Tajemní Etruskové: Kdo byli zakladatelé Říma a jeho kultury?

09.05.2021 - Tomáš Štěpánek a David Bimka

Historie Říma se nerozlučně pojí s Etrusky. Právě oni město u brodu přes řeku Tiber pozvedli a položili základ jeho budoucí slávy. Jen stěží si asi dokázali představit, že pozdější zkáza přijde z rukou jejich římských žáků

<p>Etrusky považují historici za „otce antiky“, a to nikoliv bez důvodu. Oni sami o sobě totiž nejspíš smýšleli obdobně, ačkoliv se nám o jejich kultuře nedochovaly písemné zdroje.</p>

Etrusky považují historici za „otce antiky“, a to nikoliv bez důvodu. Oni sami o sobě totiž nejspíš smýšleli obdobně, ačkoliv se nám o jejich kultuře nedochovaly písemné zdroje.


Reklama

Na počátku antické historie, v 8. století př. n. l., neexistovala na Apeninském poloostrově jediná unifikovaná síla. Naopak zůstával rozdrobený mezi nesčetné osady a městské státečky, které mezi sebou permanentně válčily a přinejlepším tvořily velmi volné konfederace. Kulturně se území dnešní Itálie členilo do tří oblastí: Středovýchod obývaly především relativně primitivní kmeny Latinů a Samnitů, středozápad drželi mocní a kulturně vyspělí Etruskové, zatímco jih kolonizovali podnikaví a expanzivní Řekové

Otcové antiky

Etrusky považují historici za „otce antiky“, a to nikoliv bez důvodu. Oni sami o sobě totiž nejspíš smýšleli obdobně, ačkoliv se nám o jejich kultuře nedochovaly žádné písemné zdroje. Nástroje a umělecké artefakty Etrusků jsou však v archeologických nalezištích jejich sousedů natolik početné, že lze jejich vliv přirovnat k naprosté kulturní dominanci. Tradiční příběh o založení Říma dokonce tvrdí, že tak bratři Romulus a Remus učinili podle etruských náboženských tradic, tedy vyrytím posvátné brázdy po obvodu města.  

Ne náhodou se zmíněná mocná kultura vyvinula právě ve střední Itálii. Hlavním motorem rozvoje se stalo tamní naleziště železa, jednoho z nejvzácnějších kovů své doby. K místním břehům připlouvaly lodě ze všech částí Orientu a obchodníci skupovali železo ve velkém. Etruští inženýři patřili k vynikajícím stavitelům měst a propracovaných vodovodních systémů. Etruská sochařská díla – například proslulá Vlčice kapitolská či Apollon z Vejí – se zařadila mezi perly starověkého umění. Všechny zmíněné úspěchy se okolním kmenům musely jevit jako zázračné a přitažlivé. To, čím Řím v pozdějších staletích udivoval zbytek světa, zažil na vlastní kůži na počátku své historie. 

Etruskové přicházejí

Za svůj pozdější rozmach vděčil Řím nejen obratné politice, ale i poloze na významné křižovatce cest, spojujících sever Evropy se severní Afrikou. Původně nebylo „věčné město“ ničím víc než malou opevněnou osadou na vršku Palatin, těžící ze své pozice přímo nad řekou Tiber. V popsaném místě se totiž její tok klikatí ve tvaru písmene Z a v jednom ze záhybů vytvořily nánosy malý ostrov, který umožňoval vodu snadno přebrodit – a kde mimochodem dodnes stojí most. Právě tam se tudíž sbíhaly všechny obchodní stezky a posádka pevnosti mohla snadno kontrolovat, kdo bez potíží projde a kdo nikoliv. 

Osada pravděpodobně patřila Latinům, ale Etruskové – kteří ovládali město Veje vzdálené jen patnáct kilometrů od brodu – si význam Palatinu rychle uvědomili a rozhodli se jej kolonizovat a rozšířit. Není jisté, jak k tomu došlo a zda Latinové přijali „výpomoc“ s povděkem, nebo s mečem v ruce. Všechny záznamy o počátcích města byly totiž zničeny při pozdějším rabování Říma keltskými válečníky. Víme jen, že nějaká forma kolonizace uspěla, protože v původním primitivním osídlení vyrostly během krátké doby dvoupatrové domy, viadukty s kamennými oblouky a kanalizace. 

Konec jedné vlády

Latinská kultura si navíc záhy osvojila řadu náboženských prvků, jako věštecké praktiky či závody vozatajů a gladiátorské hry, které Etruskové přinesli coby pohřební slavnosti. Nově příchozí navíc seznámili Latiny s upravenou řeckou abecedou, a položili tak základy vzdělanosti. Synové prominentních římských občanů potom mířili na studia do etruských měst stejně, jako se o pár století později vydávali za „klasickým“ vzděláním do Řecka. Víme, že minimálně tři ze sedmi legendárních králů vzešli z řad Etrusků. Zrodil se Řím, který přijal jméno svého mytického zakladatele Romula.

TIP: Běda poraženým! Jak probíhal útok Keltů na římský Kapitol?

Éra království však skončila roku 509 př. n. l., kdy Římané své etruské krále vyhnali. Po sérii konfliktů s řeckými kolonisty na jihu totiž tehdy moc Etrusků upadala, jelikož milovali svobodu a nikdy nedokázali vytvořit silný centralizovaný stát. Nejvíc se nějaké formě kooperace blížila každoroční setkání zástupců etruských měst, což ovšem ani zdaleka nestačilo k jakémukoliv řešení „globálních“ krizí. 

Dokončení: Soumrak Etrusků: Proč je nakonec římská civilizace zničila? (vychází ve středu 12. května)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Apollo 1: Požár v kabině

kdy: 27. ledna 1967 |  počet obětí: 3 

Mezi zmíněných osmnáct ztracených životů nepočítáme oběti havárie Apolla 1, zničeného během pozemních příprav. Jednalo se o nácvik předstartovních operací, včetně prověrky nouzového opuštění kabiny: 27. ledna 1967 se posádka chystala v lodi usazené na vrcholu Saturnu IB, vztyčeného na rampě. V důsledku závady na kabeláži však ve velitelské kabině vypukl požár a v atmosféře z čistého kyslíku se rychle šířil. Uvnitř uhořeli tři astronauti – Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee. Pro další lety byly veškeré hořlavé materiály nahrazeny a změnil se systém otevírání vstupního průlezu. (foto: Wikimedia Commons, Kipp Teague 1 + 2, CC0)

Vesmír

Podle majitele Martina pokrývají stěny a strop hospůdky McGuire's Irish Pub bankovky v hodnotě okolo dvou milionů dolarů.

Revue

Sovětská pěchota v útoku. Operace Bagration přinesla Rudé armádě obrovské územní zisky.

Válka

Farmáři i tovaryši žádali vyšší mzdy. Vrchnost však reagovala represí a omezením platů.

Historie
Zajímavosti

Na tento jediný neuron se ve skutečnosti napojuje asi 4 tisíce nervových vláken

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907