Kdy skončí olympiády: Jsou olympijské hry zbytečné a megalomanské monstrpodniky?

22.07.2017 - Rick Maese, překlad David Bimka

Organizování olympijských her představuje nesmírně drahý podnik, který se hostitelskému městu kromě prestiže finančně nijak nevyplatí. Požadavky Olympijského výboru jsou vysoké a nadšení veřejnosti naopak často velmi chabé. Méně a méně měst proto o pořádání olympiády jeví zájem. Jaká je její budoucnost?

Olympiáda je mi buřt -<p>„Olympiáda je mi buřt,“ hlásala mírně vulgární slovní hříčka na transparentu účastníka demonstrace proti konání olympijských her v Riu.</p>
Olympiáda je mi buřt -

„Olympiáda je mi buřt,“ hlásala mírně vulgární slovní hříčka na transparentu účastníka demonstrace proti konání olympijských her v Riu.


Reklama

Olympijský výbor vyrazil v půlce května do Paříže a Los Angeles – dvou měst, jež se dostala do finálové volby pro olympijské hry v roce 2024. Šušká se ovšem, že se chystá cena útěchy proto toho, kdo výběrem neprojde – stačí prý počkat čtyři roky a dnes druhá metropole bude mít hry pro rok 2028 v kapse. Jak to celé dopadne, se ukáže 13. srpna, kdy se v peruánské Limě sejde Olympijský výbor. Ačkoliv pro někoho může být zmíněná „cena útěchy“ důkazem nesmírné síly obou kandidátských metropolí, ukazuje také tvrdou realitu pořádání olympijských her v 21. století: Náklady jsou astronomické, ekonomický přínos pochybný a méně a méně měst je ochotno přelézt provazy do výběrového ringu

Špatné skóre

Chris Dempsey o tom ví víc než většina lidí. Během relativně krátké doby dokázal vytáhnout na světlo problematičnost celého výběru a jeho poznámky pomohly shromáždit víc kritických hlasů z řad skeptiků. Ty pak obratem přiměly mnohá města stáhnout kandidaturu, zatímco Mezinárodní olympijský výbor (MOV) musel přiznat četná pochybení a nedostatky. Jeho prezident Thomas Bach se nedávno nechal slyšet, že jeho organizace „nemůže ignorovat fakt, že má problém s výběrovým procesem“.

Před pouhými třemi roky debatoval Dempsey s kamarády, zda má smysl, aby se Boston snažil o získání pořadatelství her v roce 2024, a jestli by na tom město vydělalo. Zaznívaly silné protiargumenty, neboť „skóre“ novodobé olympiády není nijak oslnivé: překročené rozpočty, prázdné stadiony ponechané osudu, korupční skandály

Další nepříjemností jsou pro města často až úsměvné nároky Olympijského výboru. Většina ze sedmi tisíc stran požadavků se týká bezpečnosti a konstrukčních parametrů budovaných hal, některé „drobnosti“ však zástupcům měst zvedají tlak. Seznam, který MOV předložil Oslu (nakonec se z kandidatury pro zimní hry v roce 2020 stáhlo), zahrnoval například následující položky: „Na letišti musí členy výboru přivítat usmívající se, pozitivní a nápomocný personál“, „hotelový bar musí být otevřen dlouho do noci a nesmí nabízet jiné nealkoholické nápoje než výrobky firmy Coca-Cola“ nebo „konferenční sály by měly být vybaveny olympijsky vypadajícím nábytkem“.

Hlavně bez nás

Dempsey stál u vzniku občanského hnutí No Boston Olympics (Boston bez olympiády), které nakonec přimělo město stáhnout kandidaturu. O své zkušenosti se podělil s aktivisty z Hamburku, Říma a Budapešti, načež zmíněné metropole z procesu také vycouvaly. Jeho argumenty jsou natolik závažné, že si ho na svém zasedání chtěli vyslechnout rovněž organizátoři z Calgary. Město hostilo olympiádu v roce 1988 a zvažuje kandidaturu pro zimní hry za devět let. 

Dempsey byl přizván, aby srozumitelně přednesl protinázor. A jeho vystoupení udělalo na městskou komisi dojem. „Chris předvedl skutečně zajímavou prezentaci,“ nechal se slyšet mluvčí komise Sean Beardow. „Intenzivně přemýšlíme nejen o tom, zda je Calgary dost dobré pro olympiádu, ale i o tom, jestli je olympiáda dost dobrá pro Calgary.“

Chris Dempsey věří, že kritika je pro celou věc nesmírně zdravá: „Naše zkušenost z Bostonu by měla být podnětná pro lidi na obou stranách olympijské debaty. Dělá mi dobře pomyšlení, že jsme se stali vzorem pro jiná města.“ O svých zkušenostech napsal knihu No Boston Olympics: How and Why Smart Cities Are Passing on the Torch (Boston bez olympiády: Jak a proč chytrá města předávají pochodeň dál).

Zrození v obýváku

Zatímco se bostonští byznysmeni a politici pouštěli do příprav na vyhlášení kandidatury, Dempsey začal s několika přáteli studovat nedávnou historii olympijských her a dopad, který sportovní událost na hostitelská města měla. Když se Americký olympijský výbor rozhodl v roce 2015 navrhnout Boston jako nejlepšího národního kandidáta pro hry v roce 2024, získaly „obývákové“ debaty a protesty u Dempseyových na intenzitě. 

Chris se stal následně jedním z vůdců rostoucí opozice a prorazil především neustálým poukazováním na základní tezi – a sice že olympiáda je jistě lukrativní pro MOV, ale může znamenat naprostou katastrofu pro hostitelské město. Zatímco tedy zastánci kandidatury natírali všechna čísla optimisticky na růžovo, protestní hnutí vyvedlo své argumenty v mnohem realističtějších a pochmurnějších barvách. Když pak v červnu 2015 Boston kandidaturu stáhl, navrhl americký výbor jako náhradu Los Angeles. A Dempsey věřil, že jeho práce skončila. 

Jak jste to dokázal?

Jenže potom mu začal zvonit telefon. Na drátě měl protestní skupiny z Hamburku, Říma a Budapešti, tedy z měst, jež se rovněž snažila o kandidaturu pro hry v roce 2024 – a všichni mu kladli tutéž otázku: „Jak jste to dokázal?“ Chris vzpomíná: „Snažil jsem se vysvětlit, jak je celý výběrový proces Mezinárodního olympijského výboru nastavený a jak z něj pramení nevýhody pro hostitelská města. Protože zatímco výbor a jeho sponzoři bohatnou na televizních kontraktech a reklamě, města ze všeho vyjdou nejhůř.“ 

Začal tedy šířit „bostonský vzor“: Sdílej fakta. Využívej internet a sociální sítě. Usiluj o pozornost médií. Šiř zprávy a používej loga. Jeden z organizátorů protestního hnutí v Budapešti Tamás Csillag se netajil obdivem: „Bylo pro mě extrémně motivující zjistit, že malý, ale dobře připravený tým může uspět, i když za sebou nemá statisíce dolarů nebo politickou stranu.“ Maďarští oponenti her sesbírali přes 250 tisíc podpisů, a vynutili si tak v dané otázce referendum. Místní politici byli nakonec natolik nervózní, že raději letos v únoru kandidaturu zrušili. V soutěži tudíž zůstala pouze Paříž a Los Angeles. 

Los Angeles plné optimismu

Nicméně zatímco Dempsey vytvořil vzor pro aktivisty, plánovací komise pro hry v Los Angeles věří, že svým přístupem motivuje k následování další kandidátská města. Její plán nepočítá s tím, že by se jakékoliv stavby projektovaly výhradně pro olympiádu, a schválený návrh rozpočtu ve výši 5,3 miliardy dolarů (tedy asi 122 miliard korun) by měl být výrazně nižší než účet vystavený za poslední hry. Tím nejdůležitějším ukazatelem je však nejspíš značná podpora pořádání her mezi obyvateli města.

TIP: Jak dnes vypadají nedávná olympijská sportoviště v Riu, Aténách, Atlantě nebo v Soči

„Komunita Los Angeles v nejširším slova smyslu nadšeně vítá nápad hostit olympijské hry v roce 2024,“ říká Casey Wasserman, předseda tamní komise pro pořádání her. „Je to zcela unikátní situace. Nacházíme se v oáze optimismu.“ Podle Wassermana právě dědictví olympiády, která se ve městě konala v roce 1984, rozdmýchává chuť lidí projekt podpořit. Nezávislý výzkum ukázal, že pro hry je celých 88 % obyvatel. Městská rada, jež o podání kandidatury rozhodovala, má deset členů – a návrh prošel jednomyslně. 

Změní se něco? 

Zatímco tedy nadšení možná zajistí Los Angeles pořádání olympijských her v roce 2024, zdaleka není jisté, zda budou mít aktuální protesty jakýkoliv dopad na výběrová řízení kandidátských měst v budoucnu. Aktuálně probíhající výběr by mohl vyslat zprávu o tom, jak by měl správný adept vypadat. A přestože může mít MOV v současnosti problém s nedostatkem ochotných metropolí, neznamená to, že se v budoucnosti cokoliv změní. 

„Nevidím nejmenší šanci, že by bylo v příštích pěti letech cokoliv jinak, a nic se nezmění ani za deset let,“ myslí si Dempsey. „Dokud se najde alespoň jeden jediný uchazeč, budou hry pokračovat, pořád budou pro výbor výdělečné a pořád budou zahrnovat plno nesmírně nákladných ceremonií.“ 

Rozpočty olympijských her

Moderní olympijské hry představují nesmírně drahý projekt s velmi spornou návratností. Rozsáhlá studie oxfordské Said Business School porovnala olympiády od roku 1964 do současnosti, přičemž zahrnula pouze přímé náklady (budování stadionů, ubytovacích kapacit pro sportovce a samotnou organizaci her), kdežto náklady spadající do širšího plánu (vytvoření dopravní infrastruktury, ubytování pro diváky, bezpečnostní opatření) vyloučila. 

Ukázalo se, že se průměrné hry oproti původnímu rozpočtu prodraží o 150 %. U zimní olympiády v ruském Soči v roce 2014 se kvůli korupci a nekvalitní výstavbě jednalo dokonce téměř o 300 %. Absolutním rekordmanem se ovšem staly hry v kanadském Montrealu z roku 1976, které předpokládaný rozpočet překročily o závratných 720 %. Strach z podobné situace uvedly jako hlavní důvod pro stažení kandidatury na zimní olympiádu v roce 2022 města Stockholm, Lvov, Krakov a Oslo.

Rio de Janeiro (2016)1 100 mld. Kč (+51 %)
Soči (2014)5 300 mld. Kč (+289 %)
Londýn (2012)3 500 mld. Kč (+76 %)
Vancouver (2010)605 mld. Kč (+13 %)
Peking (2008)1 400 mld. Kč (+2 %)
Turín (2006)1 000 mld. Kč (+80 %)
Atény (2004)714 mld. Kč (+49 %)
Salt Lake City (2002)602 mld. Kč (+24 %)
Sydney (2000)1 200 mld. Kč (+90 %)
Nagano (1998)532 mld. Kč (+56 %)
Atlanta (1996)989 mld. Kč (+151 %)
Lillehammer (1994)532 mld. Kč (+277 %)
Barcelona (1992)2 300 mld. Kč (+266 %)

Představa, že rozsáhlá výstavba provázející organizaci olympiády vyváží ostatní negativa, je mylná. Kvůli časovému tlaku jsou mnohé stavby provedeny nekvalitně a později vyžadují nákladné úpravy. 

Podle studie Americké ekonomické asociace nepředstavují hry ziskový projekt z krátkodobého hlediska (peníze, které utratí návštěvníci), ani z dlouhodobého (stavební projekty). Jejich prodělečnost navíc bývá tím horší, čím méně je hostitelská země rozvinutá. Například Londýn dokázal dál zužitkovat alespoň část vybudovaných sportovních kapacit (bazény, fotbalový stadion pro West Ham United), zatímco v Riu, které čelí ekonomickým problémům, se olympijské sportovní zázemí pomalu rozpadá.

Reklama

  • Zdroj textu:

    The Washington Post

  • Zdroj fotografií: Bostonmagazine



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejdražší kartička Pokémon TCG se loni prodala v přepočtu za neuvěřitelných 8,2 milionu korun. (ilustrační foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Dostupnost kyslíku bude pro pilotované vesmírné mise klíčová. (foto: NASACC0)

Vesmír

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

Příroda

(ilustrační foto: Wikimedia Commons, Satyamon1993CC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Evropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907