Výroba tradičního kašmíru, jednoho z nejluxusnějších materiálů planety, se v Mongolsku ocitá v ohrožení. Na vině jsou špatné klimatické podmínky i zhoršující se kvalita pastvin
Jemný jako pavučinka, heboučký jako cukrová vata, hřejivý jako rozpálená kamínka za mrazivého zimního dne – právě těmito vlastnostmi se chlubí kašmír, jedna z nejdražších a nejžádanějších přírodních textilií. Teď má ale výroba tradiční kašmírové vlny tak trochu na kahánku.
Obrovskou ránu zasadily v roce 2010 textilnímu průmyslu extrémně suché léto a tuhá zima, které v Mongolsku zabily více než devět milionů zvířat – převážně kašmírských koz, z jejichž srsti se tento vysoce ceněný materiál vyrábí. Pastevci pak ve snaze vyhnout se do budoucna podobné katastrofě a zvýšit své tržby neúměrně rozšířili stáda, která už dnes prakticky nemají co spásat.
Enkh-Amgalan Tseelei, koordinátorka rozvojového programu, popisuje paradoxy nastalé situace: „Pastýři navyšují počty koz právě kvůli vysokým cenám kašmíru. Jenže z tohoto důvodu zároveň dochází ke snižování jeho kvality. Pastevecká půda je totiž znehodnocována a kozy na pastvě nepřijímají dostatek živin, což se následně podepisuje na kvalitě vlákna.“
Z přibližně 56 milionů hospodářských zvířat tvoří kašmírské kozy v Mongolsku více než třetinu. Nemůže být proto divu, že armádě věčně hladových chodících sekaček padlo za oběť už okolo 70 % pastvin. Mongolští pastevci teď proto sahají po k přírodě šetrnějších zvířatech. Alternativu našli v jacích, kteří se pasou ve vyšších nadmořských výškách a půdu příliš nedrancují. Navíc mají i poměrně kvalitní srst.
„Americký trh je zaplaven kašmírem – zejména tím z Číny, která je jeho největším producentem. Jaci jsou ale jiní, jsou vzácní a unikátní. Zvláštní jsou i tím, že jsou nedílnou součástí honácké komunity v Mongolsku,“ vypočítává přednosti jaků obchodnice Betina Moreira Infante.
Pěstovat jaky namísto kašmírských koz se rozhodl i Ulzibodijav Džambal. Před dvaceti lety založil vlastní firmu specializující se na výrobky z jačí vlny. Na odbyt ve velkém jdou prý v Rusku, Spojených státech i Evropě. „Zákazníci chtějí kupovat to, co je ekologicky udržitelné, to co je organické a neškodí životnímu prostředí. To je teď důležité. Naši zákazníci jsou velmi vzdělaní a luxusní výrobky často kupují právě s ohledem na životní prostředí. Myslím, že to bude mít pozitivní vliv na naše podnikání,“ tvrdí Ulzibodijav.
Vysoce kvalitního kašmíru z podhůří Nepálu je dnes v oděvním průmyslu jako šafránu. Farem produkujících ceněnou jačí vlnu tak nejspíš přibude jako hub po dešti.
Jak se vlastně kašmír vyrábí? Surový kašmír se získává vyčesáváním podsady kašmírských koz, zejména z oblasti slabin, kde se nachází ta nejjemnější vlákna. Poté následuje dlouhý proces ručního zpracování, jehož výsledkem je kašmírová příze.
100+1 Speciál
HistorieFrancouzští rezervisté v Paříži během 1. světové války. Město na Seinou bylo první evropskou metropolí, která naplno zažívala hrůzu z náletů. (foto: Picryl, Library of Congress, CC0)
ZajímavostiO nekontrolované „oslavné“ výstřely není nouze především při nejrůznějších příležitostech na Blízkém východě. (foto: Profimedia)
VesmírKráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale Nations, CC BY-NC 2.0)