Ohrožený makak bandar: Všetečný pankáč ze Srí Lanky

10.01.2022 - David Hainall

Na Srí Lance vašim pohledům určitě neujdou. Přebíhají silnice, skáčou ze stromu na strom, vzájemně se škádlí a někdy jejich potyčky přerostou míru přátelského pošťuchování. Srílančani chovají vůči makakům bandarům smíšené pocity. Drží je coby domácí mazlíčky, ale taky zabíjejí jako nevítané škůdce

<p>„Opičí láska“ mezi rodiči a mláďaty.</p>

„Opičí láska“ mezi rodiči a mláďaty.


Reklama

Makak bandar (Macaca sinica) je nevelký ohrožený primát z čeledi kočkodanovitých (Cercopithecidae), který se vyskytuje výhradně na tropickém ostrově Srí Lanka. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je tento endemit považován za ohrožený druh a jeho populace klesá.

Ostrov čajových plantáží

Srí Lanka nebo chcete-li Šrí Lanka je ostrovní stát na ostrově Cejlon v jihovýchodní Asii, jehož rozloha je jen o něco menší než plocha České republiky. Ze starodávných map a spisů byl ostrov znám pod různými jmény. Řečtí zeměpisci mu říkali Taprobané a Arabové jej znali jako Serendib. Když sem v roce 1505 připluli Portugalci a provedli podrobné mapování oblasti, zanesli pro ně novou zemi do map jako Ceilão. Odtud pochází anglické označení Ceylon a odvozené české Cejlon. 

Většina z nás má zřejmě ostrov spojený se zdejším čajem, který bez nadsázky představuje hlavní vývozní artikl Srí Lanky. Čajovníkové plantáže jsou téměř všude. V centrální části ostrova původně rostly rozsáhlé deštné pralesy, z nichž se do dnešních dob mnoho nedochovalo. Na velké ploše je nahradily nejprve velmi úspěšné kávovníkové plantáže, které však podlehly plísňové epidemii. Postupně začaly být na jejich místě vysazovány keře čajovníku čínského a rozloha čajových plantáží se neustále rozšiřuje. 

Makakům čaj nesvědčí

Prakticky na celém území Srí Lanky dochází k intenzivnímu mýcení a klučení původních pralesů a rozšiřování čajovníkových porostů. Tím mizí i přirozené životní prostředí zdejší fauny. Udává se, že v letech 1956–1993 bylo v této souvislosti zničeno 50 % přirozeného prostředí makaků bandarů. Není divu, že jejich populace tento trend následuje a rok od roku pomalu klesá

Makaci si k životu vybírají všechny druhy lesů s dostatkem potravy a v blízkosti zdrojů vody do nadmořské výšky 1 500 metrů. Jedná se o výrazně plodožravé primáty – různé plody tvoří až 75 % jejich potravy. Přibližně 23 % přijímané potravy připadá na ostatní části rostlin a živočišná potrava (bezobratlí i obratlovci) tvoří zbylé 2 % z jejich jídelníčku. Z potravinové specializace makaků je jasné, že čajovníkové monokultury tyto primáty nepřitahují. Vzhledem k ubývání pralesních porostů, v nichž makaci dříve nalézali vše potřebné k životu, je naopak logické, že je silně přitahují ovocné zahrady Srílančanů. Navzdory své nejisté budoucnosti proto bývají farmáři a pěstiteli považováni za nevítané škůdce, s nimiž je potřeba se nemilosrdně vypořádat. 

Tvrdé boje o potravu

Makak bandar žije ve smíšených tlupách samců a samic, které čítají zhruba 8–40 jedinců. V rámci těchto skupin připadají na na jednoho samce dvě až tři samice. Zajímavé je, že zatímco samci mezi tlupami migrují zhruba každých šest let, samice jsou tzv. filopatrické. To znamená, že zůstávají po celý život ve své domovské tlupě. Tento mezi-tlupový migrační fenomén samců ve spojení s „tlupovou věrností“ samic odlišuje makaka bandara od dalších druhů makaků. Migrace samců mezi tlupami je pravděpodobně způsobena ztrátou dominantního postavení ve skupině. Hierarchie jedinců ve skupině makaků je velmi výrazná Samci jsou vždy nadřazení samicím a mladší jedinci jsou podřízeni starším. 

Zatímco příslušnost jednotlivých makaků k různým tlupám je v určitý čas poměrně jasně daná, teritorium tlup obvykle nebývá zcela jasně vytyčené. Proto se často stává, že se makaci při nedostatku potravy dostávají do konfliktu se svými sousedy. Potyčky mohou být natolik drsné, že si mezi bojovníky vyžádají i oběti na životech.

Paruka na více způsobů

Makakové žijící na Srí Lance jsou nezaměnitelní s dalšími druhy opic, které se zde vyskytují. Samci jsou větší a mohutnější než samice a obvykle dorůstají velikosti od 43 do 53 cm a váhy od 4 do 8 kilogramů. Samice bývají i o polovinu lehčí. Srst bandarů mívá žlutohnědou až načervenalou barvu. 

Výrazný a jen těžko přehlédnutelný je u těchto zvířat neosrstěný obličej, který má u samců narůžovělou barvu, zatímco u samic bývá až křiklavě červený. Obličejovou „masku“ pak ještě zvýrazňují černá oční víčka. Dalším typickým znakem je chocholka s pěšinkou uprostřed, která připomíná nepovedený pánský příčesek. Srst je ovšem natolik jemná, že ve větru vlaje, a tak se někdy usedlý sestřih makaků podobá ve větru výbojnému punkovému kohoutu. 

Slavnější příbuzní a nováčci rodu

Rod makak zahrnuje celkem 26 druhů primátů, z nichž některé již vyhynuly. Není to tak dávno, kdy byl za nejznámějšího zástupce rodu pokládán makak rhesus (Macaca mulatta). Nechyběl v žádném cirkuse, ale punc opravdové opičí „celebrity“ mu dala lékařská věda. Svého času byl totiž nejčastěji laboratorně využívaným primátem vůbec. Jako památka na jeho laboratorní využití zůstala zkratka antigenu, který se vyskytuje v červených krvinkách u asi 80 % lidské populace. Jedná se o známý Rh faktor s tím, že zkratka Rh připomíná právě makakovo druhové jméno. 

Snad nejpodrobněji prozkoumaným druhem je makak červenolící (Macaca fuscata) žijící na japonských ostrovech. Jedná se o zřejmě nejpřizpůsobivější druh makaka vůbec. Nemá problém žít na tropickém jihu Japonska a stejně tak i v drsných a velmi chladných horách na severu, kde teploty v zimě klesají hluboko pod bod mrazu a je zde jen velmi málo potravy. Navíc je skvělým plavcem, který umí potravu získávat ve vodě. 

TIP: Pozorné oči opičích samců: Makakové dokážou „vidět“ ovulaci

Makakové jsou opravdu fascinující rod, jehož zástupci oplývají nečekanými schopnostmi a dovednostmi. Stále o nich rozhodně nevíme vše a dokonce se objevují i nové druhy. V roce 2004 byl v severovýchodní Indii popsán druh makak munzala (synonymum makak arunáčalský, Macaca munzala). Na serveru sci-news.com se pak v roce 2015 objevil článek o nově popsaném druhu makaka bělolícého (Macaca leucogenys), který žije v jihovýchodním Tibetu. Vypadá to, rod makaků ještě zdaleka neřekl poslední slovo a odborní zoologové i my se máme stále na co těšit.

Makak bandar (Macaca sinica)

  • Řád: Primáti (Primates) 
  • Čeleď: Kočkodanovití (Cercopithecidae)
  • Velikost: Samci jsou o něco málo větší než samice. Měří 43– 53 cm a váží kolem 4–8,5 kg. Váha samic se pohybuje mezi 2,5 až 4,5 kilogramy.
  • Základní rozlišovací znaky: Žlutohnědá až načervenalá srst, u samců narůžovělý a u samic až křiklavě červený obličej, chocholka s pěšinkou na hlavě.
  • Období rozmnožování: Připadá na podzimní měsíce. Samice po pěti měsících gravidity porodí většinou jedno mládě. 
  • Výskyt: Endemit ostrova Srí Lanka, vyhledává všechny druhy lesů téměř na celém ostrově s výjimkou poloostrova Jaffin a oblasti Trincomalee v severní části ostrova.
  • Status: Ohrožený druh, který doplácí na mýcení a klučení původních lesů, čímž přichází o původní životní prostředí. Farmáři je považován za škůdce a ohrožují ho i psi. Druh rovněž doplácí na to, že jde o oblíbeného domácího mazlíčka, což znamená, že je častým cílem lovců zvěře. 
  • Populace: Jde sice o široce rozšířený druh, ale za posledních 40 let (přibližně tři generace) se početnost snížila na méně než polovinu jedinců.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Astronauti Tim Kopra a Tim Peake během odběru krve ve vesmíru.

Vesmír

Velké množství ozonu v přízemní vrstvě vzduchu značně snižuje úrodu rýže a dalších plodin.

Věda

Žraloky Perezovy jsme potkávali při každém ponoru. Potápění s těmito poměrně mohutnými parybami může být pro někoho adrenalinovým zážitkem. Je třeba však zachovat klid a přítomnost nádherných a elegantních tvorů si užít.

Příroda

Rituál otvírání úst – rakev s mumií symbolicky třímá sám Anup (Anúbis), dcera a manželka mrtvého faraona hořekují, zatímco kněží vykonávají obřady.

Historie

Šedá je nejtypičtější barvou orlovských klusáků. Na sněhu sice vypadají krásně, ale mají rádi spíše teplejší podnebí.

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907