Smrtící hrábě: Sovětský bitevní letoun Suchoj Su-25 (2)

14.01.2021 - Daniel Petz

Součást sbírek leteckého muzea ve Kbelích tvoří i pečlivě zrestaurovaný bitevní letoun Suchoj Su-25K. V zemi jeho původu jej nazývají Grač (havran), v kódu NATO nese označení Frogfoot (žabí noha), zatímco v československém letectvu si vysloužil přezdívku Hrábě

<p>Tento Suchoj Su-25 měl základnu v Pardubicích</p>

Tento Suchoj Su-25 měl základnu v Pardubicích


Reklama

Všechny československé Su-25 tvořily výzbroj 30. stíhacího bombardovacího (později bitevního) leteckého pluku, který se v roce 1985 přesunul z Hradce Králové do Pardubic. Do roku 1982 tvořily jeho výzbroj „nouzové“ bitevníky MiG-15SB, poslední dva roky před příchodem Su-25 se létalo na L-39ZA s omezenou možností provádění bitevních útoků.

Předchozí část: Smrtící hrábě: Sovětský bitevní letoun Suchoj Su-25 (1)

S trikolorou nakřídlech

Pluk navazoval na tradice 3. čs. bitevního leteckého pluku (Ostravského), který vznikl v lednu 1945 na východní frontě. Na podzim roku 1984 se čtyřčlenný roj československých Su-25 zúčastnil cvičení Štít 84, veřejnosti se typ představil na vojenské přehlídce v květnu následujícího roku. Avšak označení těchto strojů armáda pečlivě tajila až dočervence 1985, kdy se v časopise Letectví+kosmonautika pod jejich fotografiemi poprvé objevilo označení Su-25. Že se jedná o verzi K, se veřejnost dozvěděla ještě později.

Přitom pro západní odborníky nebylo označení letounu žádným tajemstvím. Po rozpadu Československa v roce 1993 u nás zůstalo 24 jednomístných a jeden dvoumístný stroj, zbylých dvanáct Su-25K a jeden Su-25UBK zařadila do výzbroje svého letectva Slovenská republika. Koncem roku 1994 zanikl 30. bitevní letecký pluk a jeho letouny se staly výzbrojí 322. taktické letky působící v Náměšti nad Oslavou. V roce 2000 došlo k definitivnímu vyřazení Su-25 z výzbroje našeho letectva. Žádný stroj československého (a českého) letectva nebyl odepsán v důsledku havárie.

Křest ohněm

V prosinci 1979 vtrhla sovětská armáda do Afghánistánu pod záminkou pomoci tamní vládě. První zkušenosti s leteckou podporou pozemních sil ukázaly, že nadzvukové stíhací bombardéry mají při manévrování v úzkých horských údolích značné problémy, a jejich navigační systémy se ukázaly jako sotva použitelné při útocích na relativně malé cíle. Naopak snadno ovladatelný a mimořádně obratný podzvukový Su-25 představoval pro toto bojiště ideální stroj.

Od dubna do června 1980 působily v Afghánistánu dva prototypy Su-25, jejichž nasazení bylo hodnoceno jako velmi úspěšné. V únoru následujícího roku došlo na letecké základně nedaleko ázerbájdžánské metropole Baku ke zformování 80. samostatného bitevního leteckého pluku, první bojové jednotky vyzbrojené typem Su-25. Stroje tohoto útvaru se v červnu 1981 staly základem 200. samostatné bitevní eskadry převelené na základnu Šindand v Afghánistánu.

Proti mudžáhedínům

Letouny eskadry útočily na sklady zbraní i na jednotlivé domy mudžáhedínů, podílely se na letecké podpoře pozemních sil bojujících o města Herát a později Kandahár. Jejich osádky vysoce oceňovaly schopnost letounů vrátit se na základnu i s těžkým poškozením. Za 15 měsíců provedli piloti 200. eskadry přes dva tisíce bojových letů bez jediné vlastní ztráty. Postupem času došlo k rozmístění eskader vyzbrojených letouny Su-25 také na letiště Kandahár a Bagrám.

TIP: Suchoj Su-17/20/22: Proudová legenda ze Sovětského svazu

Když válka v Afghánistánu počátkem roku 1989 pro Sověty končila, měli piloti Su-25 na tomto bojišti nalétáno přes 60 tisíc bojových letů, během nichž odepsali pouhých 23 letadel. Poslední z nich bylo ztraceno 7. ledna 1989 nedaleko Kábulu, přičemž jeho pilot zahynul. Do těchto ztrát zřejmě nebylo zahrnuto dalších osm strojů Su-25 zničených na parkovací ploše kábulského letiště v důsledku nepřátelského raketového útoku, který proběhl 23. června 1988. 

Dokončení ve čtvrtek 21. ledna

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky odkryly například závod na zpracování ryb. Velká část starého fénického města ale leží pod hladinou moře.

Zajímavosti

Oko mouchy pracuje čtyřikrát rychleji než naše. Proto mají naše pokusy plácnout ji jen malou šanci na úspěch.

Příroda

Hmotnost supermasivní černé díky v srdci kvasaru J0313-1806 odpovídá 1,6 miliardám Sluncí.

Vesmír

V budoucnu by Maci Currinová ráda studovala vysokou školu ve Velké Británii a zároveň by se chtěla stát nejvyšší profesionální modelkou na světě.

Revue

Tlak panovníků na odvádění daní v penězích, nikoliv v naturáliích, přinesl zánik směnného obchodu.

Historie
Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907