Reklama


Slunce, seno, jahody ze Švýcar: Jak chutná sýr ochucený hudbou?

21.11.2018 - Zuzana Rychlá

Podobně jako Šimon Plánička v JZD Hoštice, i Švýcar Beat Wampfler je přesvědčený, že hudba má kouzelnou moc. Ve spolupráci s Vysokou školou umění v Bernu se rozhodl vylepšovat své sýry hudbou


Reklama

„Za utváření chuti sýra jsou zodpovědné bakterie, spolu s enzymy, které ovlivňují zrání. Jsem přesvědčený, že vlhkost a teplota nejsou jedinými faktory, které ovlivňují chuť, ale že zvuky, ultrazvuky nebo hudba mohou mít rovněž fyzikální účinky,“ vysvětluje Wampfler.

TIP: Čarovná moc tónů: Podle vědců pomáhá hudba při nemocích srdce

Každý z jeho sýrů „ochucuje“ jiná hudba – některé z nich zrají za zvuku Led Zeppelin, jiné se těší z klasických tónů Mozartovy Kouzelné flétny či drsného hiphopu amerických A Tribe Called Quest. Aby Švýcarův experiment dostál vědeckým parametrům nechybí ani kontrolní sýr, zrající za úplného ticha.

Jak tento podivný experiment dopadne se dozvíme v polovině března příštího roku, kdy má k ochutnávce zasednout odborná porota. Beat Wampfler je už ale teď přesvědčený, že nejlepší bude sýr dochucený hip hopem. 

  • Zdroj textu:

    The Local Switzerland, Business Insider

  • Zdroj fotografií: Twitter, The Local Switzerland

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907