Teleskop Jamese Webba pořídil působivý snímek Jupitera a dvojice malých měsíců

23.08.2022 - Zuzana Rychlá a ČTK

Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil zuřící bouře, prudký vichr i polární záře Jupiteru. Na nejnovějších snímcích se vyjímá plynný obr s několika měsíci a prstenci.

<p>Výrazně světlý bod vlevo je Jupiterův měsíc <strong>Amalthea</strong>, méně zřetelný a blíže k planetě se nacházející je měsíc <strong>Adrastea</strong>. <em>(foto: NASA, ESA, CSA, Jupiter ERS Team; Judy Schmidt, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Výrazně světlý bod vlevo je Jupiterův měsíc Amalthea, méně zřetelný a blíže k planetě se nacházející je měsíc Adrastea. (foto: NASA, ESA, CSA, Jupiter ERS Team; Judy Schmidt, CC BY-SA 4.0)


Reklama

„Jupiter jsme takhle ještě neviděli. Je to všechno naprosto úžasné,“ uvedla astronomka Imke de Paterová z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Popravdě řečeno jsme ani nečekali, že to bude tak skvělé“ dodala.

Na širokoúhlém záběru Webbův teleskop zachytil slaboučké prstence okolo planety a dva menší měsíce Amaltheu a Adrasteu. Rozmazané skvrny pod Jupiterem jsou podle všeho vzdálené galaxie. Na samostatném snímku planety se nad oběma póly rozprostírají načervenalé polární záře a zelenkavé mlhy. Modrá barva ukazuje pro Jupiter typické bouře. Velká rudá skvrna, bouře na jižní polokouli Jupiteru tak rozsáhlá, že by hravě pohltila celou Zemi, se na snímcích jeví jako bílá.

Snímek planety Jupiter pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba. (foto: NASA, ESA, CSA, Jupiter ERS Team; Judy SchmidtCC BY-SA 4.0)

Infračervené snímky z teleskopu dorazí na Zemi v podobě souboru dat. Finální fotografie planet, galaxií nebo mlhovin pak vznikají pod rukama vědců. Jupiter, který se běžně jeví v oranžových a okrových tónech, je proto zbarven nezvykle fialově, modře a zeleně – vyniknou tak všechny prvky planety.

„Světlá barva v tomto případě ukazuje, že se jedná o velkou výšku. Nad Velkou rudou skvrnou i rovníkem je vysoko položený opar,“ upřesnila vědkyně zabývající se pozorováním Sluneční soustavy Heidi Hammelová. Četné bílé skvrny podle ní značí vysoce položenou oblačnost, naopak tmavé pruhy jsou místa s malou oblačností.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907