Sopka, která přála medvědům: Aljašský národní park Katmai

28.09.2016 - Lenka Gondová, Štefan Kardoš

Největší sopečný výbuch dvacátého století se odehrál na začátku 20. století na Aljašce. Dočasně znamenal pohromu pro vše živé, ale dlouhodobě přinesl požehnání medvědům grizzly – největším dravcům této oblasti

Boj o lepší místa -<p>Hojnost potravy vedla medvědy k relativní toleranci, ale i tak dochází ke konfliktům a tvrdým střetům o výhodná místa i úlovky</p>
Boj o lepší místa -

Hojnost potravy vedla medvědy k relativní toleranci, ale i tak dochází ke konfliktům a tvrdým střetům o výhodná místa i úlovky


Reklama

Dne 6. června 1912 došlo v jihovýchodní části Aljašky k sopečnému výbuchu, jenž byl desetinásobně silnější než známá erupce na hoře Mount St. Helens v americkém státě Washington v roce 1980. Na Aljašce bylo do atmosféry vyvrženo asi 25 kubických kilometrů popela, jenž pokryl údolí zabírající plochu 105 čtverečních kilometrů nánosem od 30 až do 200 metrů hlubokým. Krátce po této geologické události dostalo údolí své jméno „Valley of 10 000 smokes“, tedy Údolí deseti tisíc kouřů. Přesně takový pohled se totiž naskytl prvním lidem, kteří se na místo dostali po erupci – pohled na údolí pokryté žhavým popelem, z nějž na nesčetných místech stoupal k nebi kouř. Výjimečnost oblasti dala impulz ke vzniku národního parku Katmai, který byl založen v roce 1918.

Pachatel odhalen po 40 letech

Po výbuchu v roce 1912 první návštěvníci údolí zjistili, že zmizel vrchol hory Mt. Katmai, po níž byl později park pojmenován. To vedlo k závěru, že právě tato sopka byla původcem nezvykle silné erupce a téměř 40 let o tom byli geologové přesvědčeni. V roce 1950 po podrobnějším geologickém výzkumu se ovšem zrodila nová, dodnes uznávaná hypotéza, že výbuch má na svědomí nově vzniklý kráter, který získal jméno Novarupta. Kráter Mt. Katmai nevybuchl, ale naopak se propadl do sebe po uvolnění tlaku magmatu při výbuchu Novarupty.

Paradoxně, i když byl výbuch v roce 1912 mnohem silnější než jiné erupce známých sopek, které připravily o život desítky tisíc lidí, nezanechal za sebou žádné oběti. Významně se o to jistě přičinilo řídké osídlení. Obyvatelé vesnice Katmai nicméně v jeho důsledku přišli o domovy a celá vesnice byla donucena se přesídlit.

Výbuch otevřel roh hojnosti

Tak jak to v životě a především v přírodě chodí, zánik je základem pro vznik nového života. Výbuchem Novarupty bylo zasypáno popelem veliké území ale zároveň vznikl do údolí průchod, který umožnil medvědům lehce proniknout k jezeru Naknek a získat tak přístup k hojnosti potravy.

TIP: Šelma v klatbě aneb Vlci obdivovaní i pronásledovaní

Základ letního jídelnička medvědů představují četně se vyskytující lososi, kteří táhnou od Biskajského zálivu k jezeru Naknek a do okolních jezírek a potůčků. Díky vysoké nutriční hodnotě a hojnosti zdejších lososů patří místní medvědi k největším na světě a rovněž se zde vyskytují v nejvyšší světové koncentraci. Zatímco evropští bratranci aljašských grizzlyů, naši medvědi hnědí, se živí převážně rostlinnou potravou a dosahují maximální hmotnosti kolem 400 kilogramů, někteří aljašští huňáči mají i 700 kilo.

Tahanice „pánů řeky“

Grizzlyové jsou samotářské povahy a žárlivě střeží svoje teritorium. Projevuje se to i při lovu lososů na řece Brooks, i když díky hojnosti potravy jsou medvědi přece jen tolerantnější.

Nejsilnější jedinci mají nejlepší pozice a ty pozorně střeží před ostatními. Zajímavá je jejich technika lovu. Čím starší je medvěd, tím je jakoby lenivější. Sedí ve vodě a čeká, až se rybě uráčí dát se sežrat. Nejlíp, když mu skočí rovnou do tlamy. Zato mladí samci, kteří nemají tak dobrá místa, se musí snažit a uplatňují různorodé aktivní techniky lovu. Skáčou za lososy, nebo se potápějí a hledají je v řece. Když jsme medvědy pozorovali, byl tah lososů slabý, a tak docházelo i k tomu, že mladý samec s ulovenou rybou rychle pelášil do bezpečí. Staří samci po něm jinak ihned vystartovali a úlovek mu sežrali.

Samice s mláďaty se musí spokojit s místy, která na ně zbudou. Samci by mláďata zabili, a tak se od matky s medvíďaty drží co nejdál. Totéž platí i pro lidi, protože pohyb v parku mezi medvědy je adrenalinové dobrodružství. Po příchodu dostane každý návštěvník instrukce, jak se chovat, k tomu odznak o proškolení a musí zdejší „pány řeky“ respektovat. Člověk je jenom host a tak mají medvědi všude přednost.


Kde rybaří medvědi

Dnes už nad údolím neuvidíte 10 000 kouřů, které zmizely po zchladnutí horkého sopečného popela. Jméno ale údolí zůstalo a i dnes poskytuje návštěvníkům fascinující podívanou. Nádherná panoramata lze obdivovat při lehčím zhruba osmikilometrovém nebo delším až osmidenním treku. Doprava do údolí je možná autobusem z Brooks Camp, vzdáleného necelých 37 kilometrů.

Fascinující a vyhledávanou podívanou je ale zejména pozorování medvědích „rybářů“. Nejvyšší sezona výskytu medvědů grizzly u světoznámých vodopádů Brooks Falls je v červenci, kdy sem přicházejí na tah lososů. Samotný tah začíná koncem června a trvá přibližně do poloviny září.

Zájemci o návštěvu parku mohou využít nabídku jednodenního výletu hydroplánem, který je spojen s návštěvou vodopádů. Druhou možností je rezervovat si ubytování v Brooks Lodge, vzdálené od vodopádů přibližně 2,5 kilometru. O velikém zájmu návštěvníků svědčí také fakt, že prodej rezervací na rok 2011 začal již v lednu 2010.

  • Zdroj textu:

    Příroda 3/2010

  • Zdroj fotografií: Lenka Gondová, Štefan Kardoš

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907