Tajemní Etruskové: Kdo byli zakladatelé Říma a jeho kultury?

Na počátku antické historie, v 8. století př. n. l., neexistovala na Apeninském poloostrově jediná unifikovaná síla. Naopak zůstával rozdrobený mezi nesčetné osady a městské státečky, které mezi sebou permanentně válčily a přinejlepším tvořily velmi volné konfederace. Kulturně se území dnešní Itálie členilo do tří oblastí: Středovýchod obývaly především relativně primitivní kmeny Latinů a Samnitů, středozápad drželi mocní a kulturně vyspělí Etruskové, zatímco jih kolonizovali podnikaví a expanzivní Řekové. 

Otcové antiky

Etrusky považují historici za „otce antiky“, a to nikoliv bez důvodu. Oni sami o sobě totiž nejspíš smýšleli obdobně, ačkoliv se nám o jejich kultuře nedochovaly žádné písemné zdroje. Nástroje a umělecké artefakty Etrusků jsou však v archeologických nalezištích jejich sousedů natolik početné, že lze jejich vliv přirovnat k naprosté kulturní dominanci. Tradiční příběh o založení Říma dokonce tvrdí, že tak bratři Romulus a Remus učinili podle etruských náboženských tradic, tedy vyrytím posvátné brázdy po obvodu města.  

Ne náhodou se zmíněná mocná kultura vyvinula právě ve střední Itálii. Hlavním motorem rozvoje se stalo tamní naleziště železa, jednoho z nejvzácnějších kovů své doby. K místním břehům připlouvaly lodě ze všech částí Orientu a obchodníci skupovali železo ve velkém. Etruští inženýři patřili k vynikajícím stavitelům měst a propracovaných vodovodních systémů. Etruská sochařská díla – například proslulá Vlčice kapitolská či Apollon z Vejí – se zařadila mezi perly starověkého umění. Všechny zmíněné úspěchy se okolním kmenům musely jevit jako zázračné a přitažlivé. To, čím Řím v pozdějších staletích udivoval zbytek světa, zažil na vlastní kůži na počátku své historie. 

Etruskové přicházejí

Za svůj pozdější rozmach vděčil Řím nejen obratné politice, ale i poloze na významné křižovatce cest, spojujících sever Evropy se severní Afrikou. Původně nebylo „věčné město“ ničím víc než malou opevněnou osadou na vršku Palatin, těžící ze své pozice přímo nad řekou Tiber. V popsaném místě se totiž její tok klikatí ve tvaru písmene Z a v jednom ze záhybů vytvořily nánosy malý ostrov, který umožňoval vodu snadno přebrodit – a kde mimochodem dodnes stojí most. Právě tam se tudíž sbíhaly všechny obchodní stezky a posádka pevnosti mohla snadno kontrolovat, kdo bez potíží projde a kdo nikoliv. 

Osada pravděpodobně patřila Latinům, ale Etruskové – kteří ovládali město Veje vzdálené jen patnáct kilometrů od brodu – si význam Palatinu rychle uvědomili a rozhodli se jej kolonizovat a rozšířit. Není jisté, jak k tomu došlo a zda Latinové přijali „výpomoc“ s povděkem, nebo s mečem v ruce. Všechny záznamy o počátcích města byly totiž zničeny při pozdějším rabování Říma keltskými válečníky. Víme jen, že nějaká forma kolonizace uspěla, protože v původním primitivním osídlení vyrostly během krátké doby dvoupatrové domy, viadukty s kamennými oblouky a kanalizace. 

Konec jedné vlády

Latinská kultura si navíc záhy osvojila řadu náboženských prvků, jako věštecké praktiky či závody vozatajů a gladiátorské hry, které Etruskové přinesli coby pohřební slavnosti. Nově příchozí navíc seznámili Latiny s upravenou řeckou abecedou, a položili tak základy vzdělanosti. Synové prominentních římských občanů potom mířili na studia do etruských měst stejně, jako se o pár století později vydávali za „klasickým“ vzděláním do Řecka. Víme, že minimálně tři ze sedmi legendárních králů vzešli z řad Etrusků. Zrodil se Řím, který přijal jméno svého mytického zakladatele Romula.

TIP: Běda poraženým! Jak probíhal útok Keltů na římský Kapitol?

Éra království však skončila roku 509 př. n. l., kdy Římané své etruské krále vyhnali. Po sérii konfliktů s řeckými kolonisty na jihu totiž tehdy moc Etrusků upadala, jelikož milovali svobodu a nikdy nedokázali vytvořit silný centralizovaný stát. Nejvíc se nějaké formě kooperace blížila každoroční setkání zástupců etruských měst, což ovšem ani zdaleka nestačilo k jakémukoliv řešení „globálních“ krizí. 

Dokončení: Soumrak Etrusků: Proč je nakonec římská civilizace zničila? (vychází ve středu 12. května)