Věda je krásná: Okouzlující světy pod mikroskopem

17.08.2019 - Věda je krásná

Tyto snímky pocházejí ze soutěže Věda je krásná, která si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání.

Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo proběhlo v roce 2009. Více o soutěži na stránkách vedajekrasna.cz

<p>Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (<em>Scabiosa columbaria</em>). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)</p>

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

<p>Dravý roztoč <em>Typhlodromus pyri</em>, jenž je asi 0,6 mm velký, se používá jako ochrana révy vinné proti sviluškám a vlnovníkům. Během života je jedna samička roztoče schopna zahubit stovky svilušek. Snímek pochází ze skenovacího elektronového mikroskopu a je „dobarven“ pomocí Adobe Photoshopu.</p>

Dravý roztoč Typhlodromus pyri, jenž je asi 0,6 mm velký, se používá jako ochrana révy vinné proti sviluškám a vlnovníkům. Během života je jedna samička roztoče schopna zahubit stovky svilušek. Snímek pochází ze skenovacího elektronového mikroskopu a je „dobarven“ pomocí Adobe Photoshopu.

<p>Plod rostliny Štírovka měkkoostenná (<em>Scorpiurus muricatus</em>) připomíná ocas škorpiona. Fotografie byla pořízena pomocí stereomikroskopu s použitím osvětlení v temném poli. (Autor: Viktor Sýkora)</p>

Plod rostliny Štírovka měkkoostenná (Scorpiurus muricatus) připomíná ocas škorpiona. Fotografie byla pořízena pomocí stereomikroskopu s použitím osvětlení v temném poli. (Autor: Viktor Sýkora)

<p>Systém mikrotubulů v povrchových buňkách děložního lístku Huseníčku (<em>Arabidopsis Thaliana</em>). Barevná škála indikuje hloubku v sérii optických řezů z konfokálního mikroskopu ve výsledné projekci. Rozeznatelné jsou jednotlivé průduchy s charakteristickým uspořádáním cytoskeletu a chloroplastů. Tubulin je značen GFP (Green Fluorescence Protein), chloroplasty detekovány pomocí jejich silné autofluorescence. (Autor: Ondřej Šebesta)</p>

Systém mikrotubulů v povrchových buňkách děložního lístku Huseníčku (Arabidopsis Thaliana). Barevná škála indikuje hloubku v sérii optických řezů z konfokálního mikroskopu ve výsledné projekci. Rozeznatelné jsou jednotlivé průduchy s charakteristickým uspořádáním cytoskeletu a chloroplastů. Tubulin je značen GFP (Green Fluorescence Protein), chloroplasty detekovány pomocí jejich silné autofluorescence. (Autor: Ondřej Šebesta)

<p>Příčný řez řapíkem marsilky pod fluorescenčním mikroskopem. Marsilka je mokřadní rostlina a tak se musí umět vypořádat s nedostatkem vzduchu v zaplavených částech. Vyřešila to soustavou velkých intercelulár – jakýchsi „trubek“, kterými může vzduch volně proudit vnitřkem rostliny tam, kde je třeba. Preparát nebyl nijak barven, jedná se o přirozenou autofluorescenci rostlinných pletiv.</p>

Příčný řez řapíkem marsilky pod fluorescenčním mikroskopem. Marsilka je mokřadní rostlina a tak se musí umět vypořádat s nedostatkem vzduchu v zaplavených částech. Vyřešila to soustavou velkých intercelulár – jakýchsi „trubek“, kterými může vzduch volně proudit vnitřkem rostliny tam, kde je třeba. Preparát nebyl nijak barven, jedná se o přirozenou autofluorescenci rostlinných pletiv.

<p>Zlaté kapradí (<em>Phlebodium aureum</em>) česky tečkovka zlatá pochází sice z Jižní Ameriky, ale u nás pojem zlaté kapradí známe spíš ze svatojanských legend. Tečkovka každopádně dělá svému jménu čest, jen na ni pohleďte pod drobnohledem fluorescenčního mikroskopu. (Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová)</p>

Zlaté kapradí (Phlebodium aureum) česky tečkovka zlatá pochází sice z Jižní Ameriky, ale u nás pojem zlaté kapradí známe spíš ze svatojanských legend. Tečkovka každopádně dělá svému jménu čest, jen na ni pohleďte pod drobnohledem fluorescenčního mikroskopu. (Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová)

<p>Zlaté kapradí (<em>Phlebodium aureum</em>). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová</p>

Zlaté kapradí (Phlebodium aureum). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová

<p>Zlaté kapradí (<em>Phlebodium aureum</em>). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová</p>

Zlaté kapradí (Phlebodium aureum). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová

  • Zdroj textu:

    vedajekrasna.cz, časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Věda je krásná



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Půl gramu šafránu vás vyjde na zhruba pět set korun. To se přibližně vyrovná ceně zlata.

Zajímavosti
Věda
Vesmír

Samohybka SU-100 během tankového biatlonu v roce 2013.

Válka
Cestování

Sňatková politika vyšvihla Habsburky mezi přední evropské rody.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907