Smrtící monstra na kolejích za světové války: Americká, italská a ruská železniční děla

09.09.2022 - Lukáš Visingr

Mezi dělostřeleckými zbraněmi na kolejích si získaly největší popularitu ty německé. Železniční kanony a houfnice používaly za první světové války ale také Itálie, Rusko nebo třeba Spojené státy

<p>406mm houfnice M1920 sloužila k obraně hlavních amerických námořních přístavů v letech 1922 až 1947. <em>(foto: Wikimedia Commons, U.S. National Archives and Records Administration, CC0)</em></p>

406mm houfnice M1920 sloužila k obraně hlavních amerických námořních přístavů v letech 1922 až 1947. (foto: Wikimedia Commons, U.S. National Archives and Records Administration, CC0)


Reklama

Za první světové války probíhaly vůbec v dějinách nejrozsáhlejší operace dělostřeleckých zbraní usazených na kolejových podvozcích. Železniční kanony a houfnice používala Francie i Britovévyráběly je ale také Spojené státy, Itálie a Rusko.

Italové se zapojili do války zcela beze zbraní této kategorie, a tak se nejdříve rozhodli pro nákup britských a francouzských kanonů. Rozběhli však také vývoj vlastních. Podobně jako další národy vsadili na využití nepotřebných lodních zbraní, a proto společnost Ansaldo roku 1917 posadila na železniční podvozky čtveřici námořních děl ráže 381 mm, která dovedla pálit na vzdálenost přes 33 km. Uplatnily se i některé kanony menších kalibrů. Italská děla sloužila zejména pro ochranu některých přístavů a pobřežních pevností, avšak dočkala se též nasazení na alpské frontě.

V roce 1917 se rozběhla stavba železničních děl rovněž v Rusku, jež jimi hodlalo posílit ochranu Baltu. Sáhlo po lodních kanonech ráže 254 mm, avšak do Říjnové revoluce byl v továrně v Petrohradě dostavěn pouze jeden exemplář, který již do války nestihl promluvit.

Americký příspěvek

Ozbrojené síly USA sledovaly od počátku průběh války v Evropě a projevily zájem i o železniční děla. Motivovala je jednak snaha zvýšit mobilitu zbraní pro ochranu pobřeží pro hypotetický případ německého útoku a jednak předpoklad, že dojde též k nasazení US Army v Evropě. Různé typy kanonů a moždířů se tak začaly montovat na železniční podvozky, přičemž Američanům pomohla kooperace s Francouzi; žádná z těchto zbraní již nasazení v boji ale nestihla. Americké armádní expediční síly tedy obsluhovaly zapůjčené francouzské zbraně, nejčastěji 240mm kanony.

Jinak tomu bylo s americkým námořnictvem, jež na počátku roku 1918 zadalo firmě Baldwin Locomotive Works zakázku na železniční kanon Mark I ráže 356 mm. Jeho hlaveň měřila téměř 18 metrů a hodně neobvykle působil rozměrný ochranný kryt vagonu. Do května 1918 se vyrobilo pět kusů, které v srpnu dorazily do Francie a záhy se zapojily do bojů.

TIP: Smrtící monstra na kolejích za světové války: Britská železniční děla

Kanon nabízel opravdu impozantní dostřel okolo 41 km. Za zmínku stojí, že poslední rána byla vypálena 11. listopadu 1918 v 10.57, tedy jen tři minuty před platností příměří. Další americká kolejová děla chránila pobřeží USA, Havaj, Filipíny a Panamský průplav. Po válce rozvoj těchto zbraní pokračoval a vznikla i 406mm houfnice M1920 s dostřelem 22 km.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

O psy po zesnulé královně Alžbětě II. se podle britských médií bude starat její syn Andrew. (foto: Profimedia)

Revue

Jakýkoliv pokus o dodatečnou úpravu, umazání části textu nebo jeho vyškrábání perořízkem po sobě na ovčí kůži zanechal viditelnou vadu na povrchu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Historie

Příslušníci Wehrmachtu v civilu tráví slunečný den v jedné z francouzských vil. (foto: Wikimedia Commons, Joachim DöhlerCC BY-SA 4.0)

Válka

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasqualeCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907