Stavba s puncem orientu: Minaret v lednicko-valtickém areálu

16.04.2016 - Janka Ryšánek Schmiedtová


Reklama

Exoticky vyhlížející stavba zachycená na fotografi není ničím jiným než slavným minaretem, který vyrostl na počátku 19. století v lednicko-valtickém areálu.

Zámek Lednice původně patřil rodu Sirotků. Jeho páni ale více než péči o majetek holdovali alkoholu, karbanu a prodejným ženštinám. Nakonec přišli o vše. Lichtenštejnové tak honosné sídlo získali levně. Brzy z Lednice i jejího nejbližšího okolí udělali unikát. Zámek svou současnou podobu ve stylu anglické gotiky získal během rekonstrukce v 19. století. Panstvo žijící na zámku Lednice si jednoduše potrpělo na všechno historické.

Šedesátimetrový kolos

Mecenáš umění Alois Josef I. chtěl prý původně v Lednicko–valtickém areálu vybudovat kostel. Nemohl se ale dohodnout s poddanými, kde stánek páně postavit. Brzy mu ze všech těch tahanic došla trpělivost a výsledkem celého sporu je škodolibá knížecí pomsta: islámský symbol uprostřed křesťanské země! Existují spekulace, že bylo v plánu postavit celou mešitu, čehož se místní nedočkali jenom proto, že pohyblivé písky v podloží nedovolily projekt uskutečnit.

Podle dochovaných záznamů navrhl rozhlednu v islámském stylu architekt Josef Hardtmuth. Vybudovat šedesát metrů vysokou stavbu stálo téměř milion zlatých! Pracovali tu zkušení arabští umělci a vzhledem k nezvyklému tvaru bylo třeba vybudovat speciální lešení. Dělníci se neznámé konstrukce báli a odmítali na ni vstoupit. Jejich obavy rozehnal až císařský kaprál, který na koni vyjel k vrcholu, aniž by se jediná část lešení pohnula. Dnes na vyhlídkovou plošinu vede tři sta dva schodů a lze z ní spatřit i vrcholek věže Svatoštěpánského dómu ve Vídni.

  • Zdroj textu:

    Otazníky historie

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mladý krab pobřežní v typicky zelené barvě

Věda
Historie
Vesmír

Welwitschie podivná je jediným rostlinným druhem svého rodu. Tato dvoudomá rostlina má většinou pouze dva protilehlé, stále dorůstající listy.

Příroda

Nebeská houpačka 

kategorie: Křídla | kde: Rakousko | autor: Philip Platzer

Každé dítě se chce houpat výš a ještě výš, až se nohama dotkne nebe. Marco Fürst to dotáhl nejdál, když se 1 500–2 000 metrů nad zemí zhoupl na stometrové lanové houpačce zavěšené na horkovzdušném balonu.

Revue

U rostlinných přípravků úřady nevyžadují před jejich uvedením na trh klinické testy účinnosti.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907