na půst. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907