Věda je krásná: Okouzlující světy pod mikroskopem

17.08.2019 - Věda je krásná

Tyto snímky pocházejí ze soutěže Věda je krásná, která si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání.

Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo proběhlo v roce 2009. Více o soutěži na stránkách vedajekrasna.cz

<p>Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (<em>Scabiosa columbaria</em>). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)</p>

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

<p>Dravý roztoč <em>Typhlodromus pyri</em>, jenž je asi 0,6 mm velký, se používá jako ochrana révy vinné proti sviluškám a vlnovníkům. Během života je jedna samička roztoče schopna zahubit stovky svilušek. Snímek pochází ze skenovacího elektronového mikroskopu a je „dobarven“ pomocí Adobe Photoshopu.</p>

Dravý roztoč Typhlodromus pyri, jenž je asi 0,6 mm velký, se používá jako ochrana révy vinné proti sviluškám a vlnovníkům. Během života je jedna samička roztoče schopna zahubit stovky svilušek. Snímek pochází ze skenovacího elektronového mikroskopu a je „dobarven“ pomocí Adobe Photoshopu.

<p>Plod rostliny Štírovka měkkoostenná (<em>Scorpiurus muricatus</em>) připomíná ocas škorpiona. Fotografie byla pořízena pomocí stereomikroskopu s použitím osvětlení v temném poli. (Autor: Viktor Sýkora)</p>

Plod rostliny Štírovka měkkoostenná (Scorpiurus muricatus) připomíná ocas škorpiona. Fotografie byla pořízena pomocí stereomikroskopu s použitím osvětlení v temném poli. (Autor: Viktor Sýkora)

<p>Systém mikrotubulů v povrchových buňkách děložního lístku Huseníčku (<em>Arabidopsis Thaliana</em>). Barevná škála indikuje hloubku v sérii optických řezů z konfokálního mikroskopu ve výsledné projekci. Rozeznatelné jsou jednotlivé průduchy s charakteristickým uspořádáním cytoskeletu a chloroplastů. Tubulin je značen GFP (Green Fluorescence Protein), chloroplasty detekovány pomocí jejich silné autofluorescence. (Autor: Ondřej Šebesta)</p>

Systém mikrotubulů v povrchových buňkách děložního lístku Huseníčku (Arabidopsis Thaliana). Barevná škála indikuje hloubku v sérii optických řezů z konfokálního mikroskopu ve výsledné projekci. Rozeznatelné jsou jednotlivé průduchy s charakteristickým uspořádáním cytoskeletu a chloroplastů. Tubulin je značen GFP (Green Fluorescence Protein), chloroplasty detekovány pomocí jejich silné autofluorescence. (Autor: Ondřej Šebesta)

<p>Příčný řez řapíkem marsilky pod fluorescenčním mikroskopem. Marsilka je mokřadní rostlina a tak se musí umět vypořádat s nedostatkem vzduchu v zaplavených částech. Vyřešila to soustavou velkých intercelulár – jakýchsi „trubek“, kterými může vzduch volně proudit vnitřkem rostliny tam, kde je třeba. Preparát nebyl nijak barven, jedná se o přirozenou autofluorescenci rostlinných pletiv.</p>

Příčný řez řapíkem marsilky pod fluorescenčním mikroskopem. Marsilka je mokřadní rostlina a tak se musí umět vypořádat s nedostatkem vzduchu v zaplavených částech. Vyřešila to soustavou velkých intercelulár – jakýchsi „trubek“, kterými může vzduch volně proudit vnitřkem rostliny tam, kde je třeba. Preparát nebyl nijak barven, jedná se o přirozenou autofluorescenci rostlinných pletiv.

<p>Zlaté kapradí (<em>Phlebodium aureum</em>) česky tečkovka zlatá pochází sice z Jižní Ameriky, ale u nás pojem zlaté kapradí známe spíš ze svatojanských legend. Tečkovka každopádně dělá svému jménu čest, jen na ni pohleďte pod drobnohledem fluorescenčního mikroskopu. (Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová)</p>

Zlaté kapradí (Phlebodium aureum) česky tečkovka zlatá pochází sice z Jižní Ameriky, ale u nás pojem zlaté kapradí známe spíš ze svatojanských legend. Tečkovka každopádně dělá svému jménu čest, jen na ni pohleďte pod drobnohledem fluorescenčního mikroskopu. (Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová)

<p>Zlaté kapradí (<em>Phlebodium aureum</em>). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová</p>

Zlaté kapradí (Phlebodium aureum). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová

<p>Zlaté kapradí (<em>Phlebodium aureum</em>). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová</p>

Zlaté kapradí (Phlebodium aureum). Mikrofotografie jsou složené z několika snímků; Autorka: Jana Pilátová

Reklama

  • Zdroj textu:

    vedajekrasna.cz, časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Věda je krásná



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jak by asi Charlie Chaplin reagoval na snahu studia, aby jeho postava tuláka propagovala jistou značně přeslazenou limonádu? 

Zajímavosti

Létající mikročip má velikost asi jako zrnko písku.

Věda

Královna Barbora Celjská (vpravo) s dcerou Alžbětou Lucemburskou na cestě do Münsteru.

Historie

Velmi mladý tapír indický, u nějž už pomalu začíná blednout „sedlová“ část, která později bude zcela bílá.

Příroda

Po cestě do Budapešti bývalého císaře na většině míst lidé vítali a vojáci mu přísahali věrnost.

Válka

Zvětšený pohled na vesmírnou dutinu ukazuje molekulární mračna Persea a Býka (modrá a červená) na jejím „povrchu“.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907