Šestinohý robot AntBot nepotřebuje satelity: Využívá mravenčí navigaci

17.02.2019 - Stanislav Mihulka

Autonomní robot AntBot kopíruje navigaci pouštních mravenců, kteří se nemohou spoléhat ani na GPS ani na feromony

<p>AntBot se s přehledem naviguje bez GPS</p>

AntBot se s přehledem naviguje bez GPS


Reklama

V poslední době často vídáme roboty všech velikostí a tvarů, kteří se dovedou autonomně pohybovat a také se sami navigují. V naprosté většině případů k tomu využívají satelitní navigaci pomocí systému GPS. Francouzští vědci a inženýři teď ale vyvinuli robota, který se bez GPS klidně obejde.

Nový robot se jmenuje AntBot a dělá čest svému jménu. Je totiž šestinohý a naviguje se jako mravenec. Jeho tvůrci se inspirovali u speciálního navigačního systému pouštních mravenců rodu Cataglyphis. Tito mravenci se mohou pohybovat ve vzdálenosti několika set metrů od svého hnízda v náročném pouštním prostředí, a přitom se neztratí.

TIP: 3D tištěný robot s měkkými končetinami zvládne obtížný terén

Většina mravenců se naviguje tak, že sleduje feromonovou pachovou stopu. Jenomže mravenci rodu Cataglyphis žijí v poušti, kde se feromony velmi rychle vypaří. Takže na to musí jinak.

K orientaci využívají dvě věci – polarizované světlo na obloze, které vidí bez ohledu na počasí a odhad ušlé vzdálenosti počítáním kroků a také zrakem. 2,3 kilogramu těžký AntBot to dělá velmi podobně a naviguje se velmi přesně. Jednoho dne by se podobní roboti mohli autonomně pohybovat obtížným terénem a pomáhat v místech, kde je GPS navigace nedostupná nebo nepraktická.

  • Zdroj textu:

    CNRS

  • Zdroj fotografií: CNRS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907