„Hudba vyvolává nepřetržitou, dynamickou a do jisté míry předvídatelnou změnu v kardiovaskulárním systému,“ potvrzuje vedoucí vědecké studie Luciano Bernardi.
Je známo, že hudba může mít zklidňující účinky, nebo naopak „nabudit“. Podle nedávné studie lze ovšem na seznam jejích přínosů zařadit i pozitivní vliv na kardiovaskulární systém. Vědci totiž zjistili, že muzika dokáže přímo podnítit fyziologické změny, jež upravují krevní tlak, srdeční frekvenci i dýchání.
TIP: Hudba ovlivňuje naše utrácení v restauracích a obchodech
„Hudba vyvolává nepřetržitou, dynamickou a do jisté míry předvídatelnou změnu v kardiovaskulárním systému,“ potvrzuje vedoucí studie Luciano Bernardi. Univerzitní profesor z italské Pavie oslovil pro svůj výzkum 24 hudebních laiků a nechal jim pouštět pět různých klasických skladeb od Bacha po Pucciniho. Ukázalo se, že pokud kompozice gradovala, dobrovolníkům se zužovaly cévy a zvyšoval tlak, srdeční frekvence i dýchání. Opačný proces pak nastal, když melodie zpomalovala a slábla až do ticha. Jisté fráze a rytmy slavných Verdiho árií také způsobovaly, že se tepová frekvence účastníků s hudbou synchronizovala. Podle Bernardiho bychom mohli zmíněný fakt využít při léčbě některých nemocí srdce, například stavů po mrtvici.
100+1 zahraniční zajímavost
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
