Staletý mýtus: Pít, či nepít mléko při nachlazení?

20.07.2022 - Barbora Jelínková

Ve starších pramenech se dodnes setkáme s doporučením, abychom se při onemocnění dýchacích cest vyhýbali potravinám, které zahleňují – a na prvním místě se většinou uvádí mléko. Kde se toto doporučení vzalo a má nějaké racionální opodstatnění?


Reklama

Ve starších pramenech se dodnes setkáme s doporučením, abychom se při onemocnění dýchacích cest vyhýbali potravinám, které zahleňují – a na prvním místě se většinou uvádí mléko. Ve skutečnosti jde o jeden z mýtů, jež se vědcům stále nedaří dostat ze všeobecného povědomí, přičemž zmíněnou radu údajně obsahovaly již lékařské knihy z 12. století.

TIP: 5 nejčastějších mýtů o snídaních, kterým (často) bezmezně věříme

Hlen představuje přirozený produkt sliznic dýchacích cest a slouží k jejich ochraně. Při infekci se tvoří ve větším množství (proto tak často smrkáme), ale intenzitu jeho produkce složení stravy nijak neovlivňuje. Pocit zahlenění po konzumaci mléčných výrobků přesto může mít reálný základ: Při kontaktu se slinami se totiž chovají jako emulgátor a vytvářejí v ústní dutině dojem hustého vazkého hlenu. Ten však nijak nesouvisí s úspěšností léčby, a chcete-li si tedy i při nemoci dopřát kelímek jogurtu, nemusíte se obávat.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907