Věda je krásná: Tajemné světy okem mikroskopu
Soutěž Věda je krásná si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání. Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo se uskutečnilo již v roce 2009
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/6/1/4/6/7/6/0/31_08_atrakto_predef_3.jpg?itok=7OkkfaQV)
Článkované tělo tasemnic zvané strobila bývá uvnitř střeva definitivních hostitelů přichyceno pomocí hlavičky (skolexu), která je u různých skupin tasemnic k tomuto účelu specificky přizpůsobena svým tvarem, případně je ještě navíc vybavena různou kombinací přísavek, štěrbin nebo vychlípitelných chobůtků s háčky. Tyto skolexy jsou obrovsky rozmanité, a to včetně zástupců, s nimiž se můžeme setkat i v naší přírodě. Skenovací elektronový mikroskop, kolorováno.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/6/1/4/6/7/6/0/31_05_ponert_cle_01.jpg?itok=_sgpAAHz)
Orchideje vytvářejí obrovská množství drobných semen, která se dobře šíří krajinou, ale nedokážou vyrůst v dospělou rostlinu bez pomoci dalších živých organismů. Na snímku jsou semena tropické orchideje rodu Epipdendrum ze stolových hor Venezuely.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/6/1/4/6/7/6/0/31_06_ponert_oph_15.jpg?itok=ubE4GPgH)
Orchideje vytvářejí obrovská množství drobných semen, která se dobře šíří krajinou, ale nedokážou vyrůst v dospělou rostlinu bez pomoci dalších živých organismů. Malé živé embryo bez diferencovaných orgánů je obklopeno vrstvou odumřelých buněk, tzv. osemením, které ho chrání. V přírodě je závislé na výživě mykorhizní houbou. Na snímku semeno španělské orchideje Ophrys dyris.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/9/6/1/4/6/7/6/0/31_07_martinek_spirogyra.jpg?itok=8epoCuGQ)
Název sladkovodní řasy šroubatky (Spirogyra sp.) pochází z charakteristického uspořádání chloroplastů napříč celým vláknem. V dějinách biologie posloužila tato řasa jako modelový organismus, s jehož prostřednictvím bylo prokázáno, že fotosyntéza probíhá na těchto zeleně zbarvených semiautonomních organelách. Snímek byl pořízen pomocí světelného mikroskopu s diferenciálním interferenčním kontrastem.
Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo proběhlo v roce 2009. Více o soutěži na stránkách vedajekrasna.cz. Další galerie této soutěže najdete zde a zde.