Šestinohý robot AntBot nepotřebuje satelity: Využívá mravenčí navigaci

17.02.2019 - Stanislav Mihulka

Autonomní robot AntBot kopíruje navigaci pouštních mravenců, kteří se nemohou spoléhat ani na GPS ani na feromony

<p>AntBot se s přehledem naviguje bez GPS</p>

AntBot se s přehledem naviguje bez GPS


Reklama

V poslední době často vídáme roboty všech velikostí a tvarů, kteří se dovedou autonomně pohybovat a také se sami navigují. V naprosté většině případů k tomu využívají satelitní navigaci pomocí systému GPS. Francouzští vědci a inženýři teď ale vyvinuli robota, který se bez GPS klidně obejde.

Nový robot se jmenuje AntBot a dělá čest svému jménu. Je totiž šestinohý a naviguje se jako mravenec. Jeho tvůrci se inspirovali u speciálního navigačního systému pouštních mravenců rodu Cataglyphis. Tito mravenci se mohou pohybovat ve vzdálenosti několika set metrů od svého hnízda v náročném pouštním prostředí, a přitom se neztratí.

TIP: 3D tištěný robot s měkkými končetinami zvládne obtížný terén

Většina mravenců se naviguje tak, že sleduje feromonovou pachovou stopu. Jenomže mravenci rodu Cataglyphis žijí v poušti, kde se feromony velmi rychle vypaří. Takže na to musí jinak.

K orientaci využívají dvě věci – polarizované světlo na obloze, které vidí bez ohledu na počasí a odhad ušlé vzdálenosti počítáním kroků a také zrakem. 2,3 kilogramu těžký AntBot to dělá velmi podobně a naviguje se velmi přesně. Jednoho dne by se podobní roboti mohli autonomně pohybovat obtížným terénem a pomáhat v místech, kde je GPS navigace nedostupná nebo nepraktická.

  • Zdroj textu:

    CNRS

  • Zdroj fotografií: CNRS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Most Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.

Zajímavosti

Lidské embryo

Věda

Dvojčata ve znaku rodu

Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.

Příroda

Výron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.

Vesmír

Adolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907