Symbol národního pokroku: Od kdy se u nás provádějí pohřby žehem?

20.03.2020 - Tomáš Konečný

Zatímco dnes vnímáme kremaci jako běžný způsob nakládání s ostatky, koncem 19. a začátkem 20. století šlo sice o pokrokový, ale zároveň kontroverzní postup a lidé po něm příliš neprahli


Reklama

S pohřbem žehem se česká společnost setkala již na konci 19. století. Jeho hlavním propagátorem se stal slavný „pionýr“ Vojta Náprstek. S novou myšlenkou však příliš neprorazil, a tak museli jeho vlastní tělo roku 1894 zpopelnit v zahraničí. Teprve o pět let později vznikla Společnost pro spalování mrtvol a od roku 1909 působil i spolek Krematorium, který svým členům nabízel jakési „kremační pojištění“: Určitá naspořená částka měla zajistit posmrtné zpopelnění, nicméně stále ještě v cizině. 

Postavit a zapečetit

Přestože pro českou společnost ztělesňovala kremace modernost a boj proti církvi, první plány na výstavbu krematorií v Rakousku-Uhersku připravili paradoxně Němci. Na našem území, konkrétně v Liberci, vyrostlo krematorium teprve v roce 1916 a jeho vzniku předcházely velké spory. Městská rada nakonec dosáhla povolení až u Nejvyššího správního soudu, avšak pouze pod podmínkou, že nesmí nový „pohřební ústav“ uvést do provozu. Takže poté, co tam ve zmíněném roce pokusně spálili dvě zvířata, budovu zavřeli a zapečetili. 

Vítaným impulzem pro zastánce kremace u nás se stal až vznik Československa. V Liberci pak během čtvrt roku po skončení války provedli 82 pohřbů žehem. Zpopelňování navíc povolilo také Národní shromáždění, nicméně podmínky výstavby a provozu krematorií se podařilo uzákonit až o dva roky později. Češi a Němci poté okamžitě začali soutěžit ve výstavbě zařízení pro pohřeb žehem, neboť symbolizovala pokrok a vyspělost. 

Málo účinný oheň

Do druhé světové války vyrostlo v republice patnáct krematorií, většinou v severních a západních Čechách, zatímco na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nevzniklo žádné. Původně mělo jít o trojnásobek, nicméně výstavbě – často pod taktovkou nejlepších architektů a s mimořádným důrazem na uměleckou kvalitu – vůbec neodpovídala mizivá poptávka: Až do konce války nepřesáhl podíl kremací 5 % z uskutečněných pohřbů. 

TIP: Přichází éra eko-pohřebnictví: Po smrti namísto tradičního pohřbu zkompostovat

Mezi lidmi sice rezonovalo proticírkevní zaměření kremací, prováděných v pomyslných „chrámech pokroku“, a podobná proklamace představovala ze strany místních úřadů vítanou protináboženskou provokaci. Ovšem k efektivnímu provozu měla krematoria daleko a ani vysoké poplatky za nabízenou službu je nečinily ziskovými. Reálně se proto zpopelňovalo pouze jeden den v týdnu. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bílý slon je absolutní a finančně velmi nákladnou přítěží, kterou ale nemůžete nepřijmout

Historie
Válka

Dineobellator žil ve světě těsně před dopadem osudového meteoritu.

Věda

Slayton během výcviku na trenažéru v Houstonu - lékaři mu diagnostikovali vzácnou srdeční vadu. Ani je však nenapadlo ho vyřadit z přípravy ke kosmickým letům.

Vesmír

Historie Leptis Magna byla krátká, avšak oslňující. Město vzniklo v 7. století př. n. l. coby obchodní přístav Féničanů a dlouho tvořilo součást Kartága. 

Cestování

V minulosti byly zaznamenány i případy, kdy matka dokázala zachránit svému dítěti život právě díky onomu nedefinovatelnému pocitu, který jí našeptával, že se dítě ocitlo v ohrožení. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907