Stalinova a Molotovova linie: Dvojitá Potěmkinova vesnice (2)

27.07.2017 - Bruno Solařík

Obyvatelé SSSR pevně věřili, že je pás opevnění ochrání před jakýmkoli útokem. Němci však obě linie lehce překonali. Proč tyto dvě hráze na obranu socialistického státu nakonec zklamaly?

Stalinova linie -<p>Jeden z objektů na Stalinově linii, kde se i přes její nedokončenost sovětští vojáci hrdinsky bránili</p>
Stalinova linie -

Jeden z objektů na Stalinově linii, kde se i přes její nedokončenost sovětští vojáci hrdinsky bránili


Reklama

Mnozí vysocí velitelé RA napsali po válce paměti, v nichž shodně uvádějí, že Stalinova linie po roce 1939 přišla o svou výzbroj, protože byla přemístěna do opevnění u nové hranice.


Předchozí část: Stalinova a Molotovova linie: Dvojitá Potěmkinova vesnice (1)


Georgij Žukov ale naopak píše, že k odzbrojování pevností rozhodně nedocházelo a že jednoduše „průběh válečných akcí na začátku války neumožnil plně uskutečnit zamýšlená opatření a patřičně starých opevněných prostorů využít“.

Nekvalitní beton a neprofesionální přístup

Hlavním faktorem selhání pevností byl zřejmě lajdácký a amatérský přístup nejen při umisťování jednotlivých bunkrů, ale též při jejich budování. Při výstavbě často docházelo k excesům, jako byl například případ jednoho z bunkrů tiraspolského OP v Moldavsku, jenž měl vyrůst přímo uprostřed zavlažovacího kanálu, vyhloubeného teprve v roce 1931.

Samotná výstavba rovněž neprobíhala zrovna ukázkově. V letech 1938–1939 inspekce pevností zjistila, že do bunkrů se instalovala jen asi třetina potřebného počtu děl. Kvůli pozdnímu dodání plánů se ve sledovaném (kyjevském) prostoru nacházelo jen 13 dokončených objektů z 91. Stavělo se z nekvalitního betonu, nezřídka dokonce bez ocelového vyztužení. Bunkry měly stěny často až o 15 cm tenčí, než jak stálo v projektech.

Udivený nepřítel

Takových hlášení existovala celá řada. Představitelé NKVD, zástupci pěších a dělostřeleckých jednotek RA proto považovali dané stavby za zcela nezpůsobilé pro vedení jakýchkoli bojů. Nová inspekce se na obou liniích uskutečnila nedlouho před německým útokem – v dubnu a květnu 1941. Hlášení se od těch prvních příliš nelišila:

„Stav mechanismů je takový, že jsou neschopné palby. Tankové věže jsou nasazeny na tankových korbách zakopaných do země a místy lajdácky zabetonovaných. V takto provedených zařízeních není nic zajištěno k přebývání posádek.“ O tom, že už se nestihlo vše napravit, svědčí další významné hlášení, tentokrát od nepřítele. Na štábu 20. armády došlo 17. července 1941 k výslechu německého ženisty, poručíka Böhma, zajatého při bojích u Orši. Při výslechu řekl toto:

„Naše rota měla za úkol zablokovat a zničit betonová opevnění na staré hranici. (…) Měli jsme skvělý výcvik v rámci postupu spolu s motorizovanými a tankovými jednotkami. (…) Svůj úkol jsme ale nemohli splnit, protože nebylo co plnit: namísto mohutných opevněných linií, s nimiž se počítalo, jsme narazili jen na zanedbané betonové stavby, které často ani nebyly dokončeny. (…) Když na nás některé palebné body vůbec začaly střílet, snadno se daly obejít za terénními vlnami. (…) Dlouho jsme nemohli uvěřit, že tohle má být ta nepřekonatelná linie staré hranice.“

Dlužno dodat, že i přes neuvěřitelné nedostatky dokázaly některé body OP klást tuhý odpor. Například karelský OP tvořil základ obrany Leningradu až do června 1944 a kyjevský OP od začátku července do 19. září 1941 bránil Kyjev. Koneckonců i Molotovova linie podél nových hranic se bránila: posádky některých pevnůstek grodněnského, rava-ruského a přemyšlského OP odolávaly nepříteli dva týdny. Vojáci přitom mnohé bunkry opustili až tehdy, když jim došly zásoby a hrozilo obklíčení z křídel. Nic to však nemění na tom, že Wehrmachtu ve snadném prolomení Molotovovy a Stalinovy linie velmi pomohl typický sovětský šlendrián už při jejich výstavbě.

  • Zdroj textu:

    Válka REVUE SPECIÁL Operace Barbarossa

  • Zdroj fotografií: Автор: Volkov - собственная работа, CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Stále více cibetek je kvůli „cibetkové kávě“ drženo v zajetí. Přesto je velmi pravděpodobné, že většina kávy prodávané s touto nálepkou, cibetku nikdy „neviděla“.

Příroda

Protein PIN1 dokáže v řadě případů zlepšit stav varlat i spermií, které se v nich vyvíjejí. Do varlat ho spolehlivě dostane nová nanotechnologie.

Věda

Typický start nosné rakety Falcon v režii SpaceX

Vesmír

Dům z odpadu

Předmět recyklace: použitý stavební materiál 
Kde: Brazílie

Uruguayský umělec Jaime si uvědomil, že přibližně 40 % veškerého odpadu, který putuje na skládky, pochází z někdejších staveb – a velkou část lze opět využít. Na svém pozemku v Brazílii proto podobný materiál „zrecykloval“ do podoby nového domu.

Revue

Obchodní gildy se k pojištění dopracovaly z nutnosti snižovat rizika plynoucí ze zámořského obchodu.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907