Studená válka se Sovětským svazem: Jak vypadala protivzdušná obrana SSSR (2)

09.01.2020 - Marek Brzkovský

Konec druhé světové války v září 1945 přinesl dlouho očekávaný mír, současně však došlo k rozdělení světa na sféru vlivu USA a SSSR. Vzrůstající napětí mezi Východem a Západem se muselo zákonitě projevit i na obloze. Sovětské letectvo a útvary protivzdušné obrany se do nevyhlášené války několikrát zapojily

<p>Suchoj Su-9 poprvé vzlétl v roce 1956, dosahoval rychlosti přes 2 000 km/h.</p>

Suchoj Su-9 poprvé vzlétl v roce 1956, dosahoval rychlosti přes 2 000 km/h.


Reklama

Sovětské velení těžce neslo jakékoliv narušení svého vzdušného prostoru a přeletům amerických průzkumných strojů chtělo zabránit za každou cenu. Právě proto vznikl přepadový MiG-19P a pak ještě lépe vybavený MiG-19PF. Letoun měl kvalitnější přístrojové vybavení než jeho předchůdci a také výzbroj. Sovětům se totiž podařilo zavést do výzbroje tepelně naváděné rakety R-3 a „péčka“ dostala dva závěsy pro tyto střely pod křídla.

Předchozí část: Studená válka se Sovětským svazem: Jak vypadala protivzdušná obrana SSSR (1)

Stále výše a rychleji 

Devatenáctky se už na podzim 1957 účastnily několika neúspěšných pokusů o sestřelení špionážních U-2. Při známém incidentu se strojem Francise Powerse 1. května 1960 zasáhla jedna střela komplexu S-75 Dvina i jeden narušitele stíhající MiG-19P, jehož pilot zahynul. O dva měsíce později pak nad polárním kruhem sestřelil pilot „devatenáctky“ průzkumný RB-47H Stratojet. Koncem 50. let začalo přímých střetů ubývat, zato se množily hloubkové průniky moderních proudových průzkumných strojů nad SSSR.

Dne 1. července 1960 se stíhačům podařilo sestřelit jeden Boeing B-47 Stratojet. Tyto stroje často pronikaly nad SSSR, přičemž radarem a fotoprostředky prozkoumávaly cíle až ve vzdálenosti 250 km od své pozice. Sovětská PVO prošla v témže roce reorganizací a její letectvo začalo do výzbroje zavádět specializované přepadové stíhačky vybavené radiolokátorem. V říjnu sovětské letectvo do výzbroje přijalo Suchoj Su-9.

Další zářezy

Tento stroj s delta křídlem létal rychlostí až 2 135 km/h a ve výzbroji měl radarem naváděné střely RS-2US. Do poloviny 60. let bylo na tento stroj přezbrojeno 30 stíhacích pluků. Na začátku roku 1962 začaly k jednotkám přicházet modernější Su-11 s výkonnějším radiolokátorem a střelami R-8M. Koncem roku 1963 vstoupily do služby dvoumístné dvoumotorové Jakovlevy Jak-28P určené k záchytům nízko letících cílů. Dne 14. prosince 1965 se nedaleko Oděsy podařilo sovětským stíhačům sestřelit americký průzkumný Martin RB-57.

Sověti pokračovali ve vývoji přepadových stíhačů a roku 1967 začaly do výzbroje přicházet Su-15. Ty dosahovaly maximální rychlosti 2 200 km/h a jejich hlavním posláním mělo být odvracení náletů Boeingů B-52 v případě vypuknutí války. Su-15 si ale připsal první vítězství proti úplně jinému protivníku. Dne 11. září 1970 donutil jeden z pilotů Su-15 k přistání na Krymu řecký transportní Douglas C-47. Jeho pilot ho unesl na základně Kania na Krétě a jako jeden z nemnohých požádal v SSSR o politický azyl.

Boeing 707 pod palbou 

Mnohem hůře skončil zásah Su-15 z 20. dubna 1978. Toho dne letěl z Paříže do Soulu dopravní Boeing 707 jihokorejské společnosti Korean Air Lines se 109 lidmi na palubě. Nad Severním ledovým oceánem ale piloti chybně upravili kurs na autopilotu a boeing se stočil do sovětského vzdušného prostoru. Z letiště u Archangelsku proto vzlétl Su-15 pilotovaný kapitánem Alexandrem Bosovem od 431. stíhacího pluku.

Dokončení: Studená válka se Sovětským svazem: Jak vypadala protivzdušná obrana SSSR (3)

Ten v noční temnotě nedokázal typ letounu vizuálně identifikovat. Pilot dopravního stroje sovětské stíhačky zpozoroval, zpomalil, zapnul přistávací světla a pokusil se s nimi navázat rádiové spojení. Boeing se ale vzdaloval ze sovětského vzdušného prostoru k finským hranicím a kapitán Bosov dostal rozkaz k palbě. Vypustil dvě rakety R-60. První minula, druhá ale zasáhla levé křídlo a poškodila jeden z motorů. Civilní stroj naštěstí zůstal ovladatelný a pilotům se s ním podařilo nouzově přistát na zamrzlém jezeře Korpijärvi. Zahynuli dva cestující a dalších deset utrpělo zranění.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907