Studená válka se Sovětským svazem: Jak vypadala protivzdušná obrana SSSR (2)

09.01.2020 - Marek Brzkovský

Konec druhé světové války v září 1945 přinesl dlouho očekávaný mír, současně však došlo k rozdělení světa na sféru vlivu USA a SSSR. Vzrůstající napětí mezi Východem a Západem se muselo zákonitě projevit i na obloze. Sovětské letectvo a útvary protivzdušné obrany se do nevyhlášené války několikrát zapojily

<p>Suchoj Su-9 poprvé vzlétl v roce 1956, dosahoval rychlosti přes 2 000 km/h.</p>

Suchoj Su-9 poprvé vzlétl v roce 1956, dosahoval rychlosti přes 2 000 km/h.


Reklama

Sovětské velení těžce neslo jakékoliv narušení svého vzdušného prostoru a přeletům amerických průzkumných strojů chtělo zabránit za každou cenu. Právě proto vznikl přepadový MiG-19P a pak ještě lépe vybavený MiG-19PF. Letoun měl kvalitnější přístrojové vybavení než jeho předchůdci a také výzbroj. Sovětům se totiž podařilo zavést do výzbroje tepelně naváděné rakety R-3 a „péčka“ dostala dva závěsy pro tyto střely pod křídla.

Předchozí část: Studená válka se Sovětským svazem: Jak vypadala protivzdušná obrana SSSR (1)

Stále výše a rychleji 

Devatenáctky se už na podzim 1957 účastnily několika neúspěšných pokusů o sestřelení špionážních U-2. Při známém incidentu se strojem Francise Powerse 1. května 1960 zasáhla jedna střela komplexu S-75 Dvina i jeden narušitele stíhající MiG-19P, jehož pilot zahynul. O dva měsíce později pak nad polárním kruhem sestřelil pilot „devatenáctky“ průzkumný RB-47H Stratojet. Koncem 50. let začalo přímých střetů ubývat, zato se množily hloubkové průniky moderních proudových průzkumných strojů nad SSSR.

Dne 1. července 1960 se stíhačům podařilo sestřelit jeden Boeing B-47 Stratojet. Tyto stroje často pronikaly nad SSSR, přičemž radarem a fotoprostředky prozkoumávaly cíle až ve vzdálenosti 250 km od své pozice. Sovětská PVO prošla v témže roce reorganizací a její letectvo začalo do výzbroje zavádět specializované přepadové stíhačky vybavené radiolokátorem. V říjnu sovětské letectvo do výzbroje přijalo Suchoj Su-9.

Další zářezy

Tento stroj s delta křídlem létal rychlostí až 2 135 km/h a ve výzbroji měl radarem naváděné střely RS-2US. Do poloviny 60. let bylo na tento stroj přezbrojeno 30 stíhacích pluků. Na začátku roku 1962 začaly k jednotkám přicházet modernější Su-11 s výkonnějším radiolokátorem a střelami R-8M. Koncem roku 1963 vstoupily do služby dvoumístné dvoumotorové Jakovlevy Jak-28P určené k záchytům nízko letících cílů. Dne 14. prosince 1965 se nedaleko Oděsy podařilo sovětským stíhačům sestřelit americký průzkumný Martin RB-57.

Sověti pokračovali ve vývoji přepadových stíhačů a roku 1967 začaly do výzbroje přicházet Su-15. Ty dosahovaly maximální rychlosti 2 200 km/h a jejich hlavním posláním mělo být odvracení náletů Boeingů B-52 v případě vypuknutí války. Su-15 si ale připsal první vítězství proti úplně jinému protivníku. Dne 11. září 1970 donutil jeden z pilotů Su-15 k přistání na Krymu řecký transportní Douglas C-47. Jeho pilot ho unesl na základně Kania na Krétě a jako jeden z nemnohých požádal v SSSR o politický azyl.

Boeing 707 pod palbou 

Mnohem hůře skončil zásah Su-15 z 20. dubna 1978. Toho dne letěl z Paříže do Soulu dopravní Boeing 707 jihokorejské společnosti Korean Air Lines se 109 lidmi na palubě. Nad Severním ledovým oceánem ale piloti chybně upravili kurs na autopilotu a boeing se stočil do sovětského vzdušného prostoru. Z letiště u Archangelsku proto vzlétl Su-15 pilotovaný kapitánem Alexandrem Bosovem od 431. stíhacího pluku.

Dokončení: Studená válka se Sovětským svazem: Jak vypadala protivzdušná obrana SSSR (3) vychází v neděli 12. ledna

Ten v noční temnotě nedokázal typ letounu vizuálně identifikovat. Pilot dopravního stroje sovětské stíhačky zpozoroval, zpomalil, zapnul přistávací světla a pokusil se s nimi navázat rádiové spojení. Boeing se ale vzdaloval ze sovětského vzdušného prostoru k finským hranicím a kapitán Bosov dostal rozkaz k palbě. Vypustil dvě rakety R-60. První minula, druhá ale zasáhla levé křídlo a poškodila jeden z motorů. Civilní stroj naštěstí zůstal ovladatelný a pilotům se s ním podařilo nouzově přistát na zamrzlém jezeře Korpijärvi. Zahynuli dva cestující a dalších deset utrpělo zranění.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907