Sonda Juno: Nové snímky a nový plán její jupiterské mise

02.03.2017 - Martin Reichman

Plány pro misi sondy Juno se mění. Kvůli poruše ventilů zůstává na delší oběžné dráze

Mračna nad jižním rovníkovým pásem -<p>Turbulentní oblast nacházející se západně od Velké rudé skvrny. Snímek pořídila sonda Juno ze vzdálenosti 8 700 kilometrů.</p>
Mračna nad jižním rovníkovým pásem -

Turbulentní oblast nacházející se západně od Velké rudé skvrny. Snímek pořídila sonda Juno ze vzdálenosti 8 700 kilometrů.


Reklama

Sonda Juno již celkem čtyřikrát obkroužila Jupiter. Podle původního plánu se již ale měla nacházet na 14denní „vědecké“ oběžné dráze. Na místo toho zůstává stále na původní 53denní „přibližovací“ orbitě. Na vině je poškozený ventil ovládající přísun helia.

Z nouze ctnost

Podle projektového manažera mise Juno Ricka Nybakkena z JPL existuje riziko, že by původně plánovaný brzdící zážeh mohl sondu poslat na „méně než žádoucí oběžnou dráhu“. NASA tak rozhodla, že Juno už svůj motor nespustí a zůstane na dlouhé orbitě. Podle NASA nejde o neúspěch - nespotřebované palivo může podle agentury představovat bonus v dalším vědeckém zkoumání.

TIP: Fakta o misi Juno: Miliarda dolarů, miliardy kilometrů i nejrychlejší sonda v dějinách

Jisté tak je, že Juno bude i nadále pokračovat ve zkoumání Jupitera z prodloužené oběžné dráhy. Příští přiblížení k tomuto plynnému obrovi je naplánováno na 27. března.

Během posledního průletu – 2. února, pořídila sonda sérii pozoruhodných snímků zachycujících například mračna nad jižním pólem planety nebo oblačnost nad jižním rovníkovým pásem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907