Středověké stříbrné ingoty, mince a prsteny v polském kukuřičném poli

02.02.2021 - Stanislav Mihulka

900 let starý poklad z pole ve středním Polsku obsahoval asi 6 500 stříbrných mincí a čtyři cenné zlaté prsteny

<p>Zlaté prsteny z nově nalezeného pokladu v poleském Słuszkówě. </p>

Zlaté prsteny z nově nalezeného pokladu v poleském Słuszkówě. 


Reklama

Na obdělávaných polích se často hýbe s půdou. Není divu, že se tam občas nacházejí zajímavé věci, včetně dávných pokladů. Potvrzuje to i nový objev v Polsku. Na kukuřičném poli poblíž vesnice Słuszków, asi 23 km severovýchodně od Kališe se podařilo nalézt středověký poklad, starý asi 900 let. Obsahuje ingoty stříbra, zlaté prsteny a asi 6 500 stříbrných mincí.

Archeolog Adam Kędzierski z Polské akademie věd využil pomoci místních a s detektorem kovů loni v listopadu zkoumali lokalitu, kde byl v roce 1935 objeven jeden z největších pokladů mincí v historii polské archeologie. Při průzkumu narazili na keramickou nádobu, která se ukrývala jen asi 30 cm pod povrchem. V nádobě pak nalezli celý poklad. Nález druhého významného pokladu na tomto místě ukazuje, že zřejmě šlo o významné středověké sídlo či dokonce rezidenci polského knížete.

TIP: Na farmě v Maďarsku se podařilo objevit 500 let starý poklad

Ve třech lněných váčcích vložených do košíku tam bylo uloženo více než 6 600 cenných předmětů. Většina minci jsou stříbrné křížové denáry, které mají vyražený velký kříž. Nejde jen o polské mince, ale i české, dánské, maďarské a německé. Za pozornost stojí ale hlavně čtyři nalezené zlaté prsteny. Zlaté šperky totiž byly v době vzniku pokladu v Polsku velmi vzácné. Poklad pochází cca z roku 1105 a mohl prý patřit polskému knížeti Zbyhněvovi z rodu Piastovců, který vládl v Polsku v letech 1102 až 1107.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science

  • Zdroj fotografií:

    Adam Kędzierski

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Amišové zpravidla jezdí v bryčkách, které musejí opatřit výstražným trojúhelníkem a reflektorem.

Zajímavosti

Na Mezinárodní vesmírné stanici se recykluje 75–80 % vody. Zbytek se musí dovážet ze Země.

Vesmír
Historie

Gvačaro jeskynní (Steatornis caripensis) se živí výhradně plody, při jejichž hledání se jako jeden z mála ptáků orientuje pomocí echolokace. Hnízdí v koloniích uvnitř jeskyní. (foto: Wikimedia Commons, Don HeniseCC BY 2.0)

Příroda

Plody rajčat napadené housenkami do svých mateřských rostlin vysílají varovné elektrické signály.

Věda

Při tzv. frakování se do půdy pumpuje stlačená směs vody s chemikáliemi a narušuje podloží.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907