Tým vedený Yoko Mitaniovou z Národního institutu pro polární výzkum v Tokyu se rozhodl přijít na kloub záhadě spánku rypoušů sloních, kteří při své migraci překonají vzdálenost tří až pěti tisíc kilometrů
Jen díky spánku se rypouši sloní (Mirounga leonina) dostanou tak daleko
Během této dlouhé plavby nemají přitom k dispozici žádnou pevninu, na které by si mohli odpočinout a na rozdíl od velryb či delfínů nedokážou uspat jen polovinu mozku tak, aby jeho druhá polovina mohla zvíře varovat před predátorem. Mitaniová vybavila šest mladých rypoušů z kalifornské rezervace Año Nuevo speciálním satelitním přístrojem zaznamenávajícím rychlost pohybu, hloubku, teplotu, lokaci a trojrozměrné pohyby rypoušů.
TIP: Jak rostou korály aneb Život v podmořské zahradě
Zvířata pak byla vypuštěna 35 až 70 kilometrů od rezervace a Mitaniová sledovala jejich cestu zpět domů. Návrat jim trval jeden až pět dní a rypouši při něm předvedli zvláštní podmořský tanec. Když jim ubývalo sil, přestali plavat a začali se snášet kolébavým pohybem k mořskému dnu – asi jako když padá list ze stromu. Ve velké hloubce, kde se nevyskytují téměř žádní predátoři, pak mohli nerušeně odpočívat. Tímto způsobem rypouši dokážou nabrat novou sílu k další plavbě, která jim při migraci z kolonií v Kalifornii do jejich zimních útočišť ve střední části Tichého oceánu a v okolí Aljašky zabere dva až osm měsíců.
Příroda 1–2/2010
HistorieKoncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.
VálkaKrál Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York
VědaStaré známé léky mohou překvapit
VesmírKrabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově
VědaPřibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.
