Superhrdinové mezi námi: Každý pátý člověk nese mutaci s odolností vůči chladu

22.02.2021 - Stanislav Mihulka

Jak jste na tom s odolností vůči chladu? Podle švédských vědců by se s chladem měl každý pátý z nás vypořádat poměrně dobře

<p>Lidé bez svalového proteinu α-actinin-3 lépe hospodaří s tělesným teplem, ale zároveň snáze podléhají obezitě a diabetu 2. typu.</p>

Lidé bez svalového proteinu α-actinin-3 lépe hospodaří s tělesným teplem, ale zároveň snáze podléhají obezitě a diabetu 2. typu.


Reklama

Náš druh pochází z horké Afriky. Přesto se dokázal rozšířit po celém světě, kde na řadě míst musí čelit podstatně chladnějším podmínkám. Není divu, že se v lidském genomu objevují mutace, které souvisejí se zvýšenou odolností vůči chladu. Jednu takovou mutaci nedávno s kolegy prozkoumal fyziolog Håkan Westerblad ze švédského Karolinska Institutet.

Švédští vědci zjistili, že přibližně každý pátý člověk na Zemi nese ve svém genomu mutaci, která znemožňuje tvorbu proteinu α-actinin-3. Ten je přitom součástí svalových vláken a hraje roli především v kosterním svalstvu. Když člověku tento protein schází, má jeho tělo tendenci vytvářet energii pro zahřátí pomocí stahování svalů a nikoliv obvyklým chvěním.

Experiment s chlazením

Westerblad a jeho spolupracovníci jsou přesvědčeni, že lidé s touto mutací, tedy bez proteinu α-actinin-3 lépe hospodaří s tělesným teplem. V důsledku toho jsou zřejmě podstatně odolnější vůči chladu. Badatelé to ověřili pomocí experimentu, kterého se zúčastnilo celkem 42 mužů.

TIP: Cesta k neprůstřelnému zdraví: Jak začít s otužováním

Vědci posadili dobrovolníky do vody o teplotě 14 °C, kde je ponechali vždy 20 minut v kuse, pak následovala následovala desetiminutová přestávka. To celé po dobu dvou hodin. Vědci během experimentu měřili dobrovolníkům tělesnou teplotu. Ukázalo se, že lidé se zmíněnou mutací, tedy bez proteinu α-actinin-3, udrželi ve studené vodě tělesnou teplotu nad 35,5 °C v 69 procentech případů, zatímco u lidí bez této mutace to bylo jen v 30 procentech případů.

Méně dobrou zprávou je, že nositelé uvedené mutace jsou náchylnější k rozvoji obezity a diabetu 2. typu, tedy za předpokladu, že nejsou dostatečně aktivní.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907