Věda je krásná: Fascinující světy pod mikroskopem

22.05.2020 - Věda je krásná

Soutěž Věda je krásná si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání. Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo se uskutečnilo již v roce 2009. Více o soutěži najdete na stránkách vedajekrasna.cz

<h3>Houba do miniaturního košíku</h3><p>Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. <em>(autorka: Alena Kubátová)</em></p>

Houba do miniaturního košíku

Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. (autorka: Alena Kubátová)

<h3>Lampiónové semínko</h3><p>Semínko <strong>huseníčku rolního</strong> <em>(Arabidopsis thaliana)</em> pod fluorescenčním mikroskopem. Huseníček je významná modelová rostlina, která dobyla laboratoře díky snadnému pěstování a krátké generační době. Kvůli svému malému genomu byl vybrán jako první rostlina, jejíž kompletní genetická informace byla přečtena. Obrázek vznikl složením z několika různě zaostřených snímků. <em>(autor: Jan Martínek)</em></p>

Lampiónové semínko

Semínko huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) pod fluorescenčním mikroskopem. Huseníček je významná modelová rostlina, která dobyla laboratoře díky snadnému pěstování a krátké generační době. Kvůli svému malému genomu byl vybrán jako první rostlina, jejíž kompletní genetická informace byla přečtena. Obrázek vznikl složením z několika různě zaostřených snímků. (autor: Jan Martínek)

<h3>Přilbice z dávných dob</h3><p>Obrněnka ze skupiny <em>Dinoflagelata</em> tvoří významnou část mořského planktonu. Ta na snímku připomíná přilbici pohozenou středověkými bojovníky, ale její velikost nepřekračuje 100 mikrometrů. Snímek byl pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem JEOL 7401F a počítačově kolorován. <em>(autorka: Jana Nebesářová)</em></p>

Přilbice z dávných dob

Obrněnka ze skupiny Dinoflagelata tvoří významnou část mořského planktonu. Ta na snímku připomíná přilbici pohozenou středověkými bojovníky, ale její velikost nepřekračuje 100 mikrometrů. Snímek byl pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem JEOL 7401F a počítačově kolorován. (autorka: Jana Nebesářová)

<h3>V myším mozku</h3><p>Záhyby myšího mozečku zdobí rozkošatěné <strong>Purkyňovy buňky</strong>. Na axonech svými spiny vytváří hustou síť nervových spojení. Barveno protilátkou proti calbindinu. <em>(autor: Ondřej Šebesta)</em></p>

V myším mozku

Záhyby myšího mozečku zdobí rozkošatěné Purkyňovy buňky. Na axonech svými spiny vytváří hustou síť nervových spojení. Barveno protilátkou proti calbindinu. (autor: Ondřej Šebesta)

<h3>Elegantní blizna</h3><p>Blizna <strong>jestřábníku oranžového</strong> <em>(Hieracium aurantiacum)</em> s nalepenými pylovými zrny. Tento druh vytrvalé, značně chlupaté byliny můžeme najít v Evropě, Severní Americe i v Austrálii. Snímek byl spojen z více expozic (z-stack). Epifluorescence pod UV světlem. <em>(autor: Jan Martínek)</em></p>

Elegantní blizna

Blizna jestřábníku oranžového (Hieracium aurantiacum) s nalepenými pylovými zrny. Tento druh vytrvalé, značně chlupaté byliny můžeme najít v Evropě, Severní Americe i v Austrálii. Snímek byl spojen z více expozic (z-stack). Epifluorescence pod UV světlem. (autor: Jan Martínek)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dobře situovaní kamarádi v dětství se vyplatí

Věda

Země se v důsledku oslabování gravitačního vlivu Slunce od své mateřské hvězdy mírně vzdaluje – v průměru o 1,5 centimetru ročně. (ilustrace: Shutterstock)

Vesmír

(ilustrace: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Piloti spolu trávili čas ve službě a po ní například v baru utužovali přátelství. Na snímky americké letouny F4U Corsair kdesi nad Pacifikem. (foto: Shutterstock)

Válka

(ilustrační foto: Shutterstock)

Revue

Pachacuti, tvůrce velkolepé říše Tawantinsuyu, na anonymní malbě cuzské školy ze 17. století (foto: Wikimedia CommonsCC0 + Wikimedia Commons, Emmanuel DyanCC BY 2.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907