Umělá inteligence se pokusila dokončit Desátou symfonii Gustava Mahlera. Co na pokračování mistrova díla říkají posluchači?
Vynikající hudební skladatel a dirigent původem z Vysočiny Gustav Mahler složil kromě jiných hudebních děl také celkem deset symfonií. Desátou symfonii tvořil těsně před smrtí v roce 1911 a už ji bohužel nestihl dokončit. Zvládl pouze první větu a další části díla zůstaly nehotové, jen v podobě poznámek a skic.
Tvůrce umělých inteligencí a hudební skladatel Ali Nikrang z výzkumného centra Ars Electronica Futurelab se ale rozhodl, že by Mahlerovo dílo mohla dokončit, či alespoň prodloužit, hudebně nadaná umělá inteligence. Použil k tomu software MuseNet, s jehož pomocí postupně vytvořil krátké hudební dílo.
TIP: Umělá inteligence píše další díl Harryho Pottera: Zatím jí to ale moc nejde
Nedokončená Mahlerova symfonie zazněla před pár dny v rakouském Linci na festivalu Ars Electronica Festival. Po mistrově díle zazněla i nová šestiminutová část vytvořená umělou inteligencí. Samotný Nikrang je přesvědčený, že je možné ihned poznat rozdíl, a také to, že nová hudba není Mahler. Ne všichni přítomní s ním ale souhlasili. Někteří z oslovených návštěvníků festivalu prý žádný rozdíl neslyšeli, což je pro hudební umělou inteligenci bezpochyby pocta.
VesmírMagellanova mračna jsou trpasličí galaxie, které věrně provázejí Mléčnou dráhu po dlouhé miliardy let. (foto: ESO, J. C. Muñoz, CC BY-SA 4.0)
PřírodaNa mnoha snímcích Duhové hory můžete vidět nereálné barvy, které jsou výsledkem masivní barevné saturace. Tato fotografie je jen mírně upravený záběr pořízený za hezkého počasí. (foto: Shutterstock)
ZajímavostiStandardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)
VesmírMezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas Pesquet, CC BY-NC-ND 2.0)
