Věda je krásná

Zlativky (Chrysophyceae) žijící v křišťálově čistých vodách horských jezer, přišly k jménu díky své úžasné barvě. 

14. 09. 2020

Nejčtenejší


Článkované tělo tasemnic zvané strobila bývá uvnitř střeva definitivních hostitelů přichyceno pomocí hlavičky (skolexu), která je u různých skupin tasemnic k tomuto účelu specificky přizpůsobena svým tvarem, případně je ještě navíc vybavena různou kombinací přísavek, štěrbin nebo vychlípitelných chobůtků s háčky. Tyto skolexy jsou obrovsky rozmanité, a to včetně zástupců, s nimiž se můžeme setkat i v naší přírodě. Skenovací elektronový mikroskop, kolorováno.

31. 07. 2020

Houba do miniaturního košíku

Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. (autorka: Alena Kubátová)

22. 05. 2020

Predátor s jedovatým skusem

Stonožka škvorová (Lithobius forficatus) je aktivním lovcem, jenž svoji oběť zabíjí pomocí jedovatých čelistí – vlastně jde o přeměněné přední končetiny. Tento druh stonožky je 20–35 mm dlouhý a má 15 párů nohou.

20. 04. 2020


Reklama

Všudypřítomné vodní víly

Vodní blechy jsou zástupci řádu bezobratlých. Latinské jméno jednoho z nejznámějších rodů, jimž se česky říká hrotnatky zní Daphnia. Tito planktonní korýši se vyskytují téměř ve všech nádržích stálé vody. Nalezeny byly dokonce i v kalužkách, které v deštných pralesích vznikají po dešti v rozsochách velkých stromů. Zatímco v jezerech a rybnících je jich velké množství, v rychlé vodě nemají šanci se udržet. Žijí většinou při hladině, ale na útěku před predátory se potápějí i do větších hloubek. K povrchu se vždy vracejí v noci, aby se najedly. Jsou jen asi 3 mm velké.

23. 12. 2019

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

07. 12. 2019

Když chumelí výtrusy

Díky světelnému zdroji umístěnému za plodnicí této štítovky (Pluteus) je vidět rozmnožovací potenciál hub – tisíce nebo snad stotisíce výtrusů.

26. 10. 2019

Krajka

Pestrobarevná zrna olivínu korodovaná po okrajích a žilkami. Ve středu výbrusu zrno plagioklasu s charakteristickou laminací. Pozorováno při zkřížených nikolech v optickém mikroskopu.

20. 09. 2019

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

17. 08. 2019

Čtyři opičky

Cévní svazky na příčném řezu oddenkem rákosu (Phragmites communis). Velké kulaté otvory jsou cévy xylemu, kterými je rostlinou rozváděna voda a minerální látky z kořenů vzhůru do zbytku rostliny. Zeleně fluoreskuje floem – velké zelené buňky jsou sítkovice, kterými proudí cukry, jež vznikly při fotosyntéze v listech, malé jsou průvodní buňky, které sítkovice vyživují a zajišťují většinu jejich metabolické aktivity.

26. 06. 2019

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907