Svět okem rastrovacího elektronového mikroskopu: Krásná kola kokolitek

15.10.2021 - Marek Telička

Pod elektronovým mikroskopem se někdy ukážou neuvěřitelné tvary, které připomínají spíše perpetuum mobile, než něco živoucího. To beze zbytku platí o kokolitkách, které se řadí mezi řasy

<p>Kokolitky zachycené rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM).</p>

Kokolitky zachycené rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM).


Reklama

Kokolitky (Coccolithophorida, Coccolithophyceae) jsou skupina jednobuněčných planktonických řas, která dokáže využívat fotosyntézu. Buňky mají kulovitý tvar a v průměru měří 5–100 mikrometrů. Produkují drobné vápnité destičky, jež jsou vyneseny na povrch organismu a vytvářejí kolem buňky obal o tloušťce 2–25 mikrometrů. Tento biomineralizační proces probíhá za přítomnosti světla a dosud není plně prozkoumán. Každá jednotlivá buňka je uzavřena ve vlastní schránce, jíž se říká kokosféra nebo exoskeleton. Některé druhy po dobu svého života vystačí s jedinou vrstvou, zatímco jiné vyrábějí další a další schránky, jež s růstem odhazují.

TIP: Úžasný svět pod mikroskopem: Věda je krásná

V oceánech žije obrovském množství kokolitek, které mají přes svou nepatrnost velký význam pro kontrolu skleníkového efektu. Při tvorbě schránek totiž z atmosféry odčerpávají velké množství oxidu uhličitého, jenž je do schránek uložen – podobně jako v těle rostlin. Vzhledem k tomu, že jsou tyto organismy velmi citlivé na změnu prostředí a zároveň jsou ve velkém množství dostupné ve fosilních záznamech, využívají se jako indikátor v paleoklimatologii – vědní disciplíně, která zkoumá kolísání klimatu Země během její geologické historie.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907