Silák Thor: Proč patří k nejoblíbenějším postavám severské mytologie?

Severský hromovládce se slabostí pro drtivé zbraně a kozlí maso, který jednou pomůže zachránit svět. Proč se mýtický rudovous na svatbu s obrem převlékl za nevěstu? A proč má ze všech dní nejraději čtvrtek?

28.07.2019 - Anna Jordanová



Hromovládce Thor je jednou z nejvýznamnějších a nejznámějších postav severské mytologie, ale také za velmi zaneprázdněnou. Kromě hromů a blesků zodpovídá také zas déšť, nebe a částečně plodnost. Jako jediný pravý syn hlavního boha Ódina má nárok má dědičné právo na zlatý trůn v Asgardu, sídle bohů. 

Jeho poznávacím znamením je válečné kladivo Mjöllnir, které mu vykovali trpalíci Brokk a Sindri. Uzvedne ho pouze ten, kdo je ho hoden a hodného sebezvednutí považuje Mjöllnir pouze Thora a jednoho z jeho dvou synů. Kromě kladiva jsou jeho věrnými průvodci ještě kouzelní kozlové Tanngjonst a Tanngrisni, kteří táhnou jeho vůz. Vztah mezi nimi a jejich majitelem doslova prochází žaludkem! Pokud má Thor hlad, může je oba zabít a sníst, ponechá si ale jejich kůži. A obě zvířata jsou ráno opět zase celá a živá a ochotně táhnou boží povoz dál! 

Oblíbený hrdina příběhů 

Thor má zrzavé vlasy a vousy a strašnou sílu. Proto byl také vybrán jako ochránce Midgardu, domova lidí. Ačkoliv je považován za nejsilnějšího boha, rozhodně nepatří mezi ty nejchytřejší nebo nejmoudřejší. Toho často využívají obři, kteří jsou Thorovými hlavními nepřáteli. Ačkoliv se jim občas dokonce podaří nalákat Thora do léčky, v okamžiku, kdy si rudovous podraz uvědomí, přestává veškerá legrace. Popadne své magické kladivo Mjöllnir a zjedná si mezi obry pořádek. Většinou tím, že je zabije.

Thor boj s obry miluje a miluje i své válečné kladivo. Má také ženu, zlatovlasou krásku a bohyni plodnosti Sif, kterou má také docela rád. S rodinou, která zahrnuje ještě dva vlastní a jednoho nevlastního syna, žije v Thrudheimu, což je dům s 540 pokoji – největší v božském sídle Asgardu.

Pro Vikingy byl hrom ztělesněním Thora a blesk ztělesněním jeho kladiva, když s ním kosil nepřátele hlava nehlava. Proto také po Thorovi pojmenovali čtvrtek, nebo hromový den. V angličtině se čtvrtek jmenuje Thursday – tedy Thorův den. V němčině je podobnost ještě více očivdná – čtvrtý den se jmenuje Donnerstag, přiřemž Donner znamená hrom.

Kladivo s respektem 

Thorovo válečné kladivo je jedním z nejobávanějších nástrojů ve skandinávské mytologii. Rudovous skrze něj sesílá blesky třeba do svých nepřátel. Kladivo samo je v podstatě nezničitelné. Může zasáhnout jakýkoliv cíl si Thor usmyslí na jakoukoliv vzdálenost. Díky magickým rukavicím Járngreipr se kladivo vždy bezpečně vrací do Thorovy pravé ruky jako bumerang. Trojici Thorových doplňků uzavírá opasek Megingjord, který zvyšuje jeho sílu až desetinásobně!

Kromě smrti však kladivo dokáže dávat také život. V období míru se hrozivá zbraň mění v rydlo půdy a Thor s ním lidem pomáhá zasévat úrodu. Kladivem se také žehnalo novomanželům během svatební ceremonie.

Milovaný Mjöllnir se jednou podařilo ukrást králi obrů Thrymovi. Jako kompenzaci za jeho návrat požadoval obr za manželku bohyni plodnosti Freyu. To byl jeden z momentů kdy se Thorův bratr Loki ukázal jako užitečný. Na jeho radu, se za nevěstu převlékl sám Thor (ostatně, jakou jinou radu mohl dostat od boha přetvářky a klamu). Thrym se nechal mužnou nevěstou oklamat a uspořádal svatební hostinu. Na té se však ‚křehká Freya‘ chovala velmi podivně. Na posezení třeba snědla sama celého býka! Loki však situaci zachránil tím, že vysvětlil Thrymovi, že Freya předtím samým vzrušením osm dní nejedla. Obr lži uvěřil a hostina mohla pokračovat. Podruhé se pokusil obr svou nevěstu políbit. Nazvednul závoj a nadskočil zděšením. ‚Proč jsou Freyiny oči tak děsivé,‘ volal. Loki však Thryma opět uklidnil, že nevěsta jen nespala nadšením osm nocí.

Na jejím závěru byl v rámci svatební ceremonie předán nevěstě svatební dar – Mjöllnir. Jakmile se Thorovy prsty sevřely okolo kladiva, pochopil obr, jak velkého omylu se dopustil; nicméně na přemýšlení o něm mu příliš mnoho času nezbylo.  

Pozemští příznivci 

Počátky Thorova uctívání sahají až do doby bronzové. Ačkoliv nebyl hlavním bohem, těšil se u lidí v podstatě významnější popularitě než jeho otec Odin. V neposlední řadě také proto, že na rozdíl od Ódia nepožadoval lidské oběti. Do určité míry tedy tvořil dokonalý protiklad svého otce, který byl na rozdíl od něj typickým zástupcem vládnoucí vrstvy. Ódin byl vládcem bohů, byl moudrý, až prohnaný, vzdělaný byl bohem magie a kouzel. Není tedy divu, že prostý a přímý válečník a sedlák Thor byl Vikingům bližší než politik Ódin. 

TIP: Ztracené mýty dávného severu: Kterak Thor a Odin vzdorovali křesťanství

Příběhy pak vypráví o rozepřích, které ti dva mezi sebou mají, či o rozhodnutích jednoho, který ten druhý nerespektuje, či dokonce dělá pravý opak. Edda, severská mytodologická sága přímo říká: „Odin jsou ti urození, kteří umírají v bitvě a Thor jsou ti poddaní, kteří jsou zajati.“

  • Zdroj textu

    100+1 historie SPECIÁL

  • Zdroj fotografií

    Marvel Studios


Další články v sekci