Stephen Hawking a ruský miliardář chystají revoluční mezihvězdnou nanosondu

13.04.2016 - Martin Reichman

Ruský miliardář a mecenáš Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking ohlásili nový projekt mezihvězdné nanosondy, která má k nejbližší hvězdě doletět za pouhých 20 let


Reklama

Nová nanosonda, která nese označení Starshot, má vážit zhruba jako list papíru a součástí jejího pohonu bude solární plachta o přibližné velikosti dětského draka. Samotná solární plachta má mít tloušťku jen několika stovek atomů. Nebude ale k pohonu využívat energii ze Slunce – tu jí má dodávat pozemský laserový paprsek.

Světlo místo paliva

Cestovní rychlost aparátu, který bude vybaven kamerou a navigačním systémem, má být 60 tisíc kilometrů za sekundu, což je pětina rychlosti světla. Cesta nanosondy k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri by tak při této rychlosti trvala přibližně 20 let. Se současnými konvenčními pohony by jí přitom stejná vzdálenost zabrala zhruba 30 tisíc let. 

Přestože Hawking i Milner přiznávají, že pro plánovanou sondu v současné době neexistují odpovídající technologie, nejde o žádné plané fantazírování. Důkazem je i nedávné vyjádření vědce z NASA Philipa Lubina, který totožný pohon navrhuje využít pro cestu kosmické lodi k Marsu. Milner do výzkumu nové nanosondy chce vložit 100 milionů dolarů (téměř 2,4 miliardy korun).

Nově oznámený plán je již druhým společným počinem Hawkinga a Milnera. Před rokem společně založili konsorcium s rozpočtem 100 milionů dolarů, které má do 10 let nalézt důkazy o mimozemském životě.

  • Zdroj textu:

    breakthroughinitiatives.org

  • Zdroj fotografií: Breakthrough Prize Foundation

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907