Čarovná moc tónů: Podle vědců pomáhá hudba při nemocích srdce

10.03.2018 - Kateřina Helán Vašků

<p><em>„Hudba vyvolává nepřetržitou, dynamickou a do jisté míry předvídatelnou změnu v kardiovaskulárním systému,“</em> potvrzuje vedoucí vědecké studie Luciano Bernardi. </p>

„Hudba vyvolává nepřetržitou, dynamickou a do jisté míry předvídatelnou změnu v kardiovaskulárním systému,“ potvrzuje vedoucí vědecké studie Luciano Bernardi. 


Reklama

Je známo, že hudba může mít zklidňující účinky, nebo naopak „nabudit“. Podle nedávné studie lze ovšem na seznam jejích přínosů zařadit i pozitivní vliv na kardiovaskulární systém. Vědci totiž zjistili, že muzika dokáže přímo podnítit fyziologické změny, jež upravují krevní tlak, srdeční frekvenci i dýchání

TIP: Hudba ovlivňuje naše utrácení v restauracích a obchodech

„Hudba vyvolává nepřetržitou, dynamickou a do jisté míry předvídatelnou změnu v kardiovaskulárním systému,“ potvrzuje vedoucí studie Luciano Bernardi. Univerzitní profesor z italské Pavie oslovil pro svůj výzkum 24 hudebních laiků a nechal jim pouštět pět různých klasických skladeb od Bacha po Pucciniho. Ukázalo se, že pokud kompozice gradovala, dobrovolníkům se zužovaly cévy a zvyšoval tlak, srdeční frekvence i dýchání. Opačný proces pak nastal, když melodie zpomalovala a slábla až do ticha. Jisté fráze a rytmy slavných Verdiho árií také způsobovaly, že se tepová frekvence účastníků s hudbou synchronizovala. Podle Bernardiho bychom mohli zmíněný fakt využít při léčbě některých nemocí srdce, například stavů po mrtvici.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907