Věda je krásná: Okouzlující světy pod mikroskopem
Tyto snímky pocházejí ze soutěže Věda je krásná, která si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/5/9/9/3/1/6/0/17_04_hlavac.jpg?itok=wO3ML2fK)
Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/5/9/9/3/1/6/0/17_01_bioochrance.jpg?itok=LBVPCyJ9)
Dravý roztoč Typhlodromus pyri, jenž je asi 0,6 mm velký, se používá jako ochrana révy vinné proti sviluškám a vlnovníkům. Během života je jedna samička roztoče schopna zahubit stovky svilušek. Snímek pochází ze skenovacího elektronového mikroskopu a je „dobarven“ pomocí Adobe Photoshopu.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/5/9/9/3/1/6/0/17_02_stirek.jpg?itok=Rp7O4guz)
Plod rostliny Štírovka měkkoostenná (Scorpiurus muricatus) připomíná ocas škorpiona. Fotografie byla pořízena pomocí stereomikroskopu s použitím osvětlení v temném poli. (Autor: Viktor Sýkora)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/5/9/9/3/1/6/0/17_03_arabidopsis.jpg?itok=saU_GP5q)
Systém mikrotubulů v povrchových buňkách děložního lístku Huseníčku (Arabidopsis Thaliana). Barevná škála indikuje hloubku v sérii optických řezů z konfokálního mikroskopu ve výsledné projekci. Rozeznatelné jsou jednotlivé průduchy s charakteristickým uspořádáním cytoskeletu a chloroplastů. Tubulin je značen GFP (Green Fluorescence Protein), chloroplasty detekovány pomocí jejich silné autofluorescence. (Autor: Ondřej Šebesta)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/5/9/9/3/1/6/0/17_05_marsilea.jpg?itok=2ihMWdhR)
Příčný řez řapíkem marsilky pod fluorescenčním mikroskopem. Marsilka je mokřadní rostlina a tak se musí umět vypořádat s nedostatkem vzduchu v zaplavených částech. Vyřešila to soustavou velkých intercelulár – jakýchsi „trubek“, kterými může vzduch volně proudit vnitřkem rostliny tam, kde je třeba. Preparát nebyl nijak barven, jedná se o přirozenou autofluorescenci rostlinných pletiv.
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/5/9/9/3/1/6/0/17_06_jana_pilatova_zlate-kapradi_01.jpg?itok=sjFEuGPs)
Zlaté kapradí (Phlebodium aureum) česky tečkovka zlatá pochází sice z Jižní Ameriky, ale u nás pojem zlaté kapradí známe spíš ze svatojanských legend. Tečkovka každopádně dělá svému jménu čest, jen na ni pohleďte pod drobnohledem fluorescenčního mikroskopu. (Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová)
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/5/9/9/3/1/6/0/17_06_jana_pilatova_zlate-kapradi_02.jpg?itok=ZOijKfEZ)
Zlaté kapradí (Phlebodium aureum). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová
![](/sites/default/files/styles/x910_600/public/clankyold/obrazky/1/5/6/5/9/9/3/1/6/0/17_06_jana_pilatova_zlate-kapradi_03.jpg?itok=QdoV3D5h)
Zlaté kapradí (Phlebodium aureum). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová
Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo proběhlo v roce 2009. Více o soutěži na stránkách vedajekrasna.cz