Tajemný Rasputin: Co způsobilo pád démona ze Sibiře?

Snad žádný „sprostý Rus“ nevystoupal tak vysoko, jako Grigorij Jefremovič Rasputin. Jak se samozvaný léčitel a člověk mnoha vášní dokázal vetřít do přízně carevny Alix? A co ho nakonec stálo život?

30.06.2018 - Karel Vrchovec



Dle některých měl Rasputin dar nahlížet do lidských srdcí. Ti, kteří ho potkali, se ostře dělili na jeho příznivce a nepřátele. Grigorij dokázal zaujmout i vysoké církevní hodnostáře. Ti ho doporučili svým známým až v Petrohradě, kam se Rasputin záhy vydal. Prostředí seminářů brzy vyměnil za známosti s významnými šlechtici a úředníky. Přes ně se postupně prodral až k metě nejvyšší! V listopadu 1905 je představen carovi a carevně. Mikuláš II. si do deníku poznamená pouze to, že se setkal se „svatým mužem z Tobolsku, Grigorijem”. Kdyby věděl, kam to vše povede, bylo by to dost nejspíš setkání poslední…

Loutkář a jeho maňásek

Grigorij pobyl půl roku doma s rodinou. V červenci 1906 ale osobně vezl carovi ukázat ikonu z kláštera ve Verchoturji. V říjnu ho směl navštívit znovu. Právě tehdy se Rasputin nejspíš potkal s carevičem Alexejem, který se mu měl stát klíčem k ovládnutí carské rodiny. Alexej totiž trpěl hemofilií, poruchou srážení krve. Ta vyvolává chorobné krvácení - vnitřní i z povrchových ran. Je to velmi vzácná geneticky podmíněná nemoc. Hemofilie se v Alexejově rodinné linie dědila po prababičce - anglické královně Viktorii. 

Alexej trpěl obzvláště silnou formou choroby, a zároveň byl jediným mužským potomkem carského páru. Žil tak jako ve skleníku, neustále obklopen osobními strážci. Z dosahu mu odstraňovali všechny zdánlivě nebezpečné předměty, byl prakticky nedotknutelný. Žil v těžko pochopitelném stresu: všichni se o něj báli a bylo mu jasně řečeno, že právě on je jedinou budoucností dynastie a Ruska.

Rasputin se za jeho zdraví poprvé pomodlil na podzim 1906. Už v prosinci 1906 pak cara požádal, aby se mohl přejmenovat na Rasputina - Novika, aby tak dal vyniknout svojí přeměně a zdůraznil, že i jiné dokáže obnovit, přeměnit, léčit… Car svolil a celý Petrohrad si začal šuškat o Rasputinových zázračných schopnostech. Carevna se radovala, že jeho přítomnost dokáže chlapce zbavit bolestí. Někteří historici na základě popisu událostí uvažují o tom, že Rasputin careviče zhypnotizoval a v hypnóze ulevil jak bolesti, tak jeho stresu. 

Nešlo ale jen o to. Hned na jaře roku 1907 Alexeje postihlo silné krvácení. Carevna přivolala Rasputina, aby se za chlapce modlil. Pacient se druhého dne skutečně uzdravil. A to nic není oproti situaci v roce 1912. Carevič cestoval kamsi v kočáře, jenže ten na rozbité cestě drncal tak moc, že hocha postihlo silné vnitřní krvácení do stehen a slabin. Objevil se masivní hematom. Alexej ležel v horečkách. Zdálo se, že brzy zemře. Rasputin tou dobou pobýval na Sibiři. Carevna ho o situaci zpravila telegramem a on odvětil, že Bůh vidí její slzy, slyší její modlitby a nenechá maličkého zemřít. Nemá se prý obávat a nemá nechat lékaře, aby následníka trůnu zbytečně obtěžovali.

Zní to jako recept na katastrofu, ale carevna se ho držela. První den horečky neklesaly. Lékaři matku upozorňovali, že takto Alexej nejspíš zemře. O den později se však jeho zdravotní stav rychle zlepšil. Jak se stalo, že Alexej přežil? To se nikdy nedozvíme. Vysvětlení je více: od prosté náhody až po to, že zklidnění jeho matky a zákaz dalších úmorných procedur napomohlo přirozenému vyléčení. 

Pád mocného muže

Rasputin se každopádně stal zcela nepostradatelným členem carského doprovodu. Mužem, jehož názory rozhodovaly. Vůbec se neštítil toho využívat. Nechával se štědře uplácet, intrikoval proti svým nepřátelům, nechával z úřadů odstranit sobě nepohodlné osoby. Jeho spirituální praktiky a postoje ho postavily do ostrého konfliktu s církví. Věřil, že aby mohl získat odpuštění, musí nejdříve zhřešit. A tak se oddával alkoholu a četným sexuálním avantýrám. Když měl dost, stejně vášnivě se trestal. Ničil své tělo a odpíral si vše. Bral na sebe i veškeré klepy a veřejné skandály, protože ho měly chránit před hříchem pýchy. 

První velký střet zažil se svým bývalým učedníkem Sergejem Michajlovičem Trujanovem. Ten ho ještě coby mnich Iliodor až fanaticky uctíval - do té doby, než přišel na Rasputinovy sexuální úlety. V červenci 1914, pouhých několik dní před vypuknutím války, na Rasputina poštval fanatičku, která v mnichovi viděla nástroj Antikrista. Bodla ho nožem do břicha tak závažně, že lékaři Rasputinovi předvídali smrt. Tan ale přežil. 

Rasputin se ale zamotal do pavučiny, ze které nemohl uniknout. Ovlivňoval carskou rodinu, ale znepřátelil si nejen církev a konzervativní šlechtu, ale také anarchisty, komunisty… zkrátka skoro všechny. Nesouhlasil s válkou, kterou z principu upřímně nenáviděl a považoval ji pro Rusko za politickou chybu. Když chtěl jet žehnat vojákům do prvních linií, vzkázal mu velkovévoda Mikuláš, tehdy vrchní velitel vojsk, že ho raději pověsí, než aby ho nechal promluvit k vojákům.  

Válka a krize ruského státu ale Rasputina na krátko vynesla na vrchol moci. Přesvědčil cara, že mu Bůh seslal vizi. V té bylo jasně dáno, že Rusko může zachránit jen car osobně vedoucí armádu. Mikuláš II. byl na takovou věc špatně připraven a nejspíš si to i sám uvědomil, ale síle zjevení nedokázal odolat. Zatímco car zhoršoval vojenskou situaci svých armád na frontě, Rasputin neomezeně vládl u dvora. S carevnou manipuloval, jak zrovna potřeboval. V té době vystoupal na vrchol i jeho cynismus. Kyvadlo mezi dekadencí a flagelací, tedy smilněním a následným bičováním, kmitalo čím dál víc. 

TIP: Falešná velkokněžna z rodu Romanovců: Kde se vzala Anna Andersonová?

Nebylo divu, že se skupina šlechticů v prosinci roku 1916 shodla na tom, že musí být zavražděn. O samotném aktu máme jen svědectví Rasputinova vraha Felixe Felixoviče Jusupova. Podle něj Rasputin ve sklepě Jusupovova domu přežil otravu arzénem v koláčích a víně i kulku z revolveru. Bylo třeba dvou dalších úderů šavlí, aby jej přemohli. Bezvládné tělo spiklenci vhodili do řeky - snad pro jistotu, aby se znovu nevrátil. Prvního ledna 1917 našli Rasputinovo tělo pod ledem. 

  • Zdroj textu

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci