Reklama


Starostlivost klíčem dlouhověkosti: Kosatčí matky dávají přednost synům

08.08.2018 - Zuzana Teličková

Daren Croft z University of Exeter zjistil, že samice kosatky dravé žijí podstatně déle než samci. Na rozdíl od samců, kteří se dožívají přibližně padesáti let, se samice dožívají až devadesátky. Podle Crofta je příčinou dlouhověkosti péče o potomky přetrvávající až do dospělosti.

<p>Samičky kosatek podle všeho věnují mnohem větší péči svým synům než dcerám</p>

Samičky kosatek podle všeho věnují mnohem větší péči svým synům než dcerám


Reklama

Daren Croft a jeho kolegové z Centra pro výzkum velryb analyzovali záznamy dokumentující 36 let existence dvou populací kosatek (Orcinus orca) žijících v Severním Pacifiku. Unikátní záznamy mapovaly 589 jedinců. „Díky stabilní sociální struktuře usedlých kosatek se v období páření starají o mláďata samců samice z jiných rodin,“ vysvětluje Croft. „Naproti tomu mláďata samic zůstávají v této době v rodině, což zvyšuje boj o zdroje.“ Podle Crofta je možné, že matky, které si chtějí zajistit nejlepší šance na předání vlastních genů, zaměřují svoji pozornost spíše na syny, aby nemusely nést břemeno spojené s péčí o potomky dcer během doby páření.

TIP: Vrcholový mořský lovec: (Ne)právem obávané kosatky dravé

„Matky synům pomáhají se sháněním potravy a zajišťují jim podporu při bojích o samičku. Synové tak žijí po boku svých matek celý svůj život,“ říká Croft. Podle profesora Michaela Canta zabývajícího se vývojem a chováním zvířat nabízí Croftův výzkum mimo jiné nový pohled na evoluční hádanku menopauzy.

Zdůrazňuje, že tento jev je obtížné zkoumat, protože kromě lidí a kosatek jen jediný další savec – kulohlavec (Globicephala) – prochází menopauzou. „Postreprodukční prodloužení délky života u kosatek se vyvinulo proto, aby matky mohly podporovat potomky. Na rozdíl od lidí, kde z přítomnosti babičky těží jak synové, tak dcery, z ní u kosatek profitují pouze synové.“

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Avalon

Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století

Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136. 

Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.

Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.

Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.

Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.

Zajímavosti
Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907