Slovo do pranice: Je možné, že se Velká rudá skvrna nezmenšuje?

14.11.2020 - Michal Švanda

Z pozemních pozorování vyplývá, že Velká rudá skvrna na Jupiteru existuje více než 300 let. Za tuto dobu se z našeho pohledu zmenšila zhruba o 75 %. Blíží se konec rudého oka, nebo jen skrytě sbírá síly?

<p>Snímky Velké rudé skvrny, jak je pořídil Hubbleův teleskop. Zatímco v roce 1995 měřila v průměru necelých 21 tisíc kilometrů, o 19 let později to bylo již jen necelých 16 tisíc kilometrů.</p>

Snímky Velké rudé skvrny, jak je pořídil Hubbleův teleskop. Zatímco v roce 1995 měřila v průměru necelých 21 tisíc kilometrů, o 19 let později to bylo již jen necelých 16 tisíc kilometrů.


Reklama

Velká rudá skvrna je jednou z nezaměnitelných ozdob Jupitera. Obří vír, který v atmosféře naší největší planety existuje po více než tři staletí, zůstává až překvapivě stabilní a svými rozměry bezpečně přesahuje velikost Země. Jeho načervenalý vzhled tvoří zřejmě důsledek fotolýzy organických látek působením ultrafialového záření Slunce. Z moderních sledování vyplývá, že skvrnu neustále „přiživuje“ pohlcování drobných vírů v jižním atmosférickém pásu. Přesto se ze systematického měření zdá, že se v čase zmenšuje. Pozorování s vysokým rozlišením dokonce ukazovala odtrhávání rudých šupinek vlivem okolního proudění. 

TIP: Tajemství obří planety Jupiter: Zaniká Velká rudá skvrna?

Někteří vědci tak vidí budoucnost Jupiterovy ozdoby skepticky, jiní však poukazují, že u vírového proudění jsou oscilace velikosti běžné. Jelikož Velká rudá skvrna představuje velmi hluboký útvar, reprezentuje zřejmě solidní množství kinetické energie. Některá pozorování dokonce naznačují, že se v jejím okolí již formují malé vírové útvary, které se pro ni zřejmě brzy stanou novým energetickým zdrojem. To vše svědčí o nesmírně bouřlivé dynamice plynu v atmosféře Jupitera. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V křesťanské společnosti se konzumace masa rozšířila ve 4. století. Značná část raných křesťanů pravděpodobně byla vegetariány.

Zajímavosti

Trénink s hologramem

Věda

Milovníci rozpálených skal

Kozorožec núbijský (Capra nubiana) je jediným druhem kozorožce, jenž je adaptován pro život v horkých a suchých oblastech. Žije v horských regionech severovýchodní Afriky a na Středním východě v nadmořských výškách do 3 000 metrů, kde si vybírá ty nejodlehlejší, nejvyšší a nejstrmější skalní stěny. V rámci tohoto druhu je velmi výrazný pohlavní dimorfismus – samci váží kolem 60 kilogramů a dorůstají délky kolem 125 cm, zatímco samice jsou maximálně kolem 30 kg těžké a ne delší než 105 cm. Vroubené rohy samců mohou být až 120 cm dlouhé a docházejí uplatnění při bojích o dominanci. Jejich srážky ale jen zřídka končí zraněním. (foto: Shutterstock)

Příroda

Slunce pohledem americké obervatoře Solar Dynamics Observatory z února 2015. (foto: NASA/SDO, CC0)

Vesmír

Představa létající lodě Sky Cruise (foto: Profimedia, Hashem Al-Ghaili)

Revue

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907