Spálená země: Nedávné požáry zničily nejméně pětinu australských lesů

02.03.2020 - Stanislav Mihulka

Odborníci odhadují, že mezi zářím 2019 a lednem 2020 shořela nejméně pětina rozlohy všech lesů Austrálie. Předpovídají také, že podobná léta budou stále častější

<p>Lesní požár v údolí Orroral, leden 2020</p>

Lesní požár v údolí Orroral, leden 2020


Reklama

V minulých měsících jsme byli svědky bezprecedentních požárů, které proměnily v popel nemalou část Austrálie. Na jižní polokouli panovalo žhavé léto, které do Austrálie přineslo extrémní vedra. Společně s dlouhotrvajícím suchem šlo o recept na katastrofu. Odborníci odhadují, že mezi zářím 2019 a lednem 2020 shořela nejméně pětina rozlohy všech lesů Austrálie.

Podle nedávné studie australských vědců shořelo během pěti měsíců přibližně 5,8 milionů hektarů lesního porostu. Mezi nejvíce zasažené oblasti patří státy Victoria a Nový Jižní Wales, které představují 21 % zalesněné oblasti Austrálie.

Dalo se na požáry lépe připravit?

Patrně nejsmutnější na celé situaci je, že indicie o extrémním rozsahu požárů měli vědci již na jaře minulého roku. Někteří z nich si nyní sypou popel na hlavu s tím, že situaci podcenili. Požáry jsou na Australském kontinentu každoročním koloritem. Běžný rozsah požárů je ale obvykle desetinový než kolik činí ohnivý účet za konec loňského roku.  

Mimořádný rozsah loňských požárů se ale zdaleka nedotkl jen lesního porostu. Odborníci odhadují, že při nich zahynula více než miliarda zvířat. Mezi nejvíce postižené druhy, které na rozdíl od koalů obvykle unikají hledáčku médií, patří kakadu hnědohlavý, myška hastingská nebo vakomyš Aitkenova.

Drsné časy přicházejí

Vědci pochopitelně hledají odpověď na otázku, proč byly loňské požáry v Austrálii tak devastující? Především, jihovýchod Austrálie zažívá neobvykle sucho a nejdelší období podprůměrných srážek za posledních 120 let. To podle vědců souvisí s extrémnější podobou fenoménu dlouhodobých klimatických cyklů přezdívaných Indické Niño.

TIP: Snímky z vesmíru odhalují šokující rozsah požárů v Austrálii

Tyto cykly, při nichž jsou vody východního Indického oceánu teplejší než vody západního Indického oceánu, mají zásadní vliv na množství srážek v Austrálii. V poslední době je však těchto událostí méně, což bohužel znamená i méně srážek, vyšší teploty i více požárů. Podle vědců je na vině především stoupající teplota Indického oceánu. Podle Andrewa Kinga z University of Melbourne budou podobná léta, jako to minulé stále častější. Austrálii a její přírodu tak zřejmě čekají drsné časy.

Největší požáry Austrálie

Austrálie prožívá velmi často rozsáhlé požáry buše. Rizika požárů opakovaně stoupají v suchých létech, která jsou typická pro období, kdy v Pacifiku dochází k abnormální cirkulaci vodních mas označované jako El Niňo. V období od 7. února do 14. března 2009 zuřily požáry buše ve státě Victoria na ploše půl milionu hektarů. Oheň zničil více než dvě tisícovky obytných domů a 2 000 dalších staveb. O život přišlo 173 lidí. Nebyl to však zdaleka nejrozsáhlejší požár buše v historii Austrálie.

V roce 1851 zachvátil oheň 5 milionů hektarů buše ve státě Victoria. Zahubil milion ovcí a tisíce kusů skotu. O život přišlo 12 lidí. V roce 1939 shořel v tomto australském státě buš na ploše dvou milionů hektarů a v roce 1944 tu strávily plameny buš na rozloze milionu hektarů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science 

  • Zdroj fotografií: Nick-D / Wikimedia Commons

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907