Stavba s puncem orientu: Minaret v lednicko-valtickém areálu

16.04.2016 - Janka Ryšánek Schmiedtová


Reklama

Exoticky vyhlížející stavba zachycená na fotografi není ničím jiným než slavným minaretem, který vyrostl na počátku 19. století v lednicko-valtickém areálu.

Zámek Lednice původně patřil rodu Sirotků. Jeho páni ale více než péči o majetek holdovali alkoholu, karbanu a prodejným ženštinám. Nakonec přišli o vše. Lichtenštejnové tak honosné sídlo získali levně. Brzy z Lednice i jejího nejbližšího okolí udělali unikát. Zámek svou současnou podobu ve stylu anglické gotiky získal během rekonstrukce v 19. století. Panstvo žijící na zámku Lednice si jednoduše potrpělo na všechno historické.

Šedesátimetrový kolos

Mecenáš umění Alois Josef I. chtěl prý původně v Lednicko–valtickém areálu vybudovat kostel. Nemohl se ale dohodnout s poddanými, kde stánek páně postavit. Brzy mu ze všech těch tahanic došla trpělivost a výsledkem celého sporu je škodolibá knížecí pomsta: islámský symbol uprostřed křesťanské země! Existují spekulace, že bylo v plánu postavit celou mešitu, čehož se místní nedočkali jenom proto, že pohyblivé písky v podloží nedovolily projekt uskutečnit.

Podle dochovaných záznamů navrhl rozhlednu v islámském stylu architekt Josef Hardtmuth. Vybudovat šedesát metrů vysokou stavbu stálo téměř milion zlatých! Pracovali tu zkušení arabští umělci a vzhledem k nezvyklému tvaru bylo třeba vybudovat speciální lešení. Dělníci se neznámé konstrukce báli a odmítali na ni vstoupit. Jejich obavy rozehnal až císařský kaprál, který na koni vyjel k vrcholu, aniž by se jediná část lešení pohnula. Dnes na vyhlídkovou plošinu vede tři sta dva schodů a lze z ní spatřit i vrcholek věže Svatoštěpánského dómu ve Vídni.

  • Zdroj textu:

    Otazníky historie

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907