Strážce Severního moře: Ozbrojené síly Norského království (3)

25.07.2019 - Lukáš Visingr

V první polovině 20. století Norsko spoléhalo na neutralitu, jenže ve druhé světové válce mu to příliš nepomohlo. Po jejím skončení se proto rozhodlo vstoupit do NATO, kde mělo a dosud má významnou pozici na „severním křídle“. Sílu této severské země ještě podtrhují úspěchy produktů tradiční zbrojovky Kongsberg

<p>Podmořskou flotilu pod norskou vlajkou představuje šest německých ponorek třídy Ula</p><p> </p>

Podmořskou flotilu pod norskou vlajkou představuje šest německých ponorek třídy Ula

 


Reklama

Jediný systém protivzdušné obrany, který dnes Norsko používá, je NASAMS II (Norwegian Advanced Surface to Air Missile System II) – komplet využívající ze země odpalovanou úpravu střel AIM-120 AMRAAM. Maximální dosah této zbraně při vzletu ze země činí 33 km, ale nová verze AMRAAM-ER nabídne prodloužení na zhruba 50 km. Tento typ je mimochodem také jedním ze silných kandidátů na nový systém protivzdušné obrany pro Armádu České republiky. 

Jedna fregata ke dnu

Norské loďstvo si nedávno získalo nežádoucí mediální pozornost kvůli ztrátě své fregaty Helge Ingstad. Dne 8. listopadu 2018 došlo k několika lidským chybám, takže loď se srazila s tankerem, pak najela na mělčinu a potopila se. V březnu ji námořnictvo vyzvedlo, lze však předpokládat, že do služby se již nevrátí. Norsko tedy pozbylo jednu z pětice svých nejlepších hladinových lodí třídy Fridtjof Nansen.

Jedná se o moderní protiponorkové fregaty, které však mají i silnou protivzdušnou výzbroj v podobě raket RIM-162 ESSM a k tomu protilodní střely NSM. Považují se za jedny z nejlepších víceúčelových válečných lodí v Evropě, a proto ztráta jedné z nich znamená pro NATO skutečně citelnou škodu. Kromě toho Norsko provozuje 23 různých pobřežních bojových plavidel, mezi nimi šest moderních raketových korvet (či velkých člunů) třídy Skjold, což jsou rychlá plavidla na vzduchovém polštáři, jež nesou rakety NSM.

Podmořská flotila

Pod norskou vlajkou se plaví též šestice minolovek tříd Oksoy a Alta, opatřených protiletadlovými raketami Mistral, a sedm různých logistických a podpůrných lodí. Norsko by záhy mělo obdržet i nové velké podpůrné plavidlo Maud, což je přestavěný tanker, který by se mohl podílet i na hlídkových operacích. Podmořská flotila Norska obsahuje šest ponorek třídy Ula, postavených v Německu, byť mají norské vybavení. Evidentně však už zastaraly, jak dokládá i fakt, že nesou pouze torpédovou výzbroj.

Proto by je od poloviny příští dekády měly začít střídat nové ponorky odvozené z německé konstrukce Thyssen-Krupp Typ 212, jež budou disponovat také řízenými raketami (zřejmě opět půjde o derivát zbraně NSM). K norskému námořnictvu patří rovněž pozemní průzkumná jednotka (neboli pobřežní rangeři) o síle zhruba jedné roty a formálně též Pobřežní stráž, která provozuje 14 hlídkových lodí, mezi kterými jsou i dvě plavidla vyzbrojená 57mm kanony. 

Do zahraničních misí 

Vedle pozemních, vzdušných a námořních vojsk existují též dvě další samostatné složky. Tu první tvoří zvláštní síly, což není až tak neobvyklé, ale tu druhou reprezentují složky pro kybernetický boj. Vznikly v září 2012 a Norsko se díky nim stalo jednou z prvních zemí, které postavily svoje „internetové válečníky“ z formálního hlediska na stejnou úroveň s trojící tradičních složek ozbrojených sil. Norové tak opět demonstrovali své úsilí přizpůsobovat se moderním trendům v bezpečnostní oblasti či stát pokud možno přímo v čele těchto trendů.

Podobnou motivaci dost možná mělo také rozšíření povinné vojenské služby na ženy, ač jeho výsledky zůstávají dosud sporné a vyvolává i kritiku, někdy ze strany feministických organizací, od nichž by se daly intuitivně čekat spíše pochvaly. V každém případě však Norsko nadále trvá na tom, že povinná vojenská služba představuje jeden z úhelných kamenů jeho bezpečnosti, ačkoliv se v praxi o doslovnou povinnost nejedná. Systém odvodů ale reprezentuje výhodu kvůli možnosti naplňovat tabulková místa v jednotkách pro obranu státu, aniž by se oslabil expediční potenciál armády, jemuž Oslo také přisuzuje značný význam.

TIP: Tiše sedět a neválčit: Vojenská neutralita v dějinách Evropy

Norsko vyslalo vojáky do Afghánistánu, kde do bojů zasáhly i obrněnce CV90, dále například do Iráku a Jordánska, kde se podílejí na výcviku spojenců proti Islámskému státu, a v neposlední řadě do mnoha pozorovacích a mírových operací OSN, kdežto norské lodě se účastní hlídek proti pašerákům a pirátům. Aktuální bezpečnostní situace ovšem znovu klade větší důraz na obranu území, v čemž má armádě Norska pomáhat jednotka americké námořní pěchoty o síle kolem 330 mužů, která se tam přesunula v lednu 2017. Hlavní břemeno tohoto úkolu však spočívá na bedrech norských ozbrojených sil, které proto mají značný význam i pro potenciál celé Aliance. 

  • Zdroj textu:

    Zbraně

  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Celkový pohled na triéru plnou lidí. Všimněte si, jak málo prostoru mají veslaři kolem sebe.

Zajímavosti

Šťáva z granátového jablka je nejen chutná, ale i zdravá. Zvláště pak pro novorozence.

Věda

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

Příroda

Vizualizace systému Beta Pictoris.

Vesmír

Koutník jedovatý (Loxosceles reclusa) se rád zdržuje v domácnostech. Ačkoli není agresivní, může mít jeho kousnutí vážné následky.

Revue

Zvěsti se ve vesnických hospodách šířily prostřednictvím letáků, ale také díky očitým svědkům, kteří se neváhali o zážitky podělit.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907