Služebníci kosmonautiky: Nejdůležitější nosné rakety minulosti i dneška

25.07.2021 - František Martinek

Od roku 1957 neúnavně dopravují do vesmíru nejrůznější družice, sondy, orbitální stanice či lodě s posádkou. Připomeňme si nejzajímavější nosné rakety minulosti i dneška

<h3>Saturn V: Cesta na Měsíc</h3><p>Úkol dopravit v historické premiéře posádku na lunární povrch byl svěřen Saturnu V. Na oběžnou dráhu kolem Země zvládla raketa vynést náklad o hmotnosti 130 tun, k Měsíci asi 45 tun. <strong>Kromě letů k našemu vesmírnému sousedovi zamířila její dvoustupňová verze na orbitu i se stanicí Skylab. Třístupňový obří nosič čněl do výšky 111 m a jeho maximální průměr dosahoval 10,1 m</strong>. První stupeň využíval jako palivo letecký petrolej, druhý a třetí pak kapalný vodík; jako okysličovadlo sloužil pro všechny tři stupně kapalný kyslík. Nejsilnější raketa všech dob létala mezi roky 1967 a 1973. <em>(foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)</em></p>

Saturn V: Cesta na Měsíc

Úkol dopravit v historické premiéře posádku na lunární povrch byl svěřen Saturnu V. Na oběžnou dráhu kolem Země zvládla raketa vynést náklad o hmotnosti 130 tun, k Měsíci asi 45 tun. Kromě letů k našemu vesmírnému sousedovi zamířila její dvoustupňová verze na orbitu i se stanicí Skylab. Třístupňový obří nosič čněl do výšky 111 m a jeho maximální průměr dosahoval 10,1 m. První stupeň využíval jako palivo letecký petrolej, druhý a třetí pak kapalný vodík; jako okysličovadlo sloužil pro všechny tři stupně kapalný kyslík. Nejsilnější raketa všech dob létala mezi roky 1967 a 1973. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

<h3>Delta IV Heavy: Obr pro NASA</h3><p>Kosmická agentura USA využívá v současné době i služby druhé nejsilnější rakety světa, Delta IV Heavy, jež na nízkou oběžnou dráhu dopraví až 28 tun. Často slouží k vypouštění výzvědných družic a v roce 2018 například vynesla americkou sondu Parker Solar Probe, určenou ke studiu Slunce ze vzdálenosti několika milionů kilometrů. Nosič sestává z centrálního stupně a dvou bočních bloků, přičemž všechny používají kapalné pohonné látky. <strong>Delta měří na výšku 72 m, jednotlivé stupně mají průměr 5 m, startovací hmotnost činí 733 tun. V budoucnu obra nahradí raketa Vulcan</strong>. <em>(foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0)</em></p>

Delta IV Heavy: Obr pro NASA

Kosmická agentura USA využívá v současné době i služby druhé nejsilnější rakety světa, Delta IV Heavy, jež na nízkou oběžnou dráhu dopraví až 28 tun. Často slouží k vypouštění výzvědných družic a v roce 2018 například vynesla americkou sondu Parker Solar Probe, určenou ke studiu Slunce ze vzdálenosti několika milionů kilometrů. Nosič sestává z centrálního stupně a dvou bočních bloků, přičemž všechny používají kapalné pohonné látky. Delta měří na výšku 72 m, jednotlivé stupně mají průměr 5 m, startovací hmotnost činí 733 tun. V budoucnu obra nahradí raketa Vulcan. (foto: NASA, CC BY-NC-ND 2.0)

<h3>Energija: Na dvě použití</h3><p>Sovětský raketoplán <strong>Buran</strong> měla do vesmíru dopravovat raketa Energija, jež by při výšce 59 m vážila 2 400 tun. Jednalo se však o univerzální nosič, který mohl vynášet i jiné náklady uložené bočně nebo v ose rakety. <strong>Energija ovšem letěla pouze dvakrát: V roce 1987 představoval užitečné zatížení prototyp vojenské stanice, o rok později šlo o Buran v bezpilotní verzi, jenž následně úspěšně přistál na letišti</strong>. K centrálnímu stupni nosiče byly připojeny čtyři boční startovací motory, varianta s osmi bloky měla mít nosnost 180 tun na nízkou dráhu. <em>(foto: Roskosmos, CC0)</em></p>

Energija: Na dvě použití

Sovětský raketoplán Buran měla do vesmíru dopravovat raketa Energija, jež by při výšce 59 m vážila 2 400 tun. Jednalo se však o univerzální nosič, který mohl vynášet i jiné náklady uložené bočně nebo v ose rakety. Energija ovšem letěla pouze dvakrát: V roce 1987 představoval užitečné zatížení prototyp vojenské stanice, o rok později šlo o Buran v bezpilotní verzi, jenž následně úspěšně přistál na letišti. K centrálnímu stupni nosiče byly připojeny čtyři boční startovací motory, varianta s osmi bloky měla mít nosnost 180 tun na nízkou dráhu. (foto: Roskosmos, CC0)

<h3>Sojuz: Neúnavný dříč</h3><p>Nejen pro dopravu pilotovaných kosmických plavidel slouží již řadu let ruský Sojuz. Od roku 1966 startoval v různých variantách víc než 1 700krát. Sestává ze tří stupňů, přičemž první z nich tvoří čtveřice bočních urychlovacích bloků. <strong>Od ukončení provozu amerických raketoplánů v roce 2011 dokázala raketa jako jediná zajišťovat výměnu posádek na ISS</strong>. Pilotované lodě Sojuz MS dnes dopravuje do vesmíru nosič ve variantě <strong>Sojuz 2-1a</strong>. <em>(foto: Flickr, The U.S. Army, CC BY 2.0)</em></p>

Sojuz: Neúnavný dříč

Nejen pro dopravu pilotovaných kosmických plavidel slouží již řadu let ruský Sojuz. Od roku 1966 startoval v různých variantách víc než 1 700krát. Sestává ze tří stupňů, přičemž první z nich tvoří čtveřice bočních urychlovacích bloků. Od ukončení provozu amerických raketoplánů v roce 2011 dokázala raketa jako jediná zajišťovat výměnu posádek na ISS. Pilotované lodě Sojuz MS dnes dopravuje do vesmíru nosič ve variantě Sojuz 2-1a. (foto: Flickr, The U.S. Army, CC BY 2.0)

<h3>Ariane 5: Evropský tahoun</h3><p>Postupný vývoj evropských nosičů dospěl až k Ariane 5, pro jejíž starty vyrostl kosmodrom Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně. Kromě nejrůznějších družic vynášela raketa i zásobovací loď ATV k Mezinárodní vesmírné stanici. Ariane 5 váží téměř 700 tun, první (centrální) stupeň používá kapalný kyslík a kapalný vodík, postranní pomocné startovací bloky spalují tuhé pohonné látky. Druhý stupeň, rovněž na kapalný kyslík a vodík, slouží ke konečnému navedení nákladu na požadovanou dráhu. Raketa létá od roku 1999. <em>(foto: ESA/CNES/Arianespace, CC0)</em></p>

Ariane 5: Evropský tahoun

Postupný vývoj evropských nosičů dospěl až k Ariane 5, pro jejíž starty vyrostl kosmodrom Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně. Kromě nejrůznějších družic vynášela raketa i zásobovací loď ATV k Mezinárodní vesmírné stanici. Ariane 5 váží téměř 700 tun, první (centrální) stupeň používá kapalný kyslík a kapalný vodík, postranní pomocné startovací bloky spalují tuhé pohonné látky. Druhý stupeň, rovněž na kapalný kyslík a vodík, slouží ke konečnému navedení nákladu na požadovanou dráhu. Raketa létá od roku 1999. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC0)

<h3>Falcon Heavy: Největší silák dneška</h3><p>Nejsilnější aktuálně využívanou raketu představuje Falcon Heavy společnosti <strong>SpaceX</strong>. Na nízkou zemskou orbitu dopraví i 64 tun, na translunární dráhu až 16 tun. <strong>V podstatě jde o tři spojené první stupně Falconu 9, celkem s 27 motory Merlin 1D. Většina nosiče je znovupoužitelná</strong>: Oba pomocné stupně vertikálně přistávají na pevnině, první pak dosedá na plošinu v oceánu. V rámci demonstrační mise v únoru 2018 vynesl Falcon Heavy na heliocentrickou dráhu elektromobil Tesla Roadster, za jehož volantem seděla figurína ve skafandru SpaceX. <em>(foto: SpaceX, CC0 1.0)</em></p>

Falcon Heavy: Největší silák dneška

Nejsilnější aktuálně využívanou raketu představuje Falcon Heavy společnosti SpaceX. Na nízkou zemskou orbitu dopraví i 64 tun, na translunární dráhu až 16 tun. V podstatě jde o tři spojené první stupně Falconu 9, celkem s 27 motory Merlin 1D. Většina nosiče je znovupoužitelná: Oba pomocné stupně vertikálně přistávají na pevnině, první pak dosedá na plošinu v oceánu. V rámci demonstrační mise v únoru 2018 vynesl Falcon Heavy na heliocentrickou dráhu elektromobil Tesla Roadster, za jehož volantem seděla figurína ve skafandru SpaceX. (foto: SpaceX, CC0 1.0)

<h3>Proton: Stavitel stanice Mir</h3><p>Těžké družice, sondy směřující k planetám i moduly vesmírných stanic vypouštěl Sovětský svaz na raketě Proton, přičemž první exemplář odstartoval už v roce 1965. Na nízkou oběžnou dráhu nosič dopraví až 25 tun nákladu a funguje ve dvou- až čtyřstupňové variantě. První tři stupně využívají skladovatelné pohonné látky, jako okysličovadlo slouží oxid dusičitý, coby palivo asymetrický dimethylhydrazin. <strong>Proton vynášel stanice Saljut, moduly při budování Miru i ruské segmenty ISS. Dosud absolvoval téměř 600 startů</strong>. <em>(foto: ESA, </em><em>Stephane Corvaja,</em><em> CC BY-SA 4.0)</em></p>

Proton: Stavitel stanice Mir

Těžké družice, sondy směřující k planetám i moduly vesmírných stanic vypouštěl Sovětský svaz na raketě Proton, přičemž první exemplář odstartoval už v roce 1965. Na nízkou oběžnou dráhu nosič dopraví až 25 tun nákladu a funguje ve dvou- až čtyřstupňové variantě. První tři stupně využívají skladovatelné pohonné látky, jako okysličovadlo slouží oxid dusičitý, coby palivo asymetrický dimethylhydrazin. Proton vynášel stanice Saljut, moduly při budování Miru i ruské segmenty ISS. Dosud absolvoval téměř 600 startů(foto: ESA, Stephane Corvaja, CC BY-SA 4.0)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pekelná studna – návštěva tohoto mýty opředeného místa musela být pro jeskyňáře dechberoucím a do jisté míry i mysteriózním zážitkem. 

Věda

Navrátilci končili v karanténě, kde jim zabavili věci a agenti StB je tlačili ke spolupráci.

Historie

Střelnice, či holubník?

The Wonderful Barn
kde: Irsko | kdy: 1743

„Nádherná stodola“ stojí v irském Leixlipu od roku 1743: Projekt financovala Katherine Conollyová a jde o jeden z následků velkého hladomoru, který zemi sužoval v letech 1740–1741. Filantropka chtěla zaměstnat dělníky v nouzi, a tak je najala na vybudování prapodivné stavby ve tvaru vývrtky. Dodnes není zcela zřejmé, zda měla stodola také nějaké praktické využití. Podle některých teorií její špička sloužila jako holubník, jiné zas hovoří o ideálním prostoru pro sportovní střelbu. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Kolo od vozu tvoří součást skupiny galaxií vzdálené asi 400 milionů světelných let. Obvod Kola představuje ohromná prstencovitá struktura o průměru 100 tisíc světelných roků, složená z hvězdotvorných oblastí plných extrémně jasných a hmotných stálic.

Vesmír

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

Příroda

<p>V Buddhově rodišti - chrám zasvěcený královně Máje ukrývá i kámen označující přesné místo Buddhova narození.</p>

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907