Stravování za císaře pána: Proviant v rakousko-uherské armádě (1)

13.08.2021 - Petr Bjaček

Nasytit statisíce mužů ve stejnokroji představuje výzvu, s kterou se musí v době války vypořádat každá armáda. Ačkoli Rakousko-Uhersko význam intendanční služby nepodceňovalo, museli jeho vojáci v pozdější fázi konfliktu bojovat nejen s protivníkem, ale i s hladem

<p>Mužstvo bylo před válkou zvyklé jíst mimo jídelnu a později za války ani jiná možnost nebyla.</p>

Mužstvo bylo před válkou zvyklé jíst mimo jídelnu a později za války ani jiná možnost nebyla.


Reklama

Průměrný muž potřebuje při běžné činnosti příjem asi 2 500 kilokalorií (kcal) denně, při fyzické námaze potřeba úměrně stoupá. Například americká armáda dnes počítá s denní normou asi 3 600–6 000 kcal na vojáka v bojovém pásmu podle místa a podmínek nasazení. Pokud denní příjem klesne pod 2 000 kcal, odráží se to nejen na fyzické kondici, ale i na psychickém stavu.

Čísla však nejsou všechno, důležitá je i forma a konkrétní podoba přijímaných kalorií. Během první světové války nedokázala plně uspokojit nároky vojáků snad žádná armáda, k čemuž přispívalo i velmi mlhavé povědomí o správné výživě. Míra selhání rakousko-uherské armády však byla téměř bezprecedentní.

Produkce potravin v říši

Na počátku 20. století byla habsburská monarchie z hlediska potravinové produkce plně soběstačná a málokoho napadlo, že by s dostupností potravin mohl být v případě války závažný problém. Od konce roku 1914 však produkce vytrvale klesala a brzy se každodenním společníkem vojáků i civilistů v předlitavské části monarchie stal hlad, který v roce 1917 dorazil i na frontu.

Kolaps měl několik důvodů. Na prvním místě stála skutečnost, že průmyslově orientované Předlitavsko záviselo na dovozu potravin z Uher. Po vypuknutí války však Uhři přestali vnímat svou zemědělskou výrobu jako zdroj společný pro obě části habsburské říše a část nadúrody z roku 1915 dokonce prodali Německu, které nabídlo vyšší cenu. Druhým důvodem bylo vyplundrování a okupace úrodné Haliče, zajišťující před válkou 1/3 obilných výnosů Předlitavska.

Hnojiva ze zahraničí

Dalším faktorem se stal náhlý nedostatek pracovních sil i potahů, zrekvírovaných armádou, nevhodné zásahy státu do hospodářství, které mnohé velkostatkáře vedly k orientaci na méně efektivní živočišnou výrobu, a v neposlední řadě i nedostatek hnojiv, což bylo fatální zejména pro neúrodné alpské země. Na rozdíl od potravin spotřeba hnojiv závisela na dovozu ze zahraničí, přímá souvislost mezi těmito veličinami se však v očekávání krátké války nezdála důležitá. 

Službu v armádě nebo zeměbraně absolvovala před válkou asi polovina mužské populace, jednalo se buď o zkrácený osmitýdenní výcvik, nebo tříletou prezenční službu. Až do roku 1909 si vojáci vařili společně v rámci roje (skupina asi 10 mužů). Za přípravu stravy odpovídal velitel roje a jím určení vojáci, kteří ve druhém roce prezenční služby absolvovali kuchařský kurs. 

Stoly jen pro důstojníky

V roce 1909 byla zavedena polní kuchyně pro 250 mužů, čímž starost o stravu vojáků přešla z velitele roje na velitele setniny. Na předválečných manévrech kuchyně zpravidla v klidu uvařila a pak přijela až na pozice vydat vojákům teplé jídlo, což se dělo i několikrát za den. Tato praxe se později ve válečných podmínkách ukázala jako neudržitelná a z důvodu shlukování vojáků na jednom místě i nebezpečná, takže zvláště v době pohyblivé války docházelo ke kombinaci obou výše uvedených systémů.

Pokračování: Stravování za císaře pána: Proviant v rakousko-uherské armádě (2)

Úroveň stravování nebyla lepší ani během pobytu v kasárnách. Jídelny existovaly pouze pro důstojníky, kteří je navíc museli udržovat ze svých prostředků. Mužstvo jedlo buď na dvoře, nebo v případě špatného počasí na palandách ve světnici. Tento způsob stravování korespondoval se soudobými zvyky početných dělnických a nižších sociálních vrstev, ve kterých jídelní stůl nepatřil k běžnému zařízení domácnosti.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Standardní skotská se destiluje dvakrát a na její chuti se vedle surovin podepisuje i tvar kotlů. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Mezi členy posádky nejoblíbenější modul Cupola poskytuje jedinečné výhledy na Zemi i příležitost pro jejich zvěčnění. To druhé je ovšem složitější, než by se mohlo zdát. Jak vysvětluje Thomas Pesquet, polovinu dobrého výsledku tvoří příprava. Pořizování konkrétních snímků proto začíná plánováním v navigačním softwaru, který umožňuje vyhledat cíle v připraveném katalogu. Zároveň ukazuje, kde je právě den a noc, dále předpověď počasí, a hlavně budoucí oběžné dráhy stanice. Právě ty často představují limitující faktor. A pak – pokud ISS právě prolétá nad vybranou oblastí a výhled nekalí oblačnost – může vše zhatit nabitý pracovní harmonogram. Kosmonaut si přece jen nemůže od rozdělaného úkolu odskakovat, kdy se mu zachce... (foto: NASA, Thomas PesquetCC BY-NC-ND 2.0)

Vesmír

Hormon lásky pomáhá lidskému srdci. (foto: PixabayCC0)

Věda

Dokud nedošlo k jejímu zatčení, byla Alžběta Báthoryová považována za dobrou paní, která o své poddané během  manželovy nepřítomnosti pečovala a chovala se k nim vlídně. (foto: Alamy Stock Photo, Keith Corrigan)

Historie

Flak 36 se osvědčil jako protitanková zbraň. Zde v protiletadlové roli v britském Imperiálním válečném muzeu. (foto: Wikimedia Commons, Rickard ÅngmanCC BY-SA 3.0)

Válka

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907