Slavná Eiffelova věž se před 130 lety otevřela veřejnosti

06.05.2019 - Martin Reichman


Reklama

Nápad postavit impozantní ocelový monument v hlavním francouzském městě se zrodil při plánování Světové výstavy v roce 1889, která měla důstojně připomenout sté výročí Francouzské revoluce. Ve světě se tehdy už delší dobu uvažovalo o stavbě věže, která by převýšila všechno, co do té doby bylo postaveno. Architektonická soutěž byla vyhlášena v roce 1886 a zadání obsahovalo návrh kovové věže vysoké tři sta metrů. Po všech peripetiích zvítězil návrh Gustava Eiffela a inženýrů jeho projekční kanceláře Maurice Koechlina a Emila Nouguiera.

Věž měla v Paříži původně stát jen 20 let a zpočátku nebyla Pařížanům vůbec po chuti. Díky svému praktickému využití - používala se jako meteorologická stanice a později i jako rozhlasový a televizní vysílač - byla ale zachována.

TIP: Petřínská rozhledna: Železná věž vyšší než Eiffelovka

Až do roku 1930, kdy byl dostavěn Chrysler Building, byla Eiffelovka s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metry. Na její stavbě pracovalo 50 inženýrů a plány na její výstavbu zahrnovaly 5 300 výkresů. Ocelová konstrukce složená z 18 038 dílů váží přibližně 7 300 tun a celková hmotnost věže je 10 100 tun. Ke spojení všech ocelových dílů bylo spotřebováno okolo dvou a půl milionů nýtů a na natření celé věže bylo spotřebováno přibližně 60 tun barvy. Dokončena byla 31. března roku 1889, slavnostního otevření pro veřejnost se ale dočkala až 6. května u příležitosti konání Světové výstavy v Paříži. Její otevření bylo uvítáno 21 salvami z děla.

  • Zdroj textu:

    Wikipedie, Profimedia

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Z příběhu o skotských kanibalech běhá mráz po zádech. Nezkonzumované části těl si měla Sawneyho rodina ukládat v sudech.

Historie

Sen je nejlepším místem, kudy se dostat k vlastnímu podvědomí. Sní přitom všichni, ale ne každý si to uvědomuje.

Zajímavosti
Revue

Snímky komety Borisov pořízené Hubbleovým teleskopem.

Vesmír

Některé druhy modrásků by měly bez péče mravenců jen mizivou šanci na dokončení vývoje. Například z housenek modráska Glaucopsyche lygdamus (ve výřezu) dokončí bez přispění mravenců vývoj jen desetina ve srovnání s housenkami, o které mravenci pečují.

Příroda

Gyrodyn ROSA startupu Jaunt Air Mobility

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907