Reklama


Tajemství dvojhvězdy Epsilon Aurigae: 200 let stará záhada zřejmě rozluštěna

21.06.2018 - Stanislav Mihulka

Nová pozorování evropské observatoře Gaia zřejmě vyřešila letitou záhadu bizarní dvojhvězdy ze souhvězdí Vozky

<p>Vizualizace podivné dvojhvězdy Epsilon Aurigae.</p>

Vizualizace podivné dvojhvězdy Epsilon Aurigae.


Reklama

Epsilon Aurigae čili Almaaz je dvojhvězdný systém v souhvězdí Vozky. Jde o zákrytovou dvojhvězdu a její chování trápí vědce už 200 let. Dvojhvězdu tvoří jasná hvězda Epsilon Aurigae A a pak záhadnější složka Epsilon Aurigae B.

Každých 27 let dochází k zatmění hvězdy Epsilon Aurigae A, které obvykle trvá celé dva roky. Poprvé se toto podivné chování podařilo zdokumentovat již v roce 1821. Od té doby dochází ke změnám v jasnosti s železnou pravidelností. Méně předvídatelné je ale chování tohoto systému - změny v jasnosti jsou různé a liší se i doba zákrytu. Nejasná je i vzdálenost dvojhvězdy, kterou odborníci odhadovali někdy až na 6,4 tisíc světelných let.

Starší teorie počítaly s tím, že hvězdu Epsilon Aurigae A zastiňuje extrémně chladná gigantická hvězda, velký oblak asteroidů nebo dokonce černá díra. V posledních letech se mezi astronomy mluví o tom, že systém Epsilon Aurigae tvoří dvě hvězdy, obklopené oblakem plynu a prachu. Detaily nám ale doposud unikaly.

Gaia a Epsilon Aurigae

Robert Stencel z Denverské univerzity a jeho student Justus Gibson použili nová data evropské vesmírné observatoře Gaia a s jejich pomocí si namodelovali hvězdný systém, který by odpovídal zvláštnímu chování Epsilon Aurigae. Z pozorování observatoře Gaia vyčetli, že hvězdy v Epsilon Aurigae jsou menší, než kolik jim přiřkly dřívější odhady. A také mezi nimi dochází k proudění hvězdného materiálu. Klíčové bylo určení vzdálenosti Epsilon Aurigae, která podle pozorování observatoře Gaia odpovídá 1 600 světelným rokům.

TIP: Vědecká záhada: Proč se dvojhvězda s bílým trpaslíkem FO Aquarii zatmívá?

Méně jasná hvězda Epsilon Aurigae původně vážila asi deseti Sluncí, zatímco dnes jasnější hvězda měla hmotnost nižší než pět Sluncí. Hvězdy kolem sebe kroužily jednou za 100 dní. Situace se ale postupně změnila. Původní menší hvězda kradla svému partnerovi hmotu a dnes je z ní hvězda o hmotnosti 5,9 Sluncí, kterou obklopuje oblak plynu a prachu. Dříve těžší hvězda dnes váží jen něco málo přes dvojnásobek Slunce.

V budoucnu by se systém Epsilon Aurigae mohl stát pro vědce ještě zajímavějším. Vědci totiž nevylučují, že by mohlo dojít ke vzájemné kolizi obou souputníků. Než k tomu ale dojde užijeme si ještě několik zatmění - to nejbližší nás čeká již v roce 2036.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907