Asi třicet kilometrů jihozápadně od srbského města Kuršumlija se nachází jeden z nejpozoruhodnějších a zároveň nejméně známých geologických útvarů. Kousek pod vrcholem masivu Radan (1 409 m n.m.) je celkem 202 kamenných soch, které ční přímo k nebi do výšky 2–15 metrů. Jejich šířka u základny se pohybuje v rozmezí 4–6 metrů.
Ve světě prakticky neznámé formace vznikly díky erozi místa, kde před miliony let probíhala intenzivní vulkanická činnost. Díky navrstvení různých materiálů má většina věží „hlavy“ z tvrdého andezitu, který je chrání před další erozí.
Komíny korunované kamennými bloky o hmotnosti kolem sta kilogramů se zdají být až nereálné a přitom v téměř stejné podobě přetrvávají už několik století. Červené zabarvení, jež se mění v průběhu dne s proměnlivým slunečním světlem odedávna zaměstnávalo představivost místních obyvatel. Ti dali skalám jméno Djavolja Varoš, tedy Ďáblovo město. Iluzi nadpřirozeného místa napomáhá i fakt, že okolní krajina je porostlá bujnou vegetací, zatímco prostor samotných skalních pyramid má pouštní charakter.
TIP: Budoucnost pískovcového unikátu: Pravčická brána se spadnout nechystá
Kromě skal jsou zde i dva přírodní prameny s vysokým obsahem minerálů a extrémně kyselou vodou. Jeden z pramenů se jmenuje Djavolja voda (Ďáblova voda) a druhý Crveno vrelo (Rudá studna). Už padesát let je Djavolja Varoš místo chráněné státem a roku 1995 jej srbská vláda prohlásila za přírodní památník prvořadého významu. Obdobně jako naše Pravčická brána byl útvar nominován do hlasování o sedm přírodních divů světa, ale zůstal před branami finále.
Shutterstock
ZajímavostiJaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of Congress, CC0)
VědaPouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa Kennedy, CC BY-SA 4.0)
HistorieV bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)
VědaKdyž si někdo kýchne na Mount Everestu, jeho patogeny mohou na místě vydržet i staletí. (foto: Wikimedia Commons, Tirthakanji, CC BY-SA 3.0 CZ)