Spočítejte si tepny: Podle vědců rychle přibývá lidí s „nadbytečnou“ tepnou v předloktí

22.07.2022 - redakce pořadů Víkend a Barbora Jelínková

Coby současná generace obyvatel planety vykazujeme množství drobných anatomických změn, které nás odlišují od našich předků. Mezi čerstvé důkazy, že evoluce probíhá doslova v přímém přenosu, patří nově vyvinutá tepna na rukou

<p>V učebnicích anatomie zatím najdeme jen vřetenní a loketní tepnu. Brzy však možná přibude další.</p>

V učebnicích anatomie zatím najdeme jen vřetenní a loketní tepnu. Brzy však možná přibude další.


Reklama

Jak nedávno zjistili odborníci z Flindersovy a Adelaidské univerzity, během několika uplynulých dekád se statisticky významně zvýšil počet lidí, kteří se narodí s „dodatečnou“ tepnou procházející předloktím. Za normálních okolností je přítomna v prvních fázích nitroděložního vývoje, kolem osmého týdne však postupně zanikne a zachová se pouze u malé části novorozenců. Většina z nás se tak rodí jen se dvěma předloketními arteriemi: loketní a vřetenní.

Výhoda silnějšího předloktí

„Anatomové se na ‚třetí tepnu‘ poprvé zaměřili v osmnáctém století. Kolem roku 1880 se vyskytovala zhruba u deseti procent populace, v současnosti už ji má asi třetina lidí,“ přibližuje Teghan Lucasová, jejíž tým loni provedl pitvu osmi desítek těl australských a evropských dárců narozených v první polovině 20. století. „Zjištěný nárůst je zřejmě výsledkem genetické mutace, zdravotních komplikací v těhotenství, nebo obojího,“ dodává badatelka. 

Náčrt umístění třetí tepny v lidském předloktí (ilustrace: Maciej Henneberg)

Podle vědců je nicméně zjevné, že třetí tepna musela svým nositelům skýtat jistou evoluční výhodu, jinak by se tak často neobjevovala. „Díky bohatšímu krevnímu zásobení měl dotyčný silnější předloktí, což se jistě hodilo,“ uvažuje Lucasová, podle níž se zmíněnou „vymožeností“ bude kolem roku 2100 pyšnit nadpoloviční část populace.

TIP: Dvanáct, nebo třináct párů? Je pravda, že někteří lidé mají o žebro víc?

Dodatečná tepna v předloktí navíc netvoří jedinou novinku, která zřejmě povede k přepisování učebnic anatomie: Až třikrát častější než před sto lety je dnes také výskyt kolenní kůstky nazývané fabella. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907