Věda je krásná: Fascinující světy pod mikroskopem

22.05.2020 - Věda je krásná

Soutěž Věda je krásná si klade za úkol zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na kterou přírodovědci narazí při svém seriózním bádání. Soutěž se zrodila na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a 1. kolo se uskutečnilo již v roce 2009. Více o soutěži najdete na stránkách vedajekrasna.cz

<h3>Houba do miniaturního košíku</h3><p>Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. <em>(autorka: Alena Kubátová)</em></p>

Houba do miniaturního košíku

Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. (autorka: Alena Kubátová)

<h3>Lampiónové semínko</h3><p>Semínko <strong>huseníčku rolního</strong> <em>(Arabidopsis thaliana)</em> pod fluorescenčním mikroskopem. Huseníček je významná modelová rostlina, která dobyla laboratoře díky snadnému pěstování a krátké generační době. Kvůli svému malému genomu byl vybrán jako první rostlina, jejíž kompletní genetická informace byla přečtena. Obrázek vznikl složením z několika různě zaostřených snímků. <em>(autor: Jan Martínek)</em></p>

Lampiónové semínko

Semínko huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) pod fluorescenčním mikroskopem. Huseníček je významná modelová rostlina, která dobyla laboratoře díky snadnému pěstování a krátké generační době. Kvůli svému malému genomu byl vybrán jako první rostlina, jejíž kompletní genetická informace byla přečtena. Obrázek vznikl složením z několika různě zaostřených snímků. (autor: Jan Martínek)

<h3>Přilbice z dávných dob</h3><p>Obrněnka ze skupiny <em>Dinoflagelata</em> tvoří významnou část mořského planktonu. Ta na snímku připomíná přilbici pohozenou středověkými bojovníky, ale její velikost nepřekračuje 100 mikrometrů. Snímek byl pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem JEOL 7401F a počítačově kolorován. <em>(autorka: Jana Nebesářová)</em></p>

Přilbice z dávných dob

Obrněnka ze skupiny Dinoflagelata tvoří významnou část mořského planktonu. Ta na snímku připomíná přilbici pohozenou středověkými bojovníky, ale její velikost nepřekračuje 100 mikrometrů. Snímek byl pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem JEOL 7401F a počítačově kolorován. (autorka: Jana Nebesářová)

<h3>V myším mozku</h3><p>Záhyby myšího mozečku zdobí rozkošatěné <strong>Purkyňovy buňky</strong>. Na axonech svými spiny vytváří hustou síť nervových spojení. Barveno protilátkou proti calbindinu. <em>(autor: Ondřej Šebesta)</em></p>

V myším mozku

Záhyby myšího mozečku zdobí rozkošatěné Purkyňovy buňky. Na axonech svými spiny vytváří hustou síť nervových spojení. Barveno protilátkou proti calbindinu. (autor: Ondřej Šebesta)

<h3>Elegantní blizna</h3><p>Blizna <strong>jestřábníku oranžového</strong> <em>(Hieracium aurantiacum)</em> s nalepenými pylovými zrny. Tento druh vytrvalé, značně chlupaté byliny můžeme najít v Evropě, Severní Americe i v Austrálii. Snímek byl spojen z více expozic (z-stack). Epifluorescence pod UV světlem. <em>(autor: Jan Martínek)</em></p>

Elegantní blizna

Blizna jestřábníku oranžového (Hieracium aurantiacum) s nalepenými pylovými zrny. Tento druh vytrvalé, značně chlupaté byliny můžeme najít v Evropě, Severní Americe i v Austrálii. Snímek byl spojen z více expozic (z-stack). Epifluorescence pod UV světlem. (autor: Jan Martínek)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907