Staletý mýtus: Pít, či nepít mléko při nachlazení?

20.07.2022 - Barbora Jelínková

Ve starších pramenech se dodnes setkáme s doporučením, abychom se při onemocnění dýchacích cest vyhýbali potravinám, které zahleňují – a na prvním místě se většinou uvádí mléko. Kde se toto doporučení vzalo a má nějaké racionální opodstatnění?


Reklama

Ve starších pramenech se dodnes setkáme s doporučením, abychom se při onemocnění dýchacích cest vyhýbali potravinám, které zahleňují – a na prvním místě se většinou uvádí mléko. Ve skutečnosti jde o jeden z mýtů, jež se vědcům stále nedaří dostat ze všeobecného povědomí, přičemž zmíněnou radu údajně obsahovaly již lékařské knihy z 12. století.

TIP: 5 nejčastějších mýtů o snídaních, kterým (často) bezmezně věříme

Hlen představuje přirozený produkt sliznic dýchacích cest a slouží k jejich ochraně. Při infekci se tvoří ve větším množství (proto tak často smrkáme), ale intenzitu jeho produkce složení stravy nijak neovlivňuje. Pocit zahlenění po konzumaci mléčných výrobků přesto může mít reálný základ: Při kontaktu se slinami se totiž chovají jako emulgátor a vytvářejí v ústní dutině dojem hustého vazkého hlenu. Ten však nijak nesouvisí s úspěšností léčby, a chcete-li si tedy i při nemoci dopřát kelímek jogurtu, nemusíte se obávat.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907