Sténající kočkodan mona: Ukřičený „hmyzožravec“ s dlouhým ocasem

Kočkodan mona (Cercopithecus mona) je primát z čeledi kočkodanovitých (Cercopithecidae), jenž žije v jihozápadní Africe. Patří mezi menší druhy a délka těla těchto opic se v dospělosti obvykle pohybuje v rozmezí 30 až 50 centimetrů. Delší než samotné tělo je ocas kočkodanů, jenž dorůstá do 65 až 90 cm. Samci a samice vypadají velmi podobně, hlavní rozdíl je ve velikosti a hmotnosti. Samci typicky váží kolem 5 kg, samice o kilogram méně.

Kočkodani mona žijí v několika státech jihovýchodní Afriky. Introdukováni byli také na ostrovní stát Svatý Tomáš a Princův ostrov a na konci 17. století byli dovezeni i na ostrov Grenada v Karibském moři. (foto: Shutterstock)

Žijí ve větších skupinách (5 až 50 jedinců), kde bývá jeden samec. V případě, že jde o větší tlupu, která je ovšem obvykle složena z několika menších skupin a má jen dočasné trvání, je v ní přítomno více samců.

Kočkodani jsou všežravci a většinu jejich potravy tvoří ovoce. K tomu si však rádi přikousnou výhonky rostlin, mladé listy a drobné bezobratlé živočichy. Ze všech druhů, které patří mezi kočkodanovité, konzumují kočkodani mona největší podíl hmyzu a nejméně listí. 

TIP: Ohrožený makak bandar: Všetečný pankáč ze Srí Lanky

Kočkodani mona jsou známí hlasitou komunikací, která zní jako výrazné sténání. Protože „sténat“se anglicky řekne „moan“, má se obvykle za to, že jejich druhové jméno „mona“ je odvozené právě od těchto charakteristických hlasových projevů. To je ale omyl. Ve skutečnosti kořen slova, jenž za pojmenováním těchto kočkodanů stojí, pochází z arabštiny a odkazuje na dlouhý ocas. Stojí za zmínku, že i další hlasové projevy mon jsou pozoruhodné: Jejich varovné výkřiky znějí jako kýchnutí a teritoriální volání samců je dunivým pokašláváním.