Věda je krásná: Fascinující světy pod mikroskopem

22.05.2020 - Věda je krásná

Soutěž Věda je krásná si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání. Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo se uskutečnilo již v roce 2009. Více o soutěži najdete na stránkách vedajekrasna.cz

<h3>Houba do miniaturního košíku</h3><p>Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. <em>(autorka: Alena Kubátová)</em></p>

Houba do miniaturního košíku

Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. (autorka: Alena Kubátová)

<h3>Lampiónové semínko</h3><p>Semínko <strong>huseníčku rolního</strong> <em>(Arabidopsis thaliana)</em> pod fluorescenčním mikroskopem. Huseníček je významná modelová rostlina, která dobyla laboratoře díky snadnému pěstování a krátké generační době. Kvůli svému malému genomu byl vybrán jako první rostlina, jejíž kompletní genetická informace byla přečtena. Obrázek vznikl složením z několika různě zaostřených snímků. <em>(autor: Jan Martínek)</em></p>

Lampiónové semínko

Semínko huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) pod fluorescenčním mikroskopem. Huseníček je významná modelová rostlina, která dobyla laboratoře díky snadnému pěstování a krátké generační době. Kvůli svému malému genomu byl vybrán jako první rostlina, jejíž kompletní genetická informace byla přečtena. Obrázek vznikl složením z několika různě zaostřených snímků. (autor: Jan Martínek)

<h3>Přilbice z dávných dob</h3><p>Obrněnka ze skupiny <em>Dinoflagelata</em> tvoří významnou část mořského planktonu. Ta na snímku připomíná přilbici pohozenou středověkými bojovníky, ale její velikost nepřekračuje 100 mikrometrů. Snímek byl pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem JEOL 7401F a počítačově kolorován. <em>(autorka: Jana Nebesářová)</em></p>

Přilbice z dávných dob

Obrněnka ze skupiny Dinoflagelata tvoří významnou část mořského planktonu. Ta na snímku připomíná přilbici pohozenou středověkými bojovníky, ale její velikost nepřekračuje 100 mikrometrů. Snímek byl pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem JEOL 7401F a počítačově kolorován. (autorka: Jana Nebesářová)

<h3>V myším mozku</h3><p>Záhyby myšího mozečku zdobí rozkošatěné <strong>Purkyňovy buňky</strong>. Na axonech svými spiny vytváří hustou síť nervových spojení. Barveno protilátkou proti calbindinu. <em>(autor: Ondřej Šebesta)</em></p>

V myším mozku

Záhyby myšího mozečku zdobí rozkošatěné Purkyňovy buňky. Na axonech svými spiny vytváří hustou síť nervových spojení. Barveno protilátkou proti calbindinu. (autor: Ondřej Šebesta)

<h3>Elegantní blizna</h3><p>Blizna <strong>jestřábníku oranžového</strong> <em>(Hieracium aurantiacum)</em> s nalepenými pylovými zrny. Tento druh vytrvalé, značně chlupaté byliny můžeme najít v Evropě, Severní Americe i v Austrálii. Snímek byl spojen z více expozic (z-stack). Epifluorescence pod UV světlem. <em>(autor: Jan Martínek)</em></p>

Elegantní blizna

Blizna jestřábníku oranžového (Hieracium aurantiacum) s nalepenými pylovými zrny. Tento druh vytrvalé, značně chlupaté byliny můžeme najít v Evropě, Severní Americe i v Austrálii. Snímek byl spojen z více expozic (z-stack). Epifluorescence pod UV světlem. (autor: Jan Martínek)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907